„Chlácholení Číny mír nepřinese.“ Do čela Tchaj-wanu míří jestřáb

Tchajwanská vládnoucí strana si na začátku týdne do svého čela zvolila Williama Laie, který se tak stal pravděpodobným nástupcem současné prezidentky  Cchaj Jing-wen. Nedá se ovšem očekávat, že by vztahy s Pekingem byly na lepší cestě, spíše naopak.

Viceprezident země se svými postoji jasně vymezuje proti Pekingu a sám sebe označuje za „politického pracovníka za nezávislost Tchaj-wanu“, čímž již dříve pobouřil čínské představitele.

Svůj vyhrazený postoj potvrdil i ve svém prvním proslovu po zvolení. „Appeasementem si mír nekoupíte,“ řekl Lai ve středu ve svém prvním komentáři k Číně, a popřel tak jakékoliv ústupky. Vyzval Tchajwance, aby se tváří v tvář „expanzi čínského autoritářství“ sjednotili.

„Pouze sjednocením všech lidí a posílením našich obranných schopností můžeme skutečně ochránit naši bezpečnost,“ podotkl.

Stejně jako v minulých volbách, které Demokratická progresivní strana s přehledem vyhrála slibem, že se postaví Číně, budou vztahy s Pekingem pravděpodobně hlavním bodem programu pro rok 2024, popsala agentura Reuters.

Na tiskové konferenci při nástupu do funkce Lai předeslal, že mír je společným úsilím lidí na obou stranách Tchajwanské úžiny. „Vynaložíme veškeré prostředky, abychom udrželi status quo regionálního míru a stability,“ řekl a dodal, že mír závisí také na národní obraně.

Třiašedesátiletý Lai je považován za pravděpodobného nástupce prezidentky, která po skončení svého druhého čtyřletého funkčního období v květnu 2024 již nemůže znovu kandidovat. Cchaj nahradil taktéž v čele strany, ze které odstoupila po podzimním neúspěchu ve volbách.

Čína odmítá s tchajwanskou prezidentkou jednat již od jejího nástupu do funkce v roce 2016, protože ji označuje za „separatistku“. Cchaj si stojí za tím, že Tchaj-wan je nezávislým státem a Peking nemá právo si jej nárokovat.

Demokraticky řízený ostrov žije ovšem v neustálém strachu z invaze Číny, která ostrovní demokracii považuje za součást svého svrchovaného území, ačkoliv ho nikdy neovládala.

Peking deklaruje, že se ostrova jednoho dne zmocní, v případě potřeby i silou. Na neklidné atmosféře ještě přidávají sílící vojenské aktivity, které čínská armáda v okolí ostrova provádí.

Pravděpodobnost konfliktu v Tchajwanské úžině je podle některých analytiků velmi vysoká. Nezávislý washingtonský think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) pomocí simulace přinesl odhady, že by čínská invaze nebyla úspěšná a stála by Peking hodně sil i financí (více jsme psali zde).

Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu v rozhovoru pro deník The Guardian v prosinci podotkl, že vojenská hrozba ze strany Číny je „vážnější než kdykoli předtím“. Čína od zvolení Cchaj v roce 2016 zvýšila vojenský, diplomatický a hospodářský tlak na Tchaj-wan, protože odmítá postoj Číny, popsal list.

Peking uvedl, že jakýkoli krok směrem k vyhlášení formální nezávislosti by vyvolal vojenskou reakci. Lai ve středu podotkl, že není třeba nezávislost vyhlašovat, protože Tchaj-wan „již je suverénní zemí“, čímž potvrdil předchozí postoje prezidentky.

Posílení obrany se tak stalo jednou z priorit. Cchaj již dříve informovala o prodloužení povinné vojenské služby ze čtyř měsíců na jeden rok. Armáda pak v úterý poprvé oznámila, že umožní ženám dobrovolně se přihlásit k výcviku v záložních silách.