Článek
Po sečtení téměř všech hlasovacích lístků v neděli večer hlasovalo proti textu návrhu nové ústavy více než 55 % Chilanů, zatímco pro něj bylo přibližně 44 %.
Návrh ústavy, který vypracoval výbor ovládaný konzervativní Republikánskou stranou, měl posílit vlastnická práva a zásady volného trhu a obsahovat omezení imigrace a potratů.
Výsledek přichází více než rok poté, co Chilané rázně odmítli progresivní ústavu, která by latinskoamerickou zemi klasifikovala jako mnohonárodnostní stát, zřídila autonomní domorodá území a vyzdvihla ochranu životního prostředí i rovnost pohlaví.
Chilský levicový prezident Gabriel Boric uvedl, že výsledky ukázaly, že se země polarizovala a rozdělila. Předseda Republikánské strany José Antonio Kast vyjádřil nad výsledkem zklamání. „Selhali jsme ve snaze přesvědčit Chilany, že to bude lepší ústava než ta stávající,“ řekl.
Snaha nahradit současnou ústavu, přijatou za Pinochetovy vojenské diktatury, se dala do pohybu poté, co v roce 2019 vyšel do ulic až milion protestujících, kteří požadovali rozsáhlé politické a sociální změny. Chile je sice jednou z nejbohatších a nejstabilnějších zemí Latinské Ameriky, ale zároveň má jednu z nejvyšších úrovní sociální nerovnosti v celém demokratickém světě.