Článek
„Položte si otázku - za co bojujete?“ říká dramaticky hlas v ukrajinském propagandistickém videu, které je součástí kampaně „Chci žít“. Kampaň je zacílena na ruské vojáky, kteří přicházejí bojovat na Ukrajinu. Ve videu jsou vidět výbuchy, poté záběry vzdávajících se vojáků s bílou vlajkou, slyšet je podmanivá hudba. Nakonec se na obrazovce zobrazí dvě telefonní čísla.
Pod projektem je podepsána ukrajinská vojenská rozvědka, kterou inspirovaly podněty z koordinačního centra pro zacházení s válečnými zajatci. Obě telefonní linky a speciální účet na Telegramu byly spuštěny už v půli září, za dva měsíce zaznamenaly 3,5 tisíce kontaktů. Jak popsal v rozhovoru pro ukrajinský server Kyiv Post šéf projektu Vitalij Matvijenko, nejde jen o samotné vojáky, ozývají se i jejich rodiny.
Nejvíce žádostí o pomoc podle něj přibylo po vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem a po osvobození Chersonu.
Jak funguje linka, kde se mohou ruští vojáci vzdát?
„Dotyčný člověk nejprve kontaktuje chatbot. Linka mu následně poskytne všechny potřebné informace, aby byl připravený, až se ocitne na Ukrajině.
V každém případě musí dotyčný zavolat. Ne nutně chytrým telefonem, protože ty jim v armádě odebírají a (vojáci) se je bojí používat. Základní mobilní telefon lze schovat nebo rozebrat na části.
Když jsou posláni na Ukrajinu, znovu se spojí s našimi specialisty, my zjistíme jejich polohu a naplánujeme plán bezpečného úniku z tohoto území,“ vysvětlil šéf ukrajinského projektu Chci žít Vitalij Matvijenko.
Jak celý proces funguje, popsala britská BBC, která měla možnost pohovořit s jednou z dispečerek, nahlédnout do vzkazů a vyslechnout některé zprávy.
Vztek, obava i provokace
Ukrajinka Svietlana je s ruskými vojáky v kontaktu denně skrze telefon i chatovací aplikace Telegram nebo Messenger. Ruští vojáci jí volají především večer, kdy mají více volného času a mají možnost se bez pozorování vyplížit a zavolat.
„Nejdřív slyšíme hlas, především mužský,“ vysvětluje. „Často jsou (vojáci) zčásti zoufalí, zčásti frustrovaní, protože přesně nerozumí tomu, jak linka funguje, nebo zda nejde jen o nastraženou past… Je v tom také zvědavost, protože mnozí volají ne proto, aby se vzdali, ale aby zjistili, jak by to mohli učinit, kdyby potřebovali. Pokaždé je to jiné,“ popisuje.
Já jen přesně nerozumím tomu, co mám dělat, až Ukrajinci přijdou. Kleknu si nebo co? Co mám dělat? Jak se mám vzdát?
Kolika ruským vojákům, nebo jakým způsobem Svietlana pomáhá, říct nemůže. Připouští nicméně, že někteří volají z provokace. Všichni si také podle ní nemyslí, že jsou Ukrajinci nacisté. „Nemůžeme soudit celou zemi… Většina z nich se ale bojí o svůj život,“ míní.
Jsem z Moskvy. Povolání jsem zatím nedostal, ale proběhly pokusy mi ho doručit. Poradíte mi, co bych měl dělat? Ukrajince zabíjet nebudu. Rád bych si zachránil život.
Vzdávající se vojáci pak navíc mohou posloužit pro výměnu s ukrajinskými zajatci.„Chceme se zaměřit zejména na částečně mobilizované, kteří nejenže nemohou bojovat, ale jsou předhozeni jako potrava pro děla,“ řekl šéf projektu Matvijenko. „Tento projekt vznikl proto, aby jim byl zaručen život, pokud se dobrovolně vzdají,“ dodal.
Válečných zajatců jsou jak na Ukrajině, tak v držení ruských jednotek tisíce, byť jejich přesný počet není znám.
Linka „Chci žít“ je součástí informační války, kterou se Ukrajinci snaží oslabit ruskou morálku, dodává BBC.
