Chaos v Rudém moři. Jeden tanker po útoku hoří, Húthíové napadají další

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jemenští Húthíové zaútočili v pondělí na další dva ropné tankery v Rudém moři. O útocích na loď Amjad, která se plavila pod saúdskoarabskou vlajkou, a na panamský tanker Blue Lagoon I informovala americká armáda.

Americké centrální vedení (CENTCOM) upřesnilo, že lodě ostřelovali Húthíové balistickými raketami a také jedním dronem. Útoky označilo za „bezohledné teroristické činy“. K napadení panamského tankeru se už Húthíové i přihlásili.

Oba tankery pluly blízko sebe a po dopadech raket byly schopné pokračovat v cestě. Saúdskoarabský tanker nebyl pravděpodobně přímo zasažen, píše agentura Reuters. Pokud by došlo k jejich potopení nebo vážnému poškození, znamenalo by to i ekologickou katastrofu – obě lodě převážejí ropu a mají kapacitu dvou, respektive jednoho milionu barelů.

Paradoxem je, že tanker Blue Lagoon I převážel ruskou ropu – z ruského přístavu Usť-Luga na pobřeží Baltského moře měl namířeno do Indie. Zatímco Západ se kvůli válce na Ukrajině z velké části dovozu ruských energií vzdal, Indie v něm pokračuje a ruská ropa pokrývá na 40 procent jejích potřeb.

Pokud by Húthíové tanker potopili, a připravili tak Rusko o příjem, uškodili by spojenci Íránu, který je dlouhodobě finančně i politicky podporuje.

Další tanker plující pod řeckou vlajkou zasáhli Húthíové už 21. srpna. Na loď Sounion převážející milion barelů ropy zaútočili šíitští rebelové palbou z ručních zbraní a také bezpilotním člunem. Francouzský torpédoborec operující v oblasti v rámci operace Evropské unie Aspides zachránil posádku složenou z 25 Filipínců a Rusů a také čtyři soukromé bezpečnostní pracovníky poté, co opustili plavidlo. Původní osazenstvo lodi poté Francouzi převezli do nedalekého Džibuti, informoval server The Times of Israel.

Jak v sobotu oznámil představitel Húthíů Džamál Amar, měly se o hořící tanker Sounion postarat dva rebely vyslané vlečné čluny. Satelitní snímky pořízené v pondělí ale stále ukazovaly na požár v místě, kde se Sounion nacházel.

„Během dvou týdnů zasáhli Húthíové tři ropné tankery – krátce poté, co jejich vůdce oznámil novou fázi eskalace. Cílem této taktiky je držet globální obchod jako rukojmí, a tlačit tak na mezinárodní společenství k dalším ústupkům a dlouhodobě vytlačit USA a Západ z regionu,“ okomentovala poslední húthíjské akce na síti X Nadwa Dawsariová, expertka na Jemen z washingtonského Blízkovýchodního institutu.

Húthíové napadli od začátku války v Gaze už osm desítek lodí. Rebelové tvrdí, že útočí pouze na lodě spojené s Izraelem, USA a Velkou Británií, ve skutečnosti mají ale často napadená plavidla s Izraelem pramálo společného.

Útok na tanker Sounion přitom přichází celých osm měsíců poté, co Američané a jejich spojenci zahájili operaci Strážce prosperity, která měla být odpovědí na húthíjské útoky ohrožující světový obchod.

Navzdory tomu, že koalice už húthíjské cíle opakovaně bombardovala, šíitští rebelové ve svých aktivitách pokračují, a dokonce je ještě stupňují. Jejich cílem je zjevně kontrola nad Rudým mořem – už nyní se snaží určit, kdo se v něm může plavit. Jedna z napadených lodí v poslední době podle nich porušila jemenský zákaz vstupu do izraelských přístavů.

V samotném Jemenu sice mezi Húthíi a vládou v Adenu panuje příměří, to je ale často porušováno. V zemi i nadále trvá humanitární krize, a to jak na Húthíi ovládaném severu, tak i na jihu země, kde pomáhá organizace Člověk v tísni.

„Zatímco u nás se mluví zejména o útocích Húthíů v Rudém moři, na jihu Jemenu se řeší spíše každodenní starosti, jako jsou rostoucí humanitární potřeby, zvyšování cen potravin nebo bleskurychle rostoucí ceny pohonných hmot,“ řekl Seznam Zprávám zástupce ředitele pro Afghánistán a Jemen Jan Šindelář, který se nedávno z nejchudší arabské země vrátil.

„Proud jde v Adenu dvě až čtyři hodiny denně, a to jen přes den. I v noci tam nyní panují teploty mezi 30 až 34 stupni, není klimatizace, kolegové se tam nedokážou ani vyspat,“ popisuje Šindelář situaci na místě.

Fakt, že se organizace v zemi dlouhodobě soustřeďují jen na naplnění akutních humanitárních potřeb, jako jsou dodávky potravin, vede k tomu, že se hromadí jiné potřeby. „Zmínil bych nutriční vyváženost, kvalitu zdravotní péče, ale i fakt, že velká část zaměstnanců veřejné správy nedostává pravidelný plat,“ vysvětluje Šindelář.

Velkým problémem pramenícím z neřešení systémových problémů je podle něj i stav vodovodní sítě: „Během vpádu Húthíů na jih došlo ke značné destrukci, síť je navíc nadužívaná a podfinancovaná. Jemen nadužívá více než třetinu spodní vody, za 10 až 20 let se třetina této vody spotřebuje a nenávratně zmizí, což bude mít vliv na zemědělství, průmysl atd.,“ upozorňuje Šindelář.

Situace v oblastech ovládaných Húthíi je podle jeho zpráv podobná, ne-li horší. „V posledních šesti měsících docházelo k přerušení humanitární pomoci, protože se tamní autority, tedy Húthíové, nedohodli s jednotlivými agenturami OSN, zejména se Světovým potravinovým programem. Poté došlo na několik měsíců k absolutnímu přerušení humanitárních dodávek,“ vysvětluje s tím, že koncem srpna se dodávky podařilo obnovit.

Další zhoršení humanitární krize hrozí v případě ekologické katastrofy po případném úniku ropy z jednoho z napadených tankerů. Právě rybolov totiž představuje obživu pro 220 tisíc Jemenů a zajišťuje asi 15 procent jemenského HDP.