Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jižní Korea na sebe pozornost světa stáhla na začátku prosince, kdy prezident Jun Sok-jol všechny překvapil a pokusil se o státní převrat.
Jeho pokus sice rychle selhal a mohlo se zdát, že krize, v níž se hrálo o zachování demokracie a právního státu, byla zažehnána. Následující týdny ale ukázaly, že tak rychle neskončí a události posledních hodin, kdy došlo k nepovedenému pokusu o zatčení Jun Sok-jola policií, jsou jejím dalším pokračováním.
Nepřehlednou situaci vysvětlujeme v odpovědích na několik nejdůležitějších otázek.
Za co má být prezident Jun Sok-jol zadržen?
Zatykač na Jun Sok-jola vydal 31. prosince soud v Soulu poté, co ho o něj požádal jihokorejský Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který ve spolupráci s policií a vojenskými úřady vede vyšetřování prezidenta (nyní už zbaveného pravomocí, ale formálně stále ještě ve funkci) kvůli vyhlášení stanného práva (fakticky pokusu o státní převrat) na začátku prosince.
Vyšetřování Jun Sok-jol čelí ve věci podněcování k povstání, což je jeden z nejvážnějších politických zločinů, za který v Jižní Koreji hrozí až doživotí nebo trest smrti.
Profil jihokorejského prezidenta:
Úřad o zatykač požádal poté, co se Jun Sok-jol třikrát odmítl dostavit k výslechu. Kromě zatykače soud schválil také příkaz k prohlídce Junovy rezidence v Soulu.
Co přesně brání jeho zatčení?
Jun Sok-jol vyjádřil odpor poddat se zatčení už před třemi dny. Jeho právník označil zatykač za neplatný a prezident se také nechal slyšet, že bude „bojovat až do konce“ a proti zatykači se odvolá k ústavnímu soudu.
V pátek ráno tamního času tým lidí složený z policistů a pracovníků CIO zahájil pokus o zatčení.
Jejich přístupu do prezidentovy rezidence nejprve bránily davy Jun Sok-jolových příznivců blokujících přístup do jeho rezidence. I poté, co policie a úřady navýšily počet osob pověřených zatčením z dvaceti na 150, byli podle BBC policisté a vyšetřovatelé ve velké početní nevýhodě a do Jun Sok-jolova domu se jich dostala jen část.
Tam ale problémy neskončily.
Další hodiny podle zpravodajských agentur trval „střet“ či „konfrontace“ s Jun Sok-jolovou ochrankou, načež vyšetřovatelé z CIO dle vlastního prohlášení usoudili, že „zatčení je prakticky neproveditelné“.
Při zmiňovaném střetu policie a vyšetřovatelů s členy ochranky nedošlo na vážnější násilí. Proč policie nepoužila hrubou sílu, úřady nespecifikovaly. Jihokorejská reportérka BBC uvádí, že vstup do domu Jun Sok-jola blokovalo asi 200 příslušníků bezpečnostních služeb a vojáků, kteří vytvořili živý řetěz. Vyšetřovatelé vypověděli, že někteří z Jun Sok-jolových mužů byli i ozbrojení a akci tak vyšetřovací tým přerušil i z obav o vlastní bezpečí.
Média k tomu dodávají, že Jun Sok-jolova ochranka je formálně nadále „zodpovědná za prezidentovu ochranu“, přestože je prezident zbaven pravomocí. Policie nicméně už podle jihokorejských médií otevřela trestní řízení proti šéfovi ochranky a jeho zástupci.
Je to vůbec poprvé, co v Jižní Koreji došlo k tomu, že by se policie snažila zatknout prezidenta, který je stále formálně ve funkci. Podle komentátorů i proto není velkým překvapením, že se Jun Sok-jol nyní snaží využít právního vakua v otázce legitimity takového kroku ve svůj prospěch.
Může se Jun Sok-jol znovu pokusit převzít moc?
Přestože až do schválení impeachmentu ústavním soudem zůstává Jun Sok-jol formálně prezidentem, pravomocí ho zbavil parlament už v prosinci. I kdyby tedy chtěl provést druhý pokus o převrat, nemá na to v současném rozpoložení žádné páky. Armáda už jeho rozkazům nepodléhá.
Kdo je teď vlastně prezident?
Jun Sok-jola může formálně úřadu zbavit ústavní soud, který právě tento pátek dokončil druhé předběžné slyšení a oznámil, že finální proces rozhodnutí o impeachmentu začne 14. ledna. Děje se tak týdny poté, co pro impeachment hlasovala většina parlamentu včetně některých poslanců ze Strany lidové moci Jun Sok-jola.
Prezidentských pravomocí Jun Sok-jola parlament zbavil 14. prosince a předal je dočasně do rukou premiéra (rovněž ze Strany lidové moci) Han Duk-soa.
Ten si jich ale dlouho neužil. Opozice, která má v parlamentu většinu, ho pravomocí zbavila 27. prosince poté, co Han Duk-so nevyslyšel požadavky na okamžité jmenování ústavních soudů odhlasovaných parlamentem, kteří mají rozhodovat v případě impeachmentu.
Od té doby až dosud pravomoci prezidenta dočasně zastává ministr financí Čche Sang-mok, který Han Duk-soa vystřídal i v pozici premiéra. Deník New York Times ho popisuje jako byrokrata, který vybudoval svou kariéru na ministerstvu financí. Je nestraník a do funkce ministra si ho vybral Jun Sok-jol v roce 2022. Podle korejských médií se měl Čche Sang-mok na zasedání vlády 3. prosince stavět proti plánu na vyhlášení stanného práva a na protest odejít z místnosti. Jmenoval také už dva ze tří chybějících soudců ústavního soudu.
Kdo je Jun Sok-jol
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol během návštěvy Spojených států v roce 2023.
- Narodil se 18. prosince 1960 v Soulu, vystudoval práva.
- Pozornost si získal coby přední prokurátor, který sehrál důležitou roli při odsouzení prezidenta I Mjong-baka za korupci a prezidentky Pak Kun-hje kvůli zneužití moci.
- Díky tomu si ho tehdy opoziční konzervativní Strana lidové moci vybrala za prezidentského kandidáta do voleb v roce 2022.
- Zvítězil nejtěsnějším rozdílem v demokratické historii Jižní Koreje, prosadil se zejména díky slibům boje s bytovou krizí, tvrdšího přístupu vůči KLDR a antifeminismu.
- Jeho táboru od počátku chyběla většina v parlamentu, což vedlo ke konfliktům s opozicí.
- Kvůli její „protistátní činnosti“ v prosinci 2024 vyhlásil stanné právo, které parlament vzápětí zrušil. Poslanci ho následně zbavili pravomocí a ústavní soud má rozhodnout o jeho odvolání.
Co bude dál?
Situace pravděpodobně zůstane chaotická až do rozhodnutí ústavního soudu o impeachmentu. Očekává se, že ten impeachment schválí. Učinil tak už v případě impeachmentu bývalé prezidentky Pak Kun-hje v roce 2017.
Pokud soud rozhodnutí parlamentu potvrdí, mají se do dvou měsíců konat nové volby.
Aktuální zatykač na Jun Sok-jola má platnost do 6. ledna. Je tedy možné, že se vyšetřovatelé pokusí prezidenta zatknout znovu ještě před rozhodnutím ústavního soudu o impeachmentu. Případně mohou požádat o nový zatykač i po vypršení lhůty.
Co situace znamená pro Jižní Koreu?
Události posledního měsíce znamenají pro Jižní Koreu historické ohrožení demokracie. Způsob, jak se s tím Jižní Korea vyrovná, není důležitý jen pro tamní politiku a veřejnost, ale i pro vnímání Jižní Koreje ve světě a její zahraniční vztahy.
„Bezprecedentní pokus bezpečnostních složek o zatčení prezidenta Jun Sok-jola obnažil hluboké praskliny v jihokorejském bezpečnostním aparátu, testuje vládu právního státu a vyvolává urgentní otázku o politické stabilitě,“ napsal k tomu v analýze specializovaný web na jihokorejskou politiku Korea PRO.
Připomeňme, že Jižní Korea je globálně poměrně důležitá země. Pro Západ je její spojenectví klíčové pro vyvažování Číny a hlavně Severní Koreje a o významného hráče jde i ekonomicky. Země je důležitá ve výrobě zbraní a například i v jaderné energetice, tamní firma KHNP zvítězila v tendru na rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany.
