Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Povstalci z konžské povstalecké skupiny M23 v neděli ráno vstoupili do centra Bukavu. Obsadili sídlo regionálního guvernéra, který potvrdil, že armáda se z místa stáhla, aby předešla pouličním bojům.
Rebelové při příchodu do města nenarazili na žádný odpor, někteří obyvatelé je vítali potleskem a jásotem, zatímco jiní zůstali ze strachu doma, popisuje stanice BBC. Vláda Demokratické republiky Kongo (DRK) potvrdila, že je vzbouřenecké uskupení ve městě, ale zatím neuznala, že je Bukavu plně pod jeho kontrolou.
Bukavu je druhé největší sídlo na východě země. Rebelové k němu směřují od konce ledna, kdy se zmocnili Gomy, největšího města v regionu. Na předměstí Bukavu povstalci pronikli v pátek, oblast od té doby zažívá chaos a rabování.
Mluvčí mezinárodní organizace Světový potravinový program (WFP), která je součástí OSN, Claude Kalinga v sobotu agentuře Reuters oznámil vyrabování skladu této organizace s téměř 7000 tunami potravin.
Podle Kalingy ukradené zásoby mohou prohloubit potíže, kterým čelí lidé v regionu. Činnost agentury je kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci na několik týdnů pozastavena.
M23 ovládla také hlavní letiště Bukavu, které se nachází asi 30 km severně od města. V Bukavu došlo také k hromadnému útěku trestanců z centrální věznice.
Kdo jsou rebelové z M23?
Jde o jednu z asi stovky ozbrojených frakcí bojujících na východě DRK. Tvoří ji převážně Tutsiové, kteří argumentují tím, že centrální vláda v Kinshase nechrání jejich práva proti dalším etnikům. Obviňují ji z porušování předchozích mírových dohod.
Název skupiny odkazuje na 23. března 2009 (March 23 Movement), kdy konžská vláda uzavřela mír se stranou CNDP, ke které patřili vojenští rebelové, především právě Tutsiové. Podle dohody měli být povstalci začleněni do armády. Někteří nicméně tvrdili, že podmínky míru byly porušeny, a proto se opět odtrhli.
Nově vzniklá M23 byla aktivní už v letech 2012 a 2013, kdy obsadila i Gomu, podle některých expertů s podporou z Rwandy a Ugandy. Tehdejší násilnosti si vyžádaly více než 100 tisíc obětí a zhruba 800 tisíc lidí kvůli bojům uprchlo ze svých domovů. Skupina čelila obvinění z válečných zločinů. Armáda ji nakonec porazila.
Znovu začala být M23 aktivní v roce 2021, i tentokrát s podporou z Rwandy. Její tažení znovu provázejí podezření z páchání násilností na civilistech, ale skupina postupně ovládla části regionu.
Kořeny tutsijského odporu v DRK sahají až do období genocidy v sousední Rwandě z roku 1994. Když rwandské tutsijské milice zastavily zločiny páchané Hutuy, do Konga ve strachu z odvety uprchly na dva miliony Hutuů. Byli mezi nimi i viníci genocidy, kteří se podle rwandské vlády skryli díky konžské armádě. Konžští Tutsiové přítomnost Hutuů vnímají jako hrozbu.
Jeden z armádních důstojníků agentuře Reuters řekl, že vojáci byli z města evakuováni, aby se vyhnuli podobnému „masakru“, k jakému došlo v Gomě. Tam bylo podle Organizace spojených národů (OSN) ve dnech před dobytím zabito asi 3000 lidí.
Skupina M23 obvinila konžskou armádu z toho, že vyzbrojila mladé civilisty, kteří se následně zapojili do rabování města. V neděli se povstalci shromáždili na náměstí Place de l'Indépendance v centru Bukavu, kde jeden z jejich velitelů Bernard Byamungu vyzval vládní vojáky, aby složili zbraně.
Do konfliktu vstupují další státy
Dobytí více než milionového města Bukavu podle starosty představuje bezprecedentní rozšíření území, které mají pod kontrolou rebelové z M23, a zasadilo by další ránu autoritě Kinshasy na východě Konga.
V konfliktu povstalců s konžskou vládou jde kromě etnických sporů také o nerostné suroviny, na které je východ Konga bohatý. Americké úřady hodnotu konžských surovin podle agentury AP odhadly na 24 bilionů dolarů (576 bilionů korun).
Povstalci mají podle mezinárodního společenství podporu Rwandy, která tvrdí, že situace v regionu by mohla ohrozit její bezpečnost. Rwandský prezident Paul Kagame v sobotu na sociální síti Facebook popřel jakoukoli podporu M23, v minulosti země ale angažmá nepopírala.
Konžská vláda o víkendu znovu obvinila sousední Rwandu z porušení územní integrity země a z vyvolávání chaosu kvůli svým expanzionistickým ambicím a snaze těžit z konžských nerostných zdrojů. Prezident Félix Tshisekedi vyzval k uvalení sankcí na Kagameho.
„Na východě DRK se skutečně nacházejí skupiny, které by mohly být bezpečnostním ohrožením Rwandy a historicky a personálně vycházejí ze skupin, které genocidu na Tutsiích páchaly,“ vysvětlil před časem pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Nakolik dlouhodobá destabilizace regionu tyto problémy skutečně řeší, je však otázkou.“
Rwanda má zájem o konžské suroviny. „Ekonomická rovina je čím dál tím důležitější. Vidíme, že ze Rwandy se stává vývozce surovin, které se na jejím území vůbec netěží,“ všímá si politický geograf. Připomíná, že rwandský rozpočet je asi ze 40 procent závislý na zahraniční pomoci, a tak je pro vládu v Kigali každý jiný zdroj vítaný.
Konflikt na východě Konga
Eskalace konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo je nejvážnější za dlouhé roky. Region bohatý na suroviny, které využívají i přední technologické společnosti, a tak tam mají zájmy sousední státy, ale i světové mocnosti.
V regionu se angažuje i Uganda. Tamní přední generál Muhoozi Kainerugaba v sobotu v příspěvku na síti X řekl, že zaútočí na konžské město Bunia, pokud tam „všechny síly“ do 24 hodin nesloží zbraně.
Hrozba ze strany Kainerugaby posiluje obavy, že by se konflikt v oblasti Velkých jezer mohl rozšířit a zopakovat se tak scénář z 90. let a počátku milénia – rozsáhlé boje, které si vyžádají miliony obětí.
Ugandská armáda od roku 2021 podporuje konžské síly v boji proti islamistickým ozbrojencům na východě země a na přelomu ledna a února tam vyslala dalších tisíc vojáků. Podle expertů OSN však Uganda zároveň poskytla podporu povstalecké skupině M23, kterou vedou etničtí Tutsiové.
Neúspěšné snahy o mír
Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu na summitu Africké unie (AU) v Addis Abebě vyzval k dialogu mezi znepřátelenými stranami. „Všichni jsme velmi znepokojeni možností otevřené regionální války,“ uvedl komisař AU pro mír a bezpečnost Bankole Adeo.
Lídři východoafrických a jihoafrických regionálních bloků minulý víkend rovněž apelovali na přímé rozhovory, avšak konžský prezident Félix Tshisekedi opakovaně odmítl jednat přímo s M23.
Místo osobní účasti na summitu AU vyslal do Addis Abeby svého premiéra. Sám se v sobotu ráno po účasti na Mnichovské bezpečnostní konferenci v Německu vrátil do Kinshasy.
Spojené státy varovaly před možnými sankcemi vůči představitelům Rwandy a Konga, zatímco Evropská unie v sobotu oznámila, že zvažuje využití všech dostupných prostředků k ochraně Konga.
Demokratická republika Kongo
- 2,34 milionu kilometrů čtverečních, asi 115 milionů obyvatel
- Hlavním městem je Kinshasa.
- V zemi žije přes 200 etnických skupin, čtyři největší představují asi 45 procent obyvatel, úředním jazykem je francouzština, v obchodu je rozšířená lingalština, rozšířené jsou i další jazyky.
- O oblast DRK soupeřily v 19. století různé evropské státy, nakonec se území stalo soukromým vlastnictvím belgického krále Leopolda II. Za jeho vlády se ale kolonizátoři dopouštěli v zemi takových zvěrstev (zemřely miliony lidí), že mu Belgie kolonii odebrala.
- V roce 1960 získalo Kongo nezávislost po sérii rozsáhlých nepokojů v Kinshase, v letech 1971-1997 nesla země název Zair.
- Od získání nezávislosti se země zmítá v nestabilitě, ve které se často angažovaly i Belgie a světové mocnosti. Během dvou občanských válek v letech 1996-2003 v důsledku bojů, šíření nemocí a hladomoru zahynulo až šest milionů lidí. Konflikty neustaly ani později.
