Článek
Ukrajinské rodiny sklesle čekaly v silných mrazech a za zvuku neustálého ostřelování na západním břehu řeky Dněpr, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu. Oficiální přechody do osvobozeného Chersonu byly zničeny, a tak právě ledová řeka zůstává jednou z mála cest, jak se z okupovaných oblastí dostat, podotkl deník The Washington Post.
Dosud byl ovšem její přechod nelegální. Úřady v Chersonské oblasti ale v sobotu kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů zákaz překračovat řeku přerušily.
Obyvatele na okupovaném východním břehu vyzvaly, aby bez ohledu na nebezpečí utekli do Chersonu. Podle deníku oznámení naznačuje, že by ukrajinská ofenziva mohla pokračovat dál na východ.
Přes víkend řeku však nepřekročil jediný člověk. Čtyřicetiletá Olena, která uvedla pouze své křestní jméno, čekala v Chersonu asi mezi dvacítkou lidí na svou desetiletou dceru.
Jen několik dní před únorovou invazí odjela do Německa za prací a od té doby se s dcerou nesetkala. „Dceru jsem neviděla devět měsíců. Přála bych si, abych ji mohla jet vyzvednout,“ řekla pro agenturu Reuters.
Připomeňte si osvobození Chersonu
„Rodiče dnes dostali pomoc od vojáků, jinak ale nemají elektřinu ani plyn, vodu berou z Dněpru a topit nemohou,“ líčí autorka deníku z okupovaného Chersonu. V rozhovoru mluví i o tom, jak prožívala osvobození svého rodného města.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčený, že osvobození jihoukrajinského Chersonu je začátkem konce války s Ruskem. Místní žili v okupaci od března, kdy ruští vojáci obsadili město pár týdnů po začátku invaze. V září Moskva celý region – společně se třemi dalšími ukrajinskými teritorii – nezákonně připojila ke svému území.
Mezi čekajícími se objevil i třiasedmdesátiletý Mykola, jehož dcera byla náhodou na východním břehu řeky, když byl Cherson osvobozen, a uvázla tak sama na Ruskem ovládaném území. „Teď už se nemůže vrátit. Chce zpátky domů. Její dcera a manžel jsou v Chersonu. Musí se nějak dostat zpátky,“ popsal pro Washington Post.
Civilisté, kteří chtějí využít této „amnestie“, se musí prokázat ukrajinským občanstvím a použít vlastní loď. Pak mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit, a to až do pondělního soumraku. Uvolnění se ovšem nevztahuje na ty, kteří se chtějí dostat přes řeku na okupovaný východní břeh, aby zachránili ty, kteří tam uvázli, podotkl deník.
Mnoho lidí na východním břehu tak nemělo prostředky, jak se na ukrajinské území dostat a ti na západní straně řeky – včetně řidičů motorových člunů a převozníků – neměli žádnou možnost, jak jim pomoci.
Cesta je navíc podle mnoha svědectví kvůli eskalujícímu ostřelování velmi nebezpečná. Navzdory tomu se například jedna starší žena s manželem rozhodla na člunu dostat na západní břeh. A zabila ji ruská palba, uvedli podle agentury Reuters představitelé chersonské městské rady. Muž zraněný nebyl.
Na Rusy okupovaný břeh za rodinami
U přístaviště se shromáždila i řada lidí, kteří usilovali o přechod na okupovaný břeh. Například Elena Klymenková se vydala na přístaviště, aby získala informace, jak se dostat ke své postarší matce, která od září žije v domku na druhém břehu řeky.
Doufala, že si bude moci pronajmout člun, aby ji mohla vyzvednout a převézt, ale nepodařilo se jí to. Zmínila, že se ani neobává ruského ostřelování. „Pokud víme, není bezpečné být ani v Chersonu. Jiná možnost není,“ uvedla pro deník Washington Post.
Právě obavy o bezpečí v osvobozeném městě jsou jedním z důvodů, proč chtějí někteří lidé překročit řeku na východní stranu. Ruské síly od doby, kdy se stáhly ze západního břehu Dněpru, zintenzivnily dělostřelecké útoky na Chersonskou oblast. Podle ukrajinských představitelů při útocích v regionu zahynuly desítky lidí.
In #Kherson, after a hard shelling of the invaders, residential buildings are on fire. pic.twitter.com/6otfZAlem4
— NEXTA (@nexta_tv) November 24, 2022
Anastasija, která rovněž uvedla pouze své křestní jméno, řekla, že je v přístavu, protože doufá, že se dostane přes řeku za svými příbuznými, kteří jsou na okupovaném území. „Včera jsem viděla zprávu o evakuaci, ale ukázalo se, že žádné lodě nejsou, a tak jsem se tam musela dostat sama. Jak jsem to měla udělat? Nevím, co mám dělat,“ popsala agentuře Reuters.
Domy v její ulici byly v posledních dnech zničeny ruskými raketami. „Bojím se, že tu umřu sama a nikdo se o tom nedozví. Je to děsivé, velmi děsivé. Situace tam není lepší… ale, říkám si, alespoň zemřeme společně,“ řekla.
Dmitrij Fomin, majitel člunu a převozník, by těmto lidem rád pomohl. Sám říká, že byl zvyklý riskovat, neboť převážel lidi, včetně dětí, přes řeku tajně i po nařízeném zákazu vycházení, když byly okupované oba břehy řeky.
Nyní má ovšem i on obavy z ruského ostřelování, kterému nemohou ukrajinské úřady zabránit. Vyzval je tak k větší iniciativě.
