Cesta Ukrajiny do NATO je podle Stoltenberga „nezvratná“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Severoatlantická aliance se v rámci summitu NATO, který probíhá ve Washingtonu, shodla, že „v příštím roce“ poskytne válkou zmítané Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur. To je zhruba 1,01 bilionu korun. Novinářům to potvrdil generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Aliance si zároveň přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.

„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňují víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.

V souvislosti s děním na Ukrajině se členové NATO zabývali i Čínou. Peking totiž podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.

„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky, a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“.

„Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize. Paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování,“ stojí v prohlášení, které opakuje čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.

Summitu se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané „bránit každý kousek území NATO“. Novináři se v souvislosti s americkými prezidentskými volbami ptali Stoltenberga, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump. Podle generálního tajemníka organizace je členství v Alianci v zájmu Spojených států.

Stoltenberg zároveň zmínil, že Trump v minulosti kritizoval přístup některých členů, teď je ale vše jinak. „Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům Aliance, kteří do ní dost neinvestují. To se změnilo. Třiadvacet spojenců nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu, to je úplně jiný svět,“ dodal Stoltenberg.

Summitu se účastní i český prezident Petr Pavel, který se ve středu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jednání delegací se zúčastnil i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.

Jednání ve Švýcarsku v polovině června vycházela především z desetibodového Zelenského plánu, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu.

Ukrajinský prezident na síti X uvedl, že státníci mimo jiné koordinovali své pozice před dnešním jednáním Rada NATO – Ukrajina. Také on mezi tématy jednání zmínil muniční iniciativu a ukrajinskou cestu do EU a NATO. „Děkuji za pomoc při snaze o přiblížení Ukrajiny k NATO a o obnovení spravedlivého míru,“ uvedl Zelenskyj.

Český premiér Petr Fiala na konci června oznámil, že první zásilka munice zajištěné skrze českou iniciativu před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně Černochová poté upřesnila, že se jednalo až o 50 tisíc kusů munice. Česko na doručení spolupracovalo s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česko, které vyhledává munici na trzích mimo EU, na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit 500 tisíc kusů munice.