Cesta k usmíření? Duda a Zelenskyj se nečekaně sešli k uctění obětí masakru

„Společně uctíme všechny nevinné oběti z Volyně! Paměť nás spojuje! Společně jsme silnější!“ hlásají příspěvky na twitteru, které v neděli zveřejnili polský prezident Andrzej Duda a jeho ukrajinský protějšek poté, co se dvojice tentýž den setkala ve městě Luck na západě Ukrajiny.

Jak upozorňují média, návštěva nebyla veřejnosti předem ohlášena. Polský web stanice TVN24 ovšem informoval, že setkání bylo předem naplánované, a již v sobotu večer úřady ve městě oznámily, že provoz v některých ulicích, kde se nachází katedrála svatého Petra a Pavla, ve které se následujícího dne prezidenti setkali, bude omezen.

Oficiálním důvodem měly být plánované akce připomínající oběti druhé světové války a 80. výročí volyňské tragédie, které připadá právě na tento rok. Bohoslužby se ovšem k překvapení mnohých zúčastnili právě i Duda a Zelenskyj, kteří následně položili svíčky před kostelní oltář.

Když polský prezident opouštěl katedrálu, lidé shromáždění před ní skandovali „děkuji“. Agentuře PAP pak jedna z přítomných žen vysvětlila, že touto cestou chtěli poděkovat polské hlavě státu za pomoc, kterou jim poskytuje během nyní probíhající války.

I když Polsko na svém území po loňském únoru přivítalo obrovské množství uprchlíků a patří dnes mezi nejbližší spojence Ukrajiny, vztahy obou zemí jsou poznamenané starými křivdami, přičemž jednou z nich je právě i volyňský masakr, který se odehrál na území dnešní severozápadní Ukrajiny.

Před 80 lety - 11. a 12. července 1943 - totiž ukrajinská povstalecká armáda provedla koordinovaný útok na asi 150 měst tohoto území, které obývali Poláci. Takzvaná „krvavá neděle“ je dnes považována za vrchol násilností spáchaných ukrajinskými nacionalisty na Polácích ve 40. letech 20. století. Jen ve Volyni zemřelo asi 100 tisíc lidí.

Polská veřejnost tyto události i dnes vnímá velmi citlivě. Čerstvý průzkum centra CBOS, o kterém v sobotu napsala agentura PAP, například zjistil, že povědomí o zločinech, které se ve Volyni udály, se v posledních letech rychle šíří a 78 % Poláků se domnívá, že by se prezident Ukrajiny měl jménem svého národa oficiálně omluvit.

Jak na twitteru nicméně upozornil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška, zatímco v Polsku téma Volyně stále rezonuje a je silnou součástí kolektivní paměti, Ukrajinci o těchto událostech a polských sentimentech většinově vůbec nic nevědí.

Důvodem je podle odborníka například to, že Volyň je na Ukrajině „naprostá periferie“ a většina Ukrajinců žije jinde - v meziválečném období šlo o SSSR, zatímco tato oblast byla v Polsku, a není to tak pro Ukrajince součást rodinné nebo lokální historie. V SSSR navíc šlo o zamlčované téma, o kterém se veřejně ani ve školách nemluvilo.