Česko vzalo na milost polské Trojmoří. Zelenskyj přivezl seznam požadavků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje z Litvy/

Systém protivzdušné obrany NASAMS, 400 vojáků a pro Vilnius už typická záplava ukrajinských vlajek. Tak litevské hlavní město ve čtvrtek přivítalo zástupce 13 států iniciativy Trojmoří, zejména zemí z východního křídla EU.

Mezi „přidruženými“ účastníky summitu je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož speciál dorazil na letiště jen krátce po českém letadle s prezidentem Petrem Pavlem.

„Díky, že jste s námi od prvních dní války,“ děkoval Zelenskyj při příchodu na summit.

„Budu s partnery sdílet všechny podrobnosti z bojiště na Ukrajině a to, co teď země a také evropská bezpečnost urgentně potřebují. Číslem jedna je protivzdušná obrana,“ dodal v prohlášení k médiím.

Právě podpora Ukrajiny a také Moldavska je jedním z témat summitu. Se Zelenským se Pavel sešel ještě před začátkem akce. Zelenskyj na schůzce Česku poděkoval za muniční iniciativu.

Prezidenti řešili i další potřeby napadené země.

„Máme za cíl posílit odolnost, mobilitu a obranyschopnost v celém regionu a eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy,“ řekl Pavel novinářům.

Český prezident se summitu Trojmoří účastní teprve podruhé. V roce 2017 to byl Miloš Zeman v Lublani a letos Petr Pavel ve Vilniusu.

První Pavlova „trojmořská“ cesta přitom symbolizuje proměnu českého postoje k iniciativě. Ještě v roce 2017, kdy iniciativa vznikala, zaznívalo z Černínského paláce, že jde o koalici polských konzervativců proti Německu a Francii ve stylu „mocnářského nápadu Józefa Piłsudského“, vůdce meziválečného Polska.

„Máme zájem na udržení stávající spolupráce v rámci V4 a prohlubování našich vazeb s Německem. Projekty mající ambici jít opačným směrem jsou pro naši vizi střední Evropy nežádoucí,“ uvádělo tehdy Ministerstvo zahraničních věcí. Skepse, odtažitost a obava z dělení a oslabování EU byly znát.

Od loňského září je na ministerstvu „národní koordinátor iniciativy Trojmoří“. Funkci zastává náměstek Jan Marian.

Praha má podle něj k Trojmoří dál pragmatický přístup, zároveň ale nově i aktivní. „Je to jedna z iniciativ, která doplňuje naši zahraniční politiku,“ vysvětluje Marian Seznam Zprávám.

„Je to zajímavá iniciativa z ekonomického, finančního a infrastrukturního hlediska a také geopoliticky. Zapojených je 13 států EU, zejména z našeho regionu, ale strategickým partnerem je i Německo, Evropská komise a také Spojené státy,“ říká Marian.

Zlom v českém postoji k Trojmoří podle něj nastal s nástupem vlády Petra Fialy, která se přihlásila k iniciativě i ve svém programovém prohlášení, a také se změnou prezidenta.

Právě s koncem Miloše Zemana ve funkci došlo na změnu prioritních projektů, jejichž seznam země společně sepisují. Zemanem protežovaný vodní kanál Dunaj–Odra–Labe nahradila Fialova vláda zápisem projektu plynovodu Stork II a také vysokorychlostní železnicí směřující do Polska.

„Summit Trojmoří v Litvě je důležitý pro byznys, koná se i samostatné byznys fórum,“ vysvětluje koordinátor Marian. S Pavlem do Vilniusu letí i podnikatelská delegace. Jsou v ní například vývojáři vesmírného softwaru nebo kvantové technologie.

Na summitu ale bude příležitost i k politickým rozhovorům a bilaterálním jednáním. Neformálním tématem bude kromě Moldavska a Ukrajiny i blížící se summit NATO ve Washingtonu.

Trojmoří je „politickým dítětem“ současného polského prezidenta Andrzeje Dudy. Polsko je zároveň díky své poloze a velikosti klíčovou zemí na trojmořské severojižní ose. Duda ovšem příští rok v létě ve funkci končí a současná polská vláda má k organizaci rezervovanější vztah.

Trojmoří totiž zatěžuje právě to, že je úzce zapsané jako iniciativa polských konzervativců. Ti svého času chtěli iniciativou upoutat pozornost Bílého domu, jemuž šéfoval Donald Trump.

Konzervativec Duda, s nímž je vláda Donalda Tuska v ostrém sporu, dokonce ve Varšavě příští rok v červnu uspořádá jubilejní desátý summit Trojmoří. Bude to zároveň jeho prezidentské loučení – zemi na jaře 2025 čekají prezidentské volby.

Podle náměstka Jana Mariana zatím přicházejí z Varšavy signály, že iniciativa má další budoucnost. „Zatím od polských partnerů slyšíme o zájmu v angažmá v Trojmoří pokračovat,“ řekl náměstek o politice nové Tuskovy vlády.

Jenže kabinet záhy po svém nástupu oznámil záměr zrušit funkci zmocněnce pro Trojmoří a další vývoj zatím není jasný. Očekává se, že jasno bude po volbách do Evropského parlamentu.

„Pokud jde o Polsko, vláda neříká ne, ale jak veřejně řekl zástupce ministerstva zahraničí, je to ve fázi hodnocení přínosu různých regionálních iniciativ a brzy se rozhodne,“ napsal redakci analytik z polského Centra pro východní studia Krzysztof Dębiec.