Článek
Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko pohoršilo o tři pozice a je 17., Slovensko se propadlo o 12 míst a skončilo 29. ze 180 hodnocených zemí. Na první příčce je stejně jako před rokem Norsko, poslední skončila Eritrea.
„Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. RSF zaznamenává znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů,“ konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.
Všímá si v něm specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za „jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb“.
„Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti,“ konstatuje poté RSF v podrobnějším hodnocení země. „Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou,“ míní také nevládní organizace.
V Česku podle RSF svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a také nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy, „které by mohly být prospěšné“.
Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo. Naopak si pohoršily Spojené státy či Argentina.
