Hlavní obsah

Česko kopíruje Litvu, píší v Číně. A ta nedopadla dobře

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Miloš Vystrčil, Petr Pavel, Markéta Pekarová Adamová a Petr Fiala. Protchajwanské kroky zejména prvních tří Peking nijak netěší.

Dvě šlápnutí Česka na kuří oka Pekingu už byla příliš i na čínská média. Některá z nich předpovídají Česku „litevský scénář“, další ho označují za oběť amerického lovu „antikomunistických fobií“.

Článek

Nejdřív 15minutový telefonát nově zvoleného prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, potom chystaná návštěva předsedkyně české Sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wanu.

Česko si „červenou linii“ Pekingu v rámci několika dní dovolilo překročit hned dvakrát. A Čína neváhala upozornit, že se jí toto zostření v české diplomacii ani trochu nelíbí.

Peking svůj nesouhlas tradičně dává najevo prostřednictvím svých ambasád a mluvčích. „Čína je rozhodně proti tomu, aby země, se kterými má diplomatické vztahy, navazovaly oficiální výměny s Tchaj-wanem. Vyzýváme příslušné strany, aby své nesprávné rozhodnutí zrušily,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci na účet Pekarové Adamové mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

Pekarová Adamová se chystá na Tchaj-wan

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) plánuje v březnu navštívit Tchaj-wan. O cestě ve středu hovořila s tamním ministrem zahraničních věcí. Plánuje ji od loňského července.

Dvojitý políček do tváře Pekingu, který všude po světě neasertivně, leč úspěšně prosazuje „politiku jedné Číny“, už nenechala být ani čínská média.

Například čínskojazyčný server Sohu v článku s titulkem „Jde Česká republika ve stopách Litvy?“ cituje rozhovor čínského profesora s ruskou agenturou RIA Novosti. Profesor Jang Mian z Institutu mezinárodních vztahů Čínské komunikační univerzity kroky ČR vysvětluje tím, že „v některých bývalých socialistických zemích Evropy po restrukturalizaci jednoduše převládají silné antikomunistické nálady a ideologie“. Česko se tak prý jen snaží „ukázat svou loajalitu USA a získat si jejich pozornost“.

„Česko se vždy drželo zásady jedné Číny, ale česká vláda v posledních letech přijala řadu protičínských opatření,“ dodal a připomněl, že „předchozí prezident“ byl vůči Pekingu loajální.

Kauza Litva

Jsme suverénním státem, který si zvolil, na jakou stranu se přidá. Nenecháme po sobě šlapat nikoho, ani Čínu, říká v rozhovoru pro SZ šéfredaktor The Lithuania Tribune k napjatým litevsko-čínským vztahům.

Za to, že se znelíbila Číně, platí Litva cenu, jakou asi nikdo nečekal. A podle analytiků je v ohrožení i Česko. Dokud EU vůči Číně nezaujme jednotnou politiku, bude Peking posouvat hranice, míní odborníci, s nimiž mluvily SZ.

Další citovaný odborník, zástupce ředitele Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Alexander Lomanov, se pak domnívá, že „chování České republiky není ničím jiným než pokračováním politické linie Litvy, která kopíruje politiku USA vůči Tchaj-wanu“. Američané i dle něj opět využili „antikomunistických fobií a demokratických iluzí spojených s Tchaj-wanem“.

Česko tak musí počítat s tím, že stejně jako v Litvě přijdou následky, varuje.

Litvě se sice víceméně bezbolestně podařilo opustit čínsko-evropskou iniciativu 16+1, jíž je Česko ještě stále součástí, rebelie se však jí začala hrubě nevyplácet po rozhodnutí posílit vztahy s Tchaj-wanem pojmenováním zastupitelské kanceláře ve Vilniusu přímo podle názvu ostrova, a nikoli podle jeho metropole Tchaj-peje, jak je zvykem.

Po slovních výhrůžkách doplněných personální šarádou na velvyslanectvích by se dalo očekávat, že stát o rozměrech Litvy už dále nebude Čínu zajímat. Ale chyba lávky.

Litevský export do Číny v prosinci 2021 ve srovnání s předchozím měsícem klesl o více než 90 procent. Reakci Pekingu litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis přirovnal ke „španělské inkvizici“.

Hrozí Česku litevský scénář?

Čína se zaměřila také na všechny produkty obsahující komponenty vyrobené v Litvě, což způsobilo pořádný bolehlav zahraničním investorům v zemi. Přesto úvahy o urovnání sporu navrácením původního názvu tchajwanského zastupitelského úřadu, které agentura Reuters přinesla s odkazem na anonymní zdroje, Landsbergis popřel jako „pomluvy“.

Nová výzva pro Čínu

Na druhou stranu Lomanov upozorňuje, že jde o výzvu také pro Čínu. „Peking stojí před obtížnou volbou, jak se s touto ‚hybridní diplomacií‘ vypořádat,“ řekl dle Soho.

„Úplný rozchod s těmito zeměmi by pro Čínu nebyl dobrý. To by byl pro Američany, kteří Čínu neustále provokují, velmi žádoucí výsledek. Na druhou stranu není možné nechat takové jednání bez následků. Postoj České republiky ukazuje, že litevský model lze napodobit, zejména ve střední a východní Evropě. Čína bude muset vyvinout srozumitelnější mechanismus pro sebe i okolní svět, jak na tyto politické rozdíly reagovat,“ radí Lomanov.

To na hongkongském serveru Speak Out se objevil komentář podivující se, že si „Pavel s ohledem na vojenský původ neuvědomuje, že taková prohlášení vůbec nemá dělat“.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Autor připomíná Pavlův rozhovor pro Český rozhlas, ve kterém řekl, že „Česko sice prosazuje politiku jedné Číny, zároveň by však měla být doplněna o ‚princip dvou systémů“. „To svědčí o tom, že již dávno pochopil, že Česká republika nemůže s Tchaj-wanem navázat vztah ‚stát–stát,“ přesvědčuje čtenáře server a připomíná jim i postavení Česka ve světě. „Ačkoli se Česká republika stala demokratickým státem, nemá uznání coby prvořadého spojence ‚velkých bratrů demokracie,“ stojí v textu.

Na rozdíl od expertů v Soho a RIA Novosti nepochybuje o tom, že poškozená strana zde bude jen jedna.

„Pavlovy extrémně prozápadní a pronacionální politické postoje mohou ohrozit samostatnou zahraniční politiku České republiky, a dokonce i její národní zájmy. Pavlovo ignorování politických reálií a jeho angažmá v mezistátních záležitostech neposílí hlas České republiky v NATO, ale pouze poškodí českou ekonomiku. Tchaj-wan je ústředním tématem čínského úsilí o navázání normálních diplomatických vztahů se všemi zeměmi a jakákoli politická manipulace s tchajwanskou otázkou nedopadne dobře,“ varuje web.

Doporučované