Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko a Rumunsko si stěžují na to, že nedostali pozvánku na pondělní jednání evropských státníků v Paříži o bezpečnostní strategii Evropy, píše francouzský deník Le Monde.
Podnětem ke schůzce byla americká prohlášení, podle kterých má Washington jednat s Moskvou o konci války na Ukrajině bez zástupců Evropy. Nutno poznamenat, že šéf americké diplomacie Marco Rubio mezitím zase řekl, že se zapojením Evropanů se v průběhu celého procesu počítá.
Američané také tlačí na Evropu, aby převzala větší díl zodpovědnosti za svou obranu. Ministr obrany Pete Hegseth minulý týden naznačil, že americká vojenská přítomnost na kontinentu nemusí být trvalá.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělní jednání pozval šéfy vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska a vedle nich také předsedy Evropské komise a Evropské rady a generálního tajemníka NATO.
„Vedle Polska není žádná další země válce blíž,“ stěžoval si francouzskému listu zdroj z české vlády. Odsoudil „aroganci“ francouzského prezidenta. „Nikdo nemá na počet obyvatel více ukrajinských uprchlíků než Česká republika, řídíme jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní,“ narážel zdroj na českou muniční iniciativu.
Co přepsala mnichovská konference?
Evropa se probouzí, shodují se experti, které Seznam Zprávy oslovily, aby zhodnotili letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Byť hmatatelné výsledky intenzivního třídenního fóra jsou podle nich nejisté, jedno je jasné – geopolitické rozložení sil se mění a Evropa si musí ujasnit svou roli.
Nesouhlas s Macronovým jednáním vyjádřil veřejně i český premiér Petr Fiala (ODS). „Další neformální diskuze, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude,“ citovala Fialu pro ČTK mluvčí kabinetu Lucie Ješátková.
Premiér mluvil o nutnosti revidovat Green Deal, a posílit tak evropskou konkurenceschopnost, omezení byrokracie a vyhošťování migrantů, kteří porušili zákony, a o investicích do obrany. „Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ vyzval Fiala.
Rumunské stížnosti byly podle Le Monde zdvořilejší, ale stejně naléhavé. Země sdílí s Ukrajinou více než 600 kilometrů dlouhou hranici a je důležitá jako logistický uzel pro dodávky do Ruskem napadené země. Cristian Diaconescu, poradce pro obranu a bezpečnost prozatímního prezidenta Ilie Bolojana, litoval, že jeho země nebyla „navzdory svému úsilí do Paříže pozvána“.
Zároveň se ale výhrady snažil mírnit. „Témata diskuze nebudou souviset s bezpečností a stabilitou východního křídla NATO, jako je oblast Černého moře, a – což je velmi důležité – nebudou přijímána žádná rozhodnutí, ale mohu vás ujistit, že bude následovat pokračování, které zahrne i nás,“ dodal Diaconescu podle francouzského deníku Le Monde.
