České ryby se dusí v teplé vodě. Ohrožuje to i tradiční způsob chovu kaprů

V tuzemských rybnících se prudce zvyšuje počet dní s vysokou povrchovou teplotou vody, kvůli čemuž rychle ubývá kyslíku ve vodě, ukazují výsledky výzkumu českých vědců.

Konkrétně se odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně zaměřili na počet dní, kdy povrchová teplota vody v rybnících vzroste nad 29 °C. Zjistili, že zatímco v letech 1961 až 1980 byl výskyt takových dnů v Česku nulový, v druhé dekádě tohoto století už jich například na silně zasažené jižní Moravě bylo šest ročně a v Praze dokonce sedm.

Kompletní přehled zde:

Výzkum zahrnuje i výhled do budoucna. Na jižní Moravě má podle odhadu postaveného na naměřených datech z minulosti a klimatických modelech být v letech 2035 až 2064 takových dnů 16 a ke konci století téměř 30.

„Očekáváme výskyt povrchových teplot vody, se kterými jsme se v našich rybnících dosud nesetkávali, což bude znamenat zásadní výzvu například pro tradiční způsob chovu kapra obecného,“ uvedl v tiskové zprávě za tým výzkumníků CzechGlobe bioklimatolog Matěj Orság.

Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity vysvětlil Seznam Zprávám, že zrovna kapr sice nemá problém přežít i v mnohem teplejší vodě než je 29 °C, ale vysoké teploty přispívají k řadě procesů, které způsobují úbytek kyslíku ve vodě, což může být smrtící.

Samotná teplota kolem 29 °C je podle něj letální pro v Česku již jen ojediněle chované síhovité ryby.

„Plyny se s rostoucí teplotou vody rozpouští méně, takže teplejší voda má méně kyslíku, i když je čistá. Je větší výpar, takže je zároveň méně vody. Dále teplota prospívá i množení sinic a prohřívání sedimentu bohatého na organiku, což opět zvyšuje spotřebu kyslíku,“ vyjmenoval Kopp několik příkladů problematických procesů, jež umocňují vyšší teploty.

Z rybníků se po ohřátí vody podle něj stávají zranitelné systémy, kterým může ke „katastrofálním úhynům“ stačit třeba prudký pokles teploty, kvůli němuž sinice přestanou tvořit kyslík.

V Česku podle Koppa nejsou k dispozici statistiky hromadných úhynů ryb. Vědec ale očekává, že vzhledem k výše řečenému budou nezadržitelně častější. Existují sice způsoby, jak riziko úhynů snížit, jako například menší osádka, dřívější výlov nebo správně načasované přerušení přikrmování obilím. Jejich efektivita je ale podmíněná správností odhadu, kdy počasí nastolí kritické podmínky.

A to je pro rybáře velmi náročná disciplína. Ostatně Kopp přiznává, že to je někdy nemožné i pro vědce.