Článek
Aktualizace: Start rakety s družicí JoeySat byl odložen o 24 hodin. Měla by tedy startovat v sobotu po 15. hodině.
Konkurence internetové satelitní sítě Starlink od SpaceX v pátek vysílá do vesmíru testovací družici JoeySat mimo jiné i s radiačními kamerami od české high-tech firmy Advacam. Cílem společného projektu britsko-americké společnosti OneWeb a Evropské kosmické agentury (ESA) je vyzkoušet novou technologii pro telekomunikační satelity a prověřit funkčnost různých komponentů pro internetové satelity nové generace.
OneWeb si od toho slibuje hlavně vyzkoušení technologie zvané beam hopping. Ta umožňuje využívat mnohem efektivněji internetový signál po celé planetě. Přepíná sílu signálu z místa na místo na základě momentální poptávky na Zemi až tisíckrát za vteřinu. Takové přepínání dosud žádná technologie neuměla.
Družice JoeySat.
Půjde-li vše podle plánu, otevře test českého detektoru cestu k rozšíření využití tohoto zařízení v mnoha komerčních telekomunikačních satelitech, což pro Advacam znamená velkou příležitost.
Advacam
- Firma se zaměřuje především na vývoj a výrobu inovativních radiačních kamer, které umí poskytovat precizní informace v různých prostředích včetně vesmíru. Dokážou zachytit a poznat různé druhy záření s vysokou přesností i určit jeho energii, intenzitu a směr.
- Několik jich NASA nainstalovala na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde monitoruje vesmírné záření, a tedy i chrání astronauty. Počítá s nimi i na plánované vesmírné stanici Gateway či misi Artemis, při níž mají kamery letět až na Měsíc.
- Klíčovým komponentem těchto kamer je čip Medipix, který vznikl kolaborací ženevského CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) a českého Ústavu technické a experimentální fyziky při ČVUT, jehož je Advacam spin-off firmou. Advacam během let kromě výroby samotné elektroniky také vyvinul fyzikální metody pro provoz a využití čipů z CERN v miniaturizovaném provedení vhodném i pro průmyslové využití.
Jedna kamera ochrání satelit za miliony dolarů
Na družici JoeySat bude podle výkonného ředitele Advacamu Jana Sohara hrát zejména ochrannou roli. „Společnosti jako OneWeb začínají řešit životnost svých zařízení v kosmu a my tomu umíme velmi přispět prostě tím, že jsme naším detektorem schopni měřit celou škálu záření. Díky tomu můžeme ochránit elektroniku, která ovládá celý satelit, a tím pádem životnost satelitu prodloužit,“ řekl Sohar Seznam Zprávám.
Ultimátním cílem je tedy podle ředitele firmy on-line reakce satelitu na prostředí, kdy například při styku se silným zářením určitého typu detektor pošle signál k vypnutí elektroniky nebo vysunutí štítu, čímž se předejde škodám.
Vedoucí vědec Advacamu Carlos Granja k tomu doplnil, že detektor měří nejen intenzitu radiace (či jiného záření), ale například i její přesný směr, odkud přichází, což běžné detektory neumí. Do vesmíru se navíc hodí i díky svým minimálním rozměrům a příkonu.
Zařízení Advacamu přímo na palubě ISS. „Je to trochu paradox. Poté, co jsme museli projít tolika kontrolami a splnit tolik bezpečnostních pravidel, ho tam přilepili lepicí páskou,“ řekl Granja.
Jak už je zmíněno v infoboxu výše, detektory už se ve vesmíru používají a mají certifikaci od NASA, to ale podle zástupců firmy neznamená, že si je OneWeb nemusí chtít důkladně otestovat sám.
„Průmysl se na všechno dívá jinak. On sice vidí, že to zařízení ve vesmíru vydrží, ale potřebuje si nejdřív ujasnit, že ho potřebuje zrovna na svých satelitech,“ řekl Sohar. „Všechny dosavadní vesmírné projekty byly primárně vědecké, projekt OneWebu je první komerční,“ dodal Granja.
„Jednou budeme na mnoha satelitech“
Sohar věří, že družice JoeySat může znamenat velký zlom pro vesmírné zakázky firmy. Na ty totiž dosud firma právě kvůli vědecké povaze projektů a jejich financování z veřejných zdrojů ani nepohlížela jako na výdělečnou činnost, ale spíš jako na nástroj pro získání dobrého jména a referencí.
S komercializací vesmíru se však otevírá nový trh. „Máme vizi, že jednou bude značná část telekomunikačních satelitů a vůbec různých družic vybavená našimi detektory,“ vylíčil Sohar ambiciózní výhled.
Kolik zakázek od komerčních společností působících ve vesmíru Advacam v dalších letech očekává, se ředitel firmy zdráhal říct. Odhad podle něj komplikuje zejména nejistá podoba řešení problému se zahlcováním oběžné dráhy satelity a vesmírným odpadem a hrozba regulací komerčních vesmírných společností zákony.
„Principiálně vidíme v malých detektorech vhodných pro satelity velký potenciál. Zatím ho ale neumím plně vyjádřit, protože na jednu stranu sice satelitů létá spousta a naše detektory nemají zásadní konkurenci, ale na stranu druhou se řeší i to, kolik satelitů vlastně ještě na oběžnou dráhu může být vypuštěno,“ uvedl Sohar pro Seznam Zprávy.
Momentálně firma prodává ročně stovky detektorů v různých konfiguracích, přičemž drtivou většinu odbytu tvoří jiné než vesmírné zakázky. Cena detektorů se liší podle typu a pohybuje se v řádu několika jednotek až desítek tisíc eur.
Mezi typickými odbytišti Sohar vyjmenoval například letectví, kde se citlivost čipů hodí k testování lehkých kompozitních materiálů, hornictví, kde senzor dokáže rychle „prosvítit“ vytěžený materiál a ukázat, kde je žádaná ruda, či jaderné elektrárny, elektronovou mikroskopii a vůbec celou řadu vědních oborů.
Momentálně firma usiluje také o expanzi do lékařství. „Máme jeden projekt s Fakultní nemocnicí v Motole, v jehož rámci budeme na podzim dělat klinické testy screeningů pacientů po odstranění štítné žlázy,“ řekl Sohar.
Granja dodal, že v chodu je i spolupráce s Německým výzkumným centrem DKFZ v Heidelbergu, kde se vyvíjí prototyp zařízení na monitoring pacientů s rakovinou.
