Češka v Libanonu: Místní to rozhodně neberou jako válku Izraele a Hizballáhu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Napětí v Libanonu sílí. Izrael v noci zahájil pozemní operaci na jihu země s cílem zničit působiště šíitského hnutí Hizballáh. Pokračuje také v leteckých úderech na libanonské území, včetně hlavního města Bejrútu.

„Lidé se obávají, co bude dál a jak to bude vypadat,“ popisuje Seznam Zprávám atmosféru slovenský novinář Matěj Šulc, který se v Bejrútu momentálně nachází.

Centrum města je podle něj v tuto chvíli „plnější než kdy jindy“. „Jsou tady tisíce vysídlenců, kteří přespávají na matracích, někdy přímo na náměstích,“ podotýká s tím, že příchod šíitů do víceméně křesťanských a sunnitských oblastí s sebou přináší určitá pnutí ve společnosti.

Spolupracovnice Seznam Zpráv Layla Bartheldi, která je aktuálně v severně situovaném městě Tripoli a je v kontaktu s lidmi z bombardovaných oblastí na jihu, mluví o obrovském strachu, který mezi nimi panuje.

„Rodiny se dostávají do situace, kdy zvažují, jestli zůstat pohromadě, a tím pádem i pohromadě umřít, anebo třeba rozdělit děti a každé poslat do jiné vesnice, k jiné tetě, aby aspoň některé z nich přežily,“ uvádí doktorandka antropologie, která se v Libanonu věnuje výzkumu.

Libanonský premiér Najib Mikati prohlásil, že země momentálně zažívá „jednu z nejnebezpečnějších fází“ ve své historii.

Tamní ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že při pondělních útocích napříč zemí zemřelo nejméně 95 lidí, dalších 172 bylo zraněno. Za poslední dva týdny přišlo o život přes tisíc lidí, doplnily úřady.

Dramatická situace panuje i v části země, jíž se dosud útoky vyhýbají. „I v oblastech, kde se nebombarduje, slyšíme denně letadla a je tu velké množství uprchlíků,“ popisuje Češka žijící na severu Libanonu. Dodává, že panují obavy, jelikož lidé nevědí, co od Izraele čekat.

Podle úřadů dosud muselo své domovy v návaznosti na letecké údery opustit zhruba milion lidí, tedy zhruba čtvrtina populace. Uprchlí Libanonci často nemají kam jít, řada z nich tak přespává přímo na ulici nebo ve svých v autech.

„Vysídlení lidé se pohybují po celém Libanonu. Když jsem se dva dny zpátky vracela z Bejrútu, cesta byla úplně zacpaná, všude okolo silnice stáli lidé, kteří se snažili dostat na sever,“ popisuje Bartheldi.

V tamní společnosti je podle ní kromě strachu a bezmoci cítit i vztek. „Libanonci to rozhodně nevnímají jako válku Izraele a Hizballáhu, jak to bývá občas prezentované. Vnímají to jako agresi vůči Libanonu,“ líčí. Zdůrazňuje ovšem, že země je rozdělená podle kulturních, ekonomických i náboženských os a v konkrétních názorech na konflikt se lidé mnohdy liší.

Podle novináře Šulce Libanonci vnímají Izrael jako vojenskou supervelmoc, která si - s odkazem na páteční zabití nejvyššího vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha - „může dělat, co chce, a zabít, koho chce“.

„Libanon nemá nic takového jako protivzdušnou obranu, ani jinou formu garancí. Při absenci silné a vyzbrojené armády Hizballáh pro mnohé z nich představoval garanci toho, že budou schopni čelit nepříteli,“ uvádí. Poté, co Izrael zdecimoval v podstatě celé vedení Hizballáhu, tak prý mnozí mají obavy.

Navrch se cítí ukřivdění, jelikož Západ izraelskou operaci proti Hizballáhu v Libanonu kvituje, myslí si Šulc. Americký ministr obrany Lloyd Austin akce Izraele podpořil. Se svým izraelským protějškem se shodli na nutnosti odstranit v jižním Libanonu zázemí pro možný útok Hizballáhu na sever Izraele.

Stejně jako řada dalších zemí, USA v posledních dnech své občany vyzvaly, aby Libanon z bezpečnostních důvodů opustili (více ohledně reakcí ze světa zde).

Podle zdrojů Seznam Zpráv z místa jsou tamní letiště nyní přeplněná a panuje na nich chaos. V tuto chvíli na ně létají pouze libanonské aerolinie, letenky jsou drahé a není jich dostatek, aby uspokojily poptávku.

Někteří lidé se proto snaží z Libanonu dostat jinou cestou. Vypravují se evakuační autobusy do Jordánska a komerční jachtařské společnosti nabízejí plavby na Kypr nebo do Turecka, prozradily Seznam Zprávám zdroje z místa.