Česká akce koupí Ukrajině čas. Jádro problému ale neřeší

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká iniciativa, skrze kterou se mají na Ukrajinu brzy dostat statisíce kusů dělostřelecké munice, je bez přehánění lékem na jeden z nejvážnějších současných problémů Ukrajiny při obraně proti Rusku. Českem zprostředkovaný nákup munice od zemí, které ji bez vhodného prostředníka nebyly ochotny na Ukrajinu uvolnit, v posledních týdnech plní titulky světových médií a je zahraničními bezpečnostními analytiky opakovaně zmiňován jako jedna z nejdůležitějších událostí současnosti pro další vývoj války.

„Bez nadsázky lze říci, že česká iniciativa pravděpodobně zachránila celá ukrajinská města, protože dala Ukrajincům palebnou sílu, aby mohli odolávat o hodně větší ruské armádě,“ napsal například novinář specializující se na vojenství David Axe v komentáři pro britský The Telegraph.

Ten byl navíc publikován ještě předtím, než přišel deník The Wall Street Journal (WSJ) se zprávou, že mu česká vláda potvrdila, že k 800 tisícům kusů granátů, jejichž lokalizaci na trhu avizoval už prezident Petr Pavel na mnichovské konferenci v půlce února, by z iniciativy nakonec mohlo být pro Ukrajinu nakoupeno dokonce ještě dalších 700 tisíc kusů, tedy dohromady 1,5 milionu!

Jen v krátkosti dodejme, že dělostřelecká munice nyní již zcela nepochybně patří k těm vůbec nejdůležitějším zdrojům pro obě strany válečného konfliktu. To, kdo měl v jaké fázi kolik munice, opakovaně zásadně ovlivnilo celkový poměr sil a není důvod se domnívat, že tomu v budoucnu bude jinak. Analytici naopak už dlouhou dobu upozorňují, že navrch bude mít v tomto konfliktu pravděpodobně ten, kdo dokáže shromáždit víc zdrojů, přičemž munice pro artilerii patří mezi ty nejzásadnější (podrobněji jsme důležitost artilerie popisovali například v tomto článku).

Právě dělostřelecká nadvláda Ruska, které v poslední době podle nejnovějších informací (citace anonymních zdrojů ze zemí NATO pro zahraniční média) mohlo denně vystřílet až deset tisíc granátů, zatímco Ukrajina jen dva tisíce, je považována za jeden z hlavních důvodů, proč Rusko dobylo Avdijivku a celkově na frontě převzalo iniciativu.

Výše uvedené množství granátů, které Česko mělo sehnat a na něž přislíbilo přispět už údajně nejméně 20 zemí, včetně například Nizozemska, Dánska, Belgie, Německa a Kanady, je dost na to, aby tento pro Ukrajinu nepříznivý nepoměr mohly zvrátit.

Otázkou je, na jak dlouho.

Jak hodně může Ukrajině pomoct 800 tisíc, případně celých 1,5 milionu dělostřeleckých granátů?

Podle toho, co víme o ukrajinské dosavadní i odhadované budoucí spotřebě, by takové množství samo o sobě mělo pokrýt kompletní spotřebu celého ukrajinského dělostřelectva asi na čtyři měsíce až víc než půl roku.

Například dokument estonského ministerstva obrany z konce loňského roku za minimální množství granátů nutné pro získání alespoň lokální palebné převahy nad Ruskem považuje 200 tisíc měsíčně. Zhruba tolik Ukrajina průměrně pálila v loňském roce podle nedávného vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby (konkrétně 2,5 milionu za rok).

Únorový článek analytiků Franze-Stefana Gadyho a Michaela Kofmana pro Mezinárodní institut pro strategická studia zmiňuje odhad, že k podniknutí rozsáhlejší ofenzivy Ukrajinci potřebují 200 až 250 tisíc granátů na měsíc a asi 75 až 90 tisíc na to, aby se mohli udržet v obraně.

Ukrajina samozřejmě ale nebude záviset jen na těchto dodávkách, což je i důvod, proč česká iniciativa velmi pravděpodobně ovlivňuje dění na bojišti už teď, přestože první dodávka má přijít „do června“. Že Ukrajinci s vyhlídkou na záruku dalších dodávek přestali šetřit a střílí víc z již nahromaděných zásob, řekl v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn a to samé se ozývá i od samotných dělostřelců z fronty.

Kromě dosavadních zásob by na Ukrajinu navíc měla podle nejnovějších informací ještě doputovat zbývající asi polovina z dosud nesplněného slibu EU, že do roka (od loňského března) dodá milion kusů. Pak je tu ještě množství menších samostatných dodávek dalších zemí a ukrajinská produkce.

Axe v článku pro Forbes píše, že Ukrajina může mít letos k dispozici přes dva miliony kusů munice i bez většího příspěvku USA, jejichž další podpora je otázkou s ohledem na zaseknutý balíček pomoci a případně i blížící se prezidentské volby.

Nutno ale podotknout, že takový scénář není zdaleka zaručený. Podle dosavadních informací má česká iniciativa zatím závazně potvrzených 300 tisíc kusů a 200 tisíc má přislíbeno jen nezávazně. Těžko říct, jak je to se zbytkem. I když prodejci zachovají ochotu munici prodat, je také potřeba sehnat ještě finanční prostředky a zatím není známo, na kolika z celkové částky už se státy shodly. Celkem má jít o 1,5 miliardy dolarů na 800 tisíc, případně 3,3 miliardy dolarů na 1,5 milionu kusů.

I oněch závazně slíbených 300 tisíc kusů munice nicméně dle slov ministra zahraničí Jana Lipavského pro The Guardian poskytne Ukrajincům „několik měsíců“ úlevy.

I kdyby se naplnil optimistický scénář a Ukrajina oddálila hlad svých houfnic zhruba o rok, pořád je tu také problém, co dál. Pokud se totiž někomu donekonečna nebude dařit objevovat další prodejce ochotné zbavit se části zásob, budou se hlavním zdrojem munice místo skladů muset stát továrny.

A ty se v Evropě a USA na rozdíl od Ruska rozjíždí zatím pomalu.

Evropská komise 15. března oznámila, že vyčlení 500 milionů eur na podporu evropských zbrojařských společností, od čehož si slibuje zvýšení kapacity výroby dělostřelecké munice na dva miliony kusů ročně do roku 2025. Nově se také odhaduje, alespoň podle nejnovějšího objevivšího se čísla, které zmínil nejmenovaný evropský činitel pro CNN, že už do konce roku 2024 Evropa vyrobí 1,4 milionu granátů, což je o 400 tisíc víc, než se odhadovalo ke konci loňského roku.

Americký odhad, že do konce roku 2025 se v USA vyrobí 100 tisíc kusů, se od loňského listopadu nezměnil. Ba co víc, kvůli republikány už měsíce blokovanému 60miliardovovému balíčku, který obsahuje rozsáhlou pomoc Ukrajině, jsou vyhlídky na americké granáty pro Kyjev možná ještě mlhavější než loni.

Rusko podle loňského estonského odhadu na konci roku 2024 může vyrobit až 4,5 milionu kusů. Má na své straně také další potenciální silné dodavatele v podobě Severní Koreje a Íránu (Severní Korea loni nejspíš miliony kusů, Írán nejméně statisíce). Zatím nepotvrzené spekulace, že munici Rusku možná už začala posílat Čína, připomínají, že přinejmenším není vyloučené, že se v tomto klíčovém závodě na stranu Ruska může přidat ještě jeden velmi silný hráč.

Co se týče aktuálních výrobních kapacit, tak i podle nejnovějších odhadů západních činitelů (velmi podobně jako podle těch, které jsme shrnovali v lednové analýze) platí, že Rusko vyrábí asi třikrát víc než Evropa a USA dohromady.

Za dva měsíce se objevil (opět jde o informace od zdroje z nedávného článku CNN) jen zvýšený odhad společné produkce EU a USA, která podle zdroje aktuálně činí 1,2 milionu, zatímco na konci loňského a začátku letošního roku to podle dostupných výroků vypadalo maximálně na milion. Rusko podle zdroje CNN nyní vyrábí asi tři miliony, což je o půl milionu méně, než loni odhadovalo do konce roku 2023 estonské ministerstvo.

Tyto rozdíly ale nemusí být nutně způsobené reálnou změnou situace v čase. Může je klidně způsobovat i čistě to, že pochází z odhadů od různých zdrojů.

Ze všech dostupných informací nicméně vyplývá, že Ukrajina je na tom nyní v otázce nedostatku dělostřelecké munice výrazně lépe než na začátku roku. Z velké části tomu tak je díky české iniciativě, která spolu s dalšími dodávkami může při optimistickém scénáři zajistit ukrajinským houfnicím dostatek munice nejspíš až na rok. Aby se ale potom problém znovu nevrátil, musí se rozjet evropská produkce a znovu i pomoc od USA.

Nakonec dodejme, že výše zmíněné počty granátů na straně Ruska a Ukrajiny samozřejmě nemají stejnou váhu, a to nejen kvůli tomu, že hodně z nich jsou jen odhady a projekce.

Předpokládá se, že Ukrajina potřebuje k dosažení stejného výsledku méně munice, protože západní granáty a houfnice jsou spolehlivější a přesnější než ruské, natož severokorejské. Ukrajina také sází na to, že část palebné síly dělostřelectva nahradí drony, kterých údajně Kyjev chystá letos vyrobit až dva miliony.

Na druhou stranu se na rozdíl od Ruska, které si munici vyrábí samo, dá těžko očekávat, že Evropa nebo USA pošlou Ukrajině všechno, co vyrobí, protože jejich cílem je i doplnění svých vlastních zásob.

Kromě dronů a dělostřelecké munice momentálně analytici jako nejdůležitější faktory války často zmiňují například dostatek lidské síly, potažmo to, jak se obě strany popasují se stále politicky složitější mobilizací, úspěšnost či neúspěšnost Ukrajiny v rychlém vybudování statického opevnění fronty a dostatek munice do protivzdušných systémů.