Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
26:1, a to hned dvakrát. Tak by se dala sportovní terminologií popsat pondělní schůzka unijních ministrů zahraničí.
Evropská unie dokázala i přes často rozdílné názory najít většinovou shodu v otázce sankcí proti násilným židovským osadníkům i odporu vůči chystané izraelské vojenské operaci ve městě Rafáh.
Slovo většinová je klíčové – kvůli blokaci Maďarska neprošly sankce ani společné prohlášení k Rafáhu.
Ještě před časem přitom Seznam Zprávy psaly, že sankce proti osadníkům, kteří terorizují palestinské civilisty na Západním břehu Jordánu, blokují i Češi. To se ale změnilo.
Lipavský: Česko není proti
Server Politico před dvěma týdny citoval ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), že Česko není proti, jen chce oddělit sankce proti osadníkům od sankcí proti Hamásu, aby to nevypadalo, že jde o zločiny na stejné úrovni.
„Není dobrým politickým signálem, aby teroristé, kteří páchají teroristické útoky, byli ve stejném balíku společně s osobami, které páchají extrémně politicky motivované akty, které se ale nedají přirovnat k terorismu jako takovému,“ vysvětlil šéf české diplomacie před pondělním jednáním. „Rozhodně to není tak, že by Česko něco blokovalo,“ zdůraznil.
Po pondělí nicméně zůstává situace stejná. „Ve chvíli, kdy se v podstatě podařilo přesvědčit partnery o tom, že bude lepší tyto dvě záležitosti oddělit, tak návrh na sankce na osadníky jeden z členských států zablokoval,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
Palestinský stát i bez souhlasu Izraele? USA to zvažují
Válka v Gaze může paradoxně urychlit vznik palestinského státu:
Jistý posun směrem k většinovému názoru EU učinilo Česko i díky souhlasu s prohlášením týkajícím se Rafáhu.
„Uznáváme právo Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem a mezinárodním humanitárním právem. Žádáme izraelskou vládu, aby nepodnikla vojenskou operaci v Rafáhu, která by zhoršila už tak katastrofální humanitární situaci a zabránila v poskytnutí základních služeb a humanitární pomoci… Je potřeba okamžitá pauza, která povede k udržitelnému příměří, nepodmíněnému propuštění všech rukojmích a poskytnutí humanitární pomoci,“ píše se v textu, na němž se shodlo 26 členských států.
Aby ale dokument prošel, musel by pro něj ruku zvednout i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Vláda Viktora Orbána se ale – po blokování pomoci Ukrajině, za něž sklízeli Maďaři kritiku z celé Evropy – opět postavila proti.
Některé členské státy už daly najevo, že se zařídí po svém: Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares v Bruselu prohlásil, že pokud sankce proti osadníkům neprojdou, zavede je jeho země sama. Španělsko by se tak přidalo k USA, Británii i Francii, které už sankce proti židovským extremistům uplatňují (Američané už dokonce připravují druhý balík sankcí).
„Budu pokračovat v prosazování sankcí proti osadníkům, protože pokud si chceme zachovat důvěryhodnost, musíme odsoudit to, co se děje na Západním břehu,“ citoval EUobserver šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Útok na Rafáh by byla katastrofa
Ještě naléhavější se zdá být zmíněná otázka izraelského útoku na Rafáh, kam před bombardováním ze severu Gazy utekl více než milion lidí. „Byla by katastrofa, kdyby se vojenské operace rozšířily i do Rafáhu,“ řekl šéf španělské diplomacie s tím, že se jeho země snaží snížit počet civilních obětí mezi Palestinci.
Neútočte na Rafáh, varují všichni Izrael
Většina obyvatel Pásma Gazy utekla před bombardováním do hraničního města Rafáh. Teď se chystá Izrael udeřit i na něj.
Kromě toho, že premiér Pedro Sánchez slíbil uznání palestinského státu, se Madrid snaží přimět Izrael k umírněnosti i pomocí obchodu – minulý týden napsal Sánchez spolu s irským premiérem Leem Varadkarem dopis šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Premiéři ji žádali o zrevidování asociační dohody s Izraelem, jejíž jedna část zavazuje signatáře k dodržování lidských práv. Izrael ale nyní v Pásmu Gazy podle Sáncheze a Varadkara porušuje i mezinárodní humanitární právo.
„Připomínáme, že Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli, aby přijal okamžitá a účinná opatření k zajištění naléhavě potřebných základních služeb a humanitární pomoci v Gaze,“ napsali Sánchez a Varadkar v dopise. „Tyto příkazy jsou závazné,“ píší.
Zrušení asociační dohody, která mimo jiné zajišťuje Izraeli přístup na evropské trhy, nicméně není pravděpodobné. EU v minulosti dosud žádnou obdobnou smlouvu s některým státem nezrušila, navíc by pravděpodobně řada zemí včetně Česka byla proti. Částečné pozastavení smlouvy, které by se mohlo týkat právě obchodu, už ale nevyžaduje jednomyslnost, v takovém případě stačí hlasování kvalifikovanou většinou, píše irský server RTE.
Pro Izrael je obchod s EU klíčový, státy Unie představují 31 procent všech dovozů a do zemí sedmadvacítky míří čtvrtina izraelského vývozu. Izrael je pak až 25. největším obchodním partnerem EU.
