Češi jsou proti Zemanovu snu o ambasádě v Jeruzalémě

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Po loňských parlamentních volbách se chvíli zdálo, že český vztah k Izraeli ovlivní, nebo dokonce znemožní sestavení nové vlády. Prezident Miloš Zeman tehdy odmítal jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského, mimo jiné kvůli jeho příliš „vlažnému“ vztahu k Izraeli. Situace se později vyřešila Zemanovou schůzkou s premiérem Petrem Fialou, ilustruje ale význam, jaký v českém kontextu postoje k Izraeli mají.

I proto se na ně zaměřili badatelé z Herzlova centra izraelských studií a z Peace Research Center Prague, dvou výzkumných center působících na Fakultě sociálních věd UK. Při rozhovorech s více než tisícovkou respondentů zjistili, že k Izraeli má kladný vztah čtvrtina Čechů.

To je na jednu stranu více než k Rusku, Číně, Egyptu, Íránu nebo Saúdské Arábii, ale méně než k USA a dalším státům euroatlantického prostoru. Pozitivněji vidí Izrael muži, lidé starší 66 let a vysokoškolsky vzdělaní.

Kladný nebo spíše kladný postoj uvedlo 24 procent lidí, negativní nebo spíše negativní názor má úplně stejné množství respondentů. Největší skupinu (45 procent) pak tvoří ti, kteří svůj vztah k Izraeli označili za neutrální.

O dění v Izraeli se většina Čechů (64 procent) nezajímá, více se pak zajímají ti, kteří zemi navštívili nebo to mají v plánu. „Překvapilo mě, jak velké procento Čechů a Češek neví nebo se nezajímá o dění na Blízkém východě a v Izraeli. Hodně se o tom píše v médiích a i díky Miloši Zemanovi je to téma v politice hodně diskutované,“ říká jedna z autorek výzkumu Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Druhým překvapením pro ni byly odpovědi na otázku, za jakých okolností by Češi schvalovali použití jaderných zbraní v případě války s Íránem. „Češi jsou mnohem pacifičtější, než jsem si myslela. Měla jsem za to, že Češi Izrael trochu obdivují jako silného, vojenského hráče, který se umí bránit. Ve skutečnosti mu právo na obranu mnoho lidí nedává.“ Výzkum totiž ukázal, že s tvrzením, že by Izrael neměl použít jaderné zbraně za žádných okolností, souhlasí na 57 procent dotázaných.

Zatímco velké většině Čechů by nevadilo mít za souseda Žida či Židovku, jisté stereotypy o tomto etniku přetrvávají: Češi nejčastěji souhlasí s tím, že to Židé „umí s penězi“ (62 %). Více než čtvrtina (26 %) Čechů souhlasí s tím, že „Židé mají příliš mnoho vlivu ve světě“.

Česko-izraelské vztahy považuje za dobré 44 procent dotázaných, opačný názor mají jen čtyři procenta respondentů. Třetina Čechů ale vztahy mezi oběma zeměmi zhodnotit nedokáže.

Hodně hlasitým zastáncem Izraele byl v posledních letech prezident Zeman, mezi jehož priority patří přesun české ambasády do Jeruzaléma, navzdory opačnému názoru většiny mezinárodního společenství.

Průzkum ukázal, že Zeman nemá v této věci ani podporu veřejnosti – zatímco přesun ambasády z Tel Avivu po vzoru například Spojených států podporuje 20 procent veřejnosti, 22 procent Čechů si myslí pravý opak. Více než polovina respondentů pak na tuto záležitost nemá názor.

Proizraelský postoj Čechů se pak projevuje při otázkách na izraelsko-palestinský konflikt. Větší vinu na jeho vzniku nesou podle 18 procent Čechů Palestinci, Izraelce viní jen osm procent dotázaných. Více než čtvrtina lidí si nicméně myslí, že stejný podíl viny mají oba národy. Toto číslo oproti šetření v roce 2015 výrazně pokleslo – tehdy uvádělo stejnou vinu obou stran celých 41 procent dotázaných. Ještě trochu více proizraelsky pak Češi odpovídali na dotaz ohledně viny za pokračování konfliktu.

Pokud jde o možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu, 45 % české populace by se přiklonilo k tzv. dvoustátnímu řešení, tedy vzniku dvou samostatných států Izraele a Palestiny vedle sebe.

S uznáním Palestiny jako samostatného a suverénního státu souhlasí v samostatně položené otázce 37 % české populace (v roce 2015 to bylo 38 procent, tedy prakticky shodné číslo). Tento názor častěji zastávají muži (43 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (47 %).

Průzkum vznikl ještě před vypuknutím války na Ukrajině. Nabízí se proto otázka, zda by izraelský postoj k ní (premiér Naftali Bennett odmítl označit Rusko za viníka války a snaží se zachovat dobré vztahy s oběma zeměmi) mohl české veřejné mínění nějak ovlivnit.

„Je to spekulace a pro mě jedna z nejzajímavějších otázek. Česká politická elita se naprosto jednoznačně vymezila ve prospěch Ukrajiny. Někteří lidé mají pocit, že Izrael mohl být v této věci rezolutnější, a pociťují proto jisté zklamání. Zajímalo by mě, jestli to samé pronikne i do veřejnosti,“ uzavírá Irena Kalhousová.