Článek
Brusel a členské státy Evropské unie se musí „jednoznačně“ postavit proti plánům a právním iniciativám izraelské vlády jednostranně změnit status a hranice Jeruzaléma. Píše se to v důvěrné zprávě, kterou zaslali Evropské službě pro vnější činnost (unijní diplomacie vedená Josepem Borrellem) zástupci 25 členských zemí.
Izrael podle nich v posledním roce „drasticky“ zvýšil tlak na palestinské obyvatelstvo v Jeruzalémě. Z jeho východní části chtějí Palestinci udělat hlavní město svého budoucího nezávislého státu, Izrael si ho ale nárokuje celé.
O pravidelné zprávě známé jako „Jerusalem report“ informoval španělský deník El País, který také jmenoval jediné dva státy, které se k ní nepřipojily – Maďarsko a Českou republiku.
Česku vadí výraz „kolektivní trestání Palestinců“
„Jedná se o každoroční tzv. Jerusalem report, ke kterému se Česko nepřipojuje již řadu let. Text je z našeho pohledu často jednostranný, na řadě míst využívá problematických výrazů a především pak zahrnuje pasáže, které předjímají budoucí vývoj namísto shrnutí situace za uplynulý rok,“ vysvětlil postoj české vlády k dokumentu mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Na otázku, co konkrétně ve zprávě Čechům vadí, jmenoval použití výrazu „kolektivní trestání Palestinců“ a „nevratnost anexe“.
Riziko třetí intifády
Přečtěte si o napjaté situaci a rostoucím násilí na okupovaných územích:
„Ty dva body jsou až směšné,“ komentuje české výhrady pro Seznam Zprávy Ori Givati z Breaking the Silence (Prolomit mlčení), izraelské organizace bývalých vojáků sloužících na okupovaných územích.
„Kolektivní trest se na okupovaných územích aplikuje denně mnoha různými způsoby – když například chytíme Palestince i jen při házení kamenů, můžeme uzavřít celou vesnici na několik týdnů. Uzavřít se ale dají i celá města, nebo se odeberou pracovní povolení celé vesnici jen kvůli tomu, co provedl jeden její obyvatel. A nevratnost anexe? Vlády v posledních letech přišly s gigantickými infrastrukturními projekty, stavbou tisíců bytových jednotek v osadách… seznam je nekonečný. Obě ty zmíněné věci nemají nic společného s realitou, naopak před ní zavírají oči,“ vysvětluje Givati.
O kolektivních trestech aplikovaných na Palestincích píše také lidskoprávní organizace Human Rights Watch, její zprávu si můžete přečíst zde.
Vedoucí unijních misí u Palestinské samosprávy ve své poslední zprávě o sporném městě varují, že události roku 2022 „zvýraznily rostoucí křehkost palestinské přítomnosti v Jeruzalémě, zhoršení socioekonomických podmínek Palestinců a potřebu jejich ochrany“.
Zpráva zdůrazňuje, že Palestinci jsou stále více odstřiženi od politického, sociálního a ekonomického života města, zmiňuje i demolice domů a výstavbu nových domů v židovských osadách, stejně jako plány na další výstavbu ve východní části města, kterou Izrael okupuje od Šestidenní války v roce 1967. Výstavba v osadách okolo města je podle diplomatů snahou o další oddělení Jeruzaléma od Západního břehu Jordánu – jinými slovy znemožnění dvoustátního řešení konfliktu.
Probíhající změny se podle zprávy týkají i jeruzalémských křesťanů: jejich komunitu i majetek ve stále větší míře ohrožují útoky radikálních židovských osadníků, izraelské stavební projekty i restrikce omezující fungování kostelů.
Odepření víz násilným osadníkům
Diplomaté přicházejí i s doporučeními týkajících se židovských osad a také některých jejich obyvatel, kteří používají v politickém boji násilí. Evropská unie by podle zprávy měla zvážit opatření proti nim, jako je odepření víz.
Vízová politika by měla být také reciproční v případech, kdy židovský stát diskriminuje evropské občany – jako příklad zpráva udává vyhoštění francouzsko-palestinského právníka a aktivisty Salaha Hammouriho v roce 2022. Hammouriho vyhoštění odsoudila lidskoprávní organizace Amnesty International i poslanci Evropského parlamentu.
Jak rostly ilegální osady
Izrael okupuje Západní břeh Jordánu, kde žije asi 2,9 milionu Palestinců, již od roku 1967. Ve státem schválených osadách, podle mezinárodního práva však nezákonných, žije okolo 475 tisíc osadníků.
Co se týče postoje k ilegálním osadám, tam diplomaté doporučují, aby EU schválila povinné označování výrobků, které z nich pocházejí, a aby přijala další opatření vedoucí k rozlišování mezi územím Izraele a okupovaným palestinským územím. Výrobci z osad by také neměli těžit z výhodných dohod mezi unijními státy a Izraelem a EU by měla zvýšit povědomí byznysmenů o rizicích ekonomických aktivit v osadách.
Zpráva upozorňuje i na fakt, že přestože návrat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k moci v koalici s krajně pravicovými a ultraortodoxními stranami vyvolal velký poprask, zvýšené množství úmrtí Palestinců i boom v osadnické výstavbě nastal už předtím, tedy za vlád premiérů Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida. Osady se vloni stavěly nejvyšším tempem za poslední dvě desetiletí.
V Jeruzalémě žije na 340 tisíc Palestinců, kteří představují 38,5 procent populace města. Na potřeby čtvrtí obydlených palestinskými občany ale radnice vyhradila pouhých 15 procent svého rozpočtu. Jen 45 procent palestinských obyvatel Svatého města je připojeno k vodovodní síti, upozorňují diplomaté.
