Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
V unijní politice zdaleka nejde jen o to, co si domluví lídři sedmadvacítky na ostře sledovaných summitech. Stejně důležité je, jak se jejich rozhodnutí předjednávají a poté uvedou do života. A právě tehdy - v bruselském závětří - přichází ke slovu unijní instituce, zejména Evropská komise.
Od letošního září působí na opravdu vysoké pozici zástupkyně generální ředitelky pro spravedlnost v Komisi bývalá česká diplomatka Irena Moozová, na významný diplomatický post velitele civilní mise EU v Libyi od ledna nastoupí český velvyslanec Jan Vyčítal. Bude tam mimo jiné řešit klíčový problém dneška - migraci. A tím výčet Čechů, kteří v končícím roce uspěli v náročných bruselských konkurzech, nekončí.
Pomáhat na cestě vzhůru má českým zájemcům mimo jiné loňské úspěšné české předsednictví EU. A pak zejména to, že čeští politici po letech, kdy sázeli na protiunijní vzdor, ukázali vůli ke kompromisům.
Náš muž pro sankce
Sankce, zejména ty protiruské, jsou jedna z klíčových matérií současné unijní politiky, o které se svádí zápas na unijních summitech. Aby se o ni mohli lídři a lídryně sedmadvacítky kvalitně pohádat, unijní úředníci jim k tomu musí posbírat a připravit všechny podklady.
A hluboko v útrobách bruselských prosklených paláců to spoluřídí český diplomat Tomáš Šindelář.
„Můj tým Sankční divize Evropské služby pro vnější činnost (ESVA) má na starosti přípravu návrhů nových sankcí. Sbíráme a vyhodnocujeme podněty od členských států, konzultujeme návrhy s Komisí, vedeme pravidelný dialog o sankcích se třetími zeměmi a připravujeme návrhy v podobě právních textů, které následně projednávají a schvalují členské státy,“ popsal své působení pro Seznam Zprávy Šindelář, který od letoška působí na pozici zástupce ředitele výše zmíněné divize ESVA, což je diplomatická instituce EU, jakési její ministerstvo zahraničí.
Šindelářova cesta na vlivný a prestižní post v Bruselu, navíc v oblasti, která je velmi důležitá pro Česko, jež je v Unii klíčovým advokátem Ukrajiny bránící se ruské agresi, vedla právě přes české předsednictví.
„Má současná pozice mi umožňuje zúročit cenné zkušenosti nabyté během nedávného českého předsednictví v Radě EU, kdy jsem předsedal Pracovní skupině radů pro vnější vztahy, která mimo jiné projednává právě sankce,“ dodává.
Češka pro rozpočet
Jak už bylo řečeno výše, Češi mají v EU za sebou dobrý rok, co se týče probourávání se na vlivné pozice v unijních institucích. Letos povýšila také Lenka Filípková v Evropské komisi na post ředitelky. Bývalá úřednice českého ministerstva financí tak nově odpovídá za výdajovou stránku unijního rozpočtu.
Také další dva Češi obsadili manažerské posty vedoucích v generálních ředitelstvích, což jsou - ve zkratce řečeno - jakási jednotlivá ministerstva unijní správy. Poprvé za dvacetileté členství se Čech probil na řídicí pozici v úředním aparátu Evropského parlamentu, jde o Libora Boháče, který je IT ředitelem instituce. Náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Havrda se zase má stát poradcem ve Výboru pro kontrolu regulace, což je orgán, který má bránit negativním dopadům unijních nařízeních a směrnic platných pro členské země.
Češi povýšili i v unijní diplomacii, kromě již zmíněného Jana Vyčítala a jeho unikátní mise v Libyi se například postu evropské velvyslankyně ve Spojených arabských emirátech ujala Lucie Berger.
To všechno jsou pozice, na které se zájemci ze všech členských zemí EU hlásí prostřednictvím výběrových řízení. Konkurence je přitom obrovská. A konkurzy jsou pověstně náročné - nejen na položky v životopisu a znalost několika jazyků, ale také na „měkké“ dovednosti, jako je komunikace či umění prezentace a třeba i schopnost vystupovat sebevědomě.
A pak je tu ještě neformální lobbing, ten mají na starost politici a čeští diplomaté v Bruselu.
Čísla mluví
Ministerstvo zahraničních věcí má pod stávajícím šéfem Janem Lipavským (Piráti) náměstka, který má přímo podporu Čechů v Unii na starost. Je jím Eduard Hulicius, který do Černínského paláce přišel letos z kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové.
Dlouhodobě se v Černínském paláci zlepšením podzastoupenosti Čechů v unijních strukturách zabývá bývalá europoslankyně a také unijní velvyslankyně v Iráku Jana Hybášková, která je v současnosti vrchní personalistkou ministerstva zahraničí. Šla na to přes čísla. „V žádném dokumentu EU neexistuje pojem geografická vyváženost. To znamená, že vstupujete do prostředí, kde nemáte žádný právní základ pro diskuzi,“ upozorňuje Hybášková.
Česko podle ní prolobbovalo, že se v EU pravidelně sbírají data ohledně zastoupení jednotlivých států v institucích EU.
„Když nadzastoupené státy vidí konkrétní čísla, tak to vytváří prostor pro tlak z naší strany, aby se při výběrových řízeních a už při jejich vypisování bral ohled na geografickou vyváženost. V momentě, kdy taková tabulka je na stole, tak ta čísla mluví a tím vzniká nějaké politické prostředí,“ dodává.
Umění kompromisu
Podle ministra Lipavského ale předchozí vlády tuto strategii podceňovaly. „Přitom se tím sami připravujeme o možnost zevnitř ovlivňovat aktivity, které se nás přímo dotýkají,“ říká Lipavský.
Nově se zasadil ještě o jeden o „upgrade“ Diplomatické akademie, která dosud připravovala interně zaměstnance ministerstva na výjezd na ambasády. Nově se má soustředit právě i na přípravu Čechů na náročné konkurzy v Bruselu. Ostatně i novou šéfkou se v prosinci stala žena s výraznou unijní zkušeností, Dana Kovaříková 20 let působila v Evropské komisi.
Diplomaté i experti se shodují na tom, že Čechům cestu k vlivným pozicím významně usnadňují také ostruhy z loňského předsednictví Evropské unii. Praha se ujala koordinační a řídicí role v čase, kdy starým kontinentem otřásla válka Rusku proti Ukrajině. Vláda Petra Fialy dokázala během půl roku v čele EU v EU udržet jednotnou podporu pro Ukrajinu a nacházet řešení mezi zeměmi, které historicky měly velmi rozdílné vztahy s Moskvou.
V celkově druhém českém předsednictví EU byl znát posun v přístupu k EU už jen z motta této české akce. Zatímco v roce 2009 se česká premiéra v čele EU odehrála s „výhružným“ sloganem „Evropě to osladíme“, v roce 2022 to bylo „Evropa jako úkol“.
„Je pravda, že teď jsme zaznamenali několik úspěchů po sobě, kdy i výkon během předsednictví k tomu jednoznačně přispěl,“ řekla Seznam Zprávám velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Díky předsednictví instituce EU podle ní vidí, že v Česku jsou vzdělaní a schopní lidé, kteří mají rádi EU a chtějí v ní pracovat. „Jsou také schopní řídit, ale i naslouchat a mediovat. Pozorujeme, že si v institucích některé kolegy během toho půlroku obhlédli a teď jim chodí nabídky, aby se přihlásili do různých výběrových řízení. Dokázali jsme, že jsme schopní přispívat ke kompromisu. To hodně pomohlo,“ dodává.
