Článek
Zprávu o přerušení dodávek elektřiny do Černobylské elektrárny oznámila ve středu ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Doplnila to varováním, že elektřina se využívá k ochlazování skladovaného jaderného paliva a pokud včas nedojde k obnovení zdroje energie, může to vést k úniku radiace.
V podobném duchu později mluvil i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když vyzval Rusko, aby přerušilo palbu v místě, kde je potřeba opravit elektrické vedení a dodal, že dieselové záložní generátory mohou napájet komplex energií jen 48 hodin.
Ruské ministerstvo energetiky nakonec ve čtvrtek odpoledne podle agentury Reuters uvedlo, že Bělorusko obnovilo dodávky elektrického proudu do Černobylské elektrárny.
Odborné instituce i jednotliví experti se ale shodují, že ani při dlouhodobém úplném výpadku energie ohřátí jaderného paliva nehrozí.
Jak to, že ani výpadek chlazení nevadí?
Uvedla to už ve středu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přerušení přívodu elektřiny do Černobylu podle ní nemusí mít „kritický dopad na bezpečnost“, protože vyhořelé palivo je uložené v bazénech, které teplotu udrží nízko i bez dodatečného chlazení.
To samé ve středu odpoledne uvedl i český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Seznam Zprávám situaci vysvětlil Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, podle kterého by i několikadenní výpadek chlazení z pohledu možných úniků radioaktivity „vcelku nic neznamenal“.
„Vzpomeňte si na Fukušimu. Tam existovalo velké riziko problémů. Stejně jako v Černobylu tam byly bazény s vyhořelým palivem, ale to palivo tam bylo podstatně čerstvější. A ani tam po výpadku chlazení na několik dní nedošlo v bazénech k takovému vypaření vody, aby se palivové soubory odhalily a poškodily,“ řekl jaderný fyzik.
„Voda se pochopitelně po několika dnech samozřejmě musela začít doplňovat. Obavy panovaly hlavně u bazénu čtvrtého bloku, kde bylo palivových souborů nejvíce a byly nejčerstvější. Když na tomto bloku v elektrárně došlo k výbuchu vodíku, panovaly i velké obavy, že to souvisí s bazénem. Byl to ale výbuch způsobený proniknutím vodíku z třetího reaktoru společným ventilačním systémem,“ dodal odborník s tím, že s vyhořelým palivem v bazénu exploze vůbec nesouvisela.
Nejčerstvější palivo, které se chladí v Černobylu, je podle Wagnera z bloku odstaveného už před 22 lety. „Není to tak, že by se v těchto bazénech mohla voda rychle vypařit. Ani třeba za měsíce,“ řekl fyzik
SÚJB navíc uvádí, že ani po odpaření vody by se palivo nemohlo přehřát na hranici asi 400 až 500 °C, po jejímž překročení by následovalo neštěstí. „Takový růst teploty je již nereálný, protože toto palivo se dnes již prakticky ochladí vzduchem,“ stojí v prohlášení úřadu.
Důvodem k znepokojení jsou spíš špatné pracovní podmínky
Větším rizikem je podle Wagnera to, že Rusové údajně od obsazení elektrárny neumožňují pracovníkům v elektrárně střídat směny podle zavedeného režimu. „Pracovníci jsou unavení a mohli by udělat nějakou chybu. Je také otázkou, jak jsou ti lidé zásobováni a tak dále,“ řekl Wagner.
S tím opět souhlasí i SÚJB, který zprávy o ztíženém střídání směn označil za znepokojivé. Co se ale týče úniku radiace z vyhořelého paliva, musel by tomu předcházet přímý vojenský útok. I v takovém případě by se ale podle úřadu zamořilo hlavně okolí elektrárny a „radiační situace v České republice by se nezhoršila“.
Žádné dramatické riziko zvýšení radiace v přerušení přívodu elektřiny nevidí ani Wagner. „Tím ale nechci říct, že to, jak se Rusko v tomto případě chová, není trestuhodné,“ řekl.
Na špatné podmínky pracovníků v ukrajinských elektrárnách upozornila i MAAE. „Den ode dne vidíme v Černobylu zhoršování situace. To platí obzvlášť pro radiační bezpečnost a pro pracovníky, kteří o elektrárnu pečují v extrémně náročných podmínkách,“ prohlásil ředitel organizace Rafael Grossi a zopakoval výzvu Ruska k respektování bezpečnostních pravidel a zajištění rotace pracovníků na směnách.
Americký deník Washington Post k tomu ve čtvrtek dodal, že podle dřívějších prohlášení MAAE a ukrajinských úřadů mají pracovníci v Černobylu i omezený přístup k lékům a telefonnímu spojení s okolním světem.
Enerhoatom a ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko také uvedli, že stejně jsou na tom i pracovníci minulý týden obsazené Záporožské jaderné elektrárny. „Jsou drženi jako rukojmí a psychicky i fyzicky vyčerpaní,“ uvedl Haluščenko.
Slovo rukojmí ostatně použil i Bilý dům ve vztahu k pracovníkům v Černobylské jaderné elektrárně krátce po jejím obsazení. „Nezákonné a nebezpečné rozhodnutí“ by mohlo podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové „zhatit úsilí státní služby potřebné k údržbě a ochraně zařízení skladujících jaderný odpad“.
Měřiče radioaktivity se odmlčely
Ve středu oznámila MAAE i ztrátu spojení se zařízením kontrolujícím bezpečnost v Záporožské jaderné elektrárně, které se také zmocnila ruská armáda a podobné problémy hlásila u i Černobylu.
Podle šéfky SÚJB Dany Drábové ale nic nenasvědčuje tomu, že by na některé z elektráren nastal bezpečnostní problém. „Přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je pořád dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích. Nic neukazuje na zhoršení,“ napsala ve středu na twitter a ve čtvrtek ráno potvrdila, že se na tom nic nezměnilo.
18:16 - Aktualizovali jsme čelo textu po oznámení Ruska o obnově dodávek elektřiny.
