Čekající rozbuška: Jak reálné je, že Putin uzná donbaské „republiky“

Ruští zákonodárci v úterý posuzovali dva návrhy týkající se takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, tedy dvou území na východě Ukrajiny, která nemá vláda v Kyjevě od začátku války v roce 2014 pod kontrolou.

Ruští komunisté žádali, aby parlament požádal o uznání dvou republik přímo prezidenta. Putinova strana Jednotné Rusko chtěla, aby se k věci nejdřív vyjádřilo ministerstvo zahraničních věcí. Víc hlasů nakonec dostal komunistický návrh (pro bylo 351 poslanců, proti 16).

Komunista Kazbek Tajsajev věc odůvodňoval tím, že ukončí „krveprolití na Donbasu“. Nezávislý ruský deník Novaja Gazeta upozorňuje, že poslanec dlouhodobě volá po tom, aby Rusko „vzalo věci do vlastních rukou“.

Ukrajinská vláda o území na Donbase (a také na Krymu), které nemá pod kontrolou, hovoří jako o „dočasně okupovaných územích“. V ukrajinštině se používá zkratka ORDLO. Oba útvary podle Kyjeva řídí okupační správa Ruska.

Oficiálně není území samozvaných republik nijak definované. Nachází se ve východní části Luhanské a Doněcké oblasti, tedy dvou ukrajinských regionů, které se dohromady dají nazvat Donbasem.

Obě okupovaná území tvoří menší část zmíněných oblastí a rozlohou dohromady odpovídají zhruba Jihočeskému a Plzeňskému kraji. Kolik přesně mají obyvatel, není jasné. Podle odhadů je to mezi 2,6 a 3,7 milionu lidí.

Ruští poslanci ve své výzvě argumentovali potřebou ochrany Rusů žijících v „DLR“ a „LLR“. Jejich počet vyčíslili na 773 tisíc. Moskva poslední dva roky rozdává na zmíněném území ruské pasy. Vydalo se jich už více než půl milionu.

Loni v listopadu zároveň proruské separatistické „republiky“ rozdaly obyvatelům na 1,4 milionu vlastních „pasů“: 800 tisíc v Doněcké oblasti a 600 tisíc v Luhanské oblasti. Bez „pasů“ samozvaných republik se podle ukrajinské ombudsmanky lidé v DLR a LLR obtížněji dostávají k práci a sociálním dávkám nebo penzím.

Ruští poslanci výzvu Putinovi odůvodnili potřebou respektovat výsledky referend z roku 2014. Tehdy proruské síly zorganizovaly hlasování o „sebeurčení“ samozvaných republik. Hlasování ovšem podle OBSE odporovalo mezinárodním standardům, doprovázel ho nátlak a falšování a neuznala ho Ukrajina, EU ani další západní státy.

Ukrajinské veřejnoprávní médium Hromadske upozorňuje, že se referendum před osmi lety konalo i v oblastech a ve městech, nad kterými nakonec ukrajinská vláda obnovila kontrolu. Území, které teď Kyjev neovládá, je výrazně menší než na jaře 2014.

Hromadske v té souvislosti píše, že se ruští poslanci o přesnou definici teritoria nezajímali, a existuje tudíž riziko, že by Moskva v případě uznání zahrnula do „DLR“ a „LLR“ i území, které dnes kontroluje Kyjev.

V „ústavě DLR“ je totiž území republiky vymezené hranicemi z doby jejího vyhlášení, tedy z května 2014. Jenže například velká města, jako jsou Slovjansk nebo přímořský Mariupol, od té doby ukrajinská armáda dobyla zpět.

Podle veřejnoprávního média by se tak v případě ruského uznání obou útvarů dalo očekávat zhoršení situace v Donbase a požadavky „LLR“ a „DLR“ na ovládnutí celého území obou administrativních oblastí.

Pokud by Rusko uznalo DLR a LLR jako dva suverénní a nezávislé státy, šlo by tím proti klíčovému ustanovení Minských dohod z let 2014 a 2015. Ty měly ukončit konflikt na východě Ukrajiny – počítaly s příměřím, stažením těžké vojenské techniky od fronty, místními volbami a autonomií Donbasu. Doněcká i Luhanská oblast v nich jsou uvedeny jako integrální součást Ukrajiny.

I kdyby Kreml nakonec suverenitu dvou útvarů neuznal, výzva parlamentu značně podkopává rétoriku Moskvy, že odpůrcem dohod je Kyjev. Ze sabotáže dohod se obviňují obě strany a obě si navíc implementaci vykládají rozdílně. V ukrajinských médích se píše o tlaku západních států na Kyjev, aby interpretoval Minské dohody podle výkladu Kremlu.

Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis ve středu Seznam Zprávám řekl, že Rusko nikdy žádný bod z Minských dohod nesplnilo.

Ruský prezident podle svého mluvčího „vzal výzvu poslanců na vědomí“. Za jediné řešení situace prý ale považuje plnění už zmíněných Minských dohod, se kterými by nebylo uznání dvou samozvaných republik v souladu.

Putinův mluvčí ve středu zároveň zopakoval, že Rusko bude pokračovat v rozdávání ruských pasů na Donbase z „humanitárních důvodů“. „Naši lidé reagují velmi bolestně na to, co se děje na Donbase, ale Moskva zůstává oddána Minským dohodám,“ uvedl.

To už v úterý zmínil i sám Putin. Parlament podle něj k výzvě přistoupil, protože „vnímá veřejné mínění“. „Je zcela zřejmé, že u nás naprostá většina lidí sympatizuje s obyvateli Donbasu, podporuje je a doufá, že se tam pro ně situace radikálně změní k lepšímu,“ prohlásil šéf Kremlu. Situaci v separatistických oblastech na východě Ukrajiny označil za „genocidu“.

Deník Novaja Gazeta ale upozorňuje, že téma Donbasu nepatří mezi hlavní problémy, které Rusové vnímají. Těmi jsou podle průzkumu Centra Levada inflace, chudoba, korupce, nezaměstnanost a nedostupnost zdravotní péče. Donbas jako problém uvedla méně než tři procenta respondentů.

V průběhu roku 2014 se ukrajinské armádě podařilo postupovat proti proruským separatistům a dobývat zpět území. Vítězství nad „DLR“ a „LLR“ vypadalo jako reálný scénář, ale během srpna 2014 utrpěli Ukrajinci sérii porážek. Kyjev i západní země tvrdí, že za vojenským úspěchem samozvaných republik stojí přímá invaze ruských ozbrojených sil na ukrajinské území a jejich účast v boji.

Moskva i „lidové republiky“ taková obvinění odmítly. Podle odhadů je ale teď na území Donbasu nejspíš více než 30 tisíc ruských vojáků. V blízkosti hranic s Ukrajinou jsou v současnosti navíc další desetitisíce ruských vojáků.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že případné uznání nezávislosti obou útvarů bude znamenat konec mírových dohod. „Ohledně možného uznání tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky chci připomenout neměnné stanovisko Ukrajiny: pokud se Rusko rozhodne je uznat, de facto i de iure opustí Minské dohody, a to se všemi z toho vyplývajícími následky. Už jsme ohledně toho varovali naše partnery,“ řekl Kuleba podle agentury Unian.

Rovněž podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by šlo o jasné porušení dohod z Minsku. Také německý kancléř Olaf Scholz v úterý po jednání s Putinem v Moskvě varoval před možností, že by Rusko uznalo nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny. Podle Scholze by to znamenalo „politickou katastrofu“. Podobně v prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken.