„Čekají jen na záminku“. Tchajwanský ministr promluvil o čínských hrozbách

Tchajwanská vláda se domnívá, že se Čína chystá najít další „záminku pro nácvik budoucího útoku“ na ostrov, uvedl ministr zahraničí Joseph Wu v rozhovoru pro The Guardian. Tchaj-wan má za sebou, co se týče vojenských hrozeb a provokací, rekordní rok.

Joseph Wu rovněž naznačil, že už tak mizerná komunikace mezi Čínou a Tchaj-wanem může do budoucna váznout ještě víc. Vůdce komunistického režimu Si Ťin-pching si nedávno zajistil třetí funkční období, mimo jiné i tím, že politicky vyčistil stranu od konkurence. Tím však zpřetrhal i zbytky neoficiálních vazeb, které spojovaly Čínskou lidovou republiku a Čínskou republiku, jak se Tchaj-wan oficiálně nazývá.

A není divu, že jsou tchajwanští politici jako na trní. Si během zahajovacího projevu na 20. sjezdu komunistické strany ve Velkém sále lidu v Pekingu potvrdil slova mluvčího komunistické strany, že se Čína nevzdá práva v krajním případě použít sílu ke znovusjednocení s Tchaj-wanem.

„Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ řekl čínský prezident. Za slova směřující k Tchaj-wanu si vysloužil bouřlivý potlesk.

Z Tchaj-wanu mu po několika hodinách odpověděl úřad tamní prezidentky Cchaj Jing-wen, podle které se ostrov nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie.

Čínská vojenská hrozba je tak nyní „vážnější než kdykoli předtím“, řekl Wu. Od roku 2020 se počet vniknutí válečných letadel do tchajwanské obranné zóny zvýšil pětkrát. Největší vášně vyvolalo čínské cvičení s ostrými, které Čína uspořádala v srpnu v odvetě za návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Podle čínské strany šlo o nácviky blokádní taktiky, kterou by jednoho dne použila ve válce proti Tchaj-wanu. Analytici poznamenali, že soudě dle rozsahu cvičení šlo pravděpodobně o dlouho plánovanou akci. Návštěva Pelosiové jen poskytla Lidové osvobozenecké armádě politickou záminku.

„A jsme si zcela jisti, že Číňané možná budou chtít využít další záminku k nácviku svých budoucích útoků proti Tchaj-wanu. Jedná se tedy o vojenskou hrozbu vůči Tchaj-wanu,“ řekl Wu.

Podle ministra se nezvyšuje pouze vojenské úsilí Číny, ale větší důraz je kladen na různé formy nátlaku – včetně toho ekonomického, kybernetických útoků, kognitivní a právní války a diplomatického úsilí o mezinárodní izolaci Tchaj-wanu.

S rostoucím počtem vojenských vpádů do tchajwanské zóny protivzdušné obrany – z 380 čínských vojenských letadel v roce 2020 na více než 1 500 v letošním roce – roste riziko nehod, které by mohly vést k eskalaci.

Takové incidenty se v minulosti dařilo usměrňovat díky komunikaci mezi oběma vládami, ale po zvolení současné tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen v roce 2016 Peking oficiální vazby přerušil.

Wu uvedl, že Tchaj-wan dříve udržoval určité komunikační linky prostřednictvím tchajwanských podnikatelů a akademiků, kteří měli „dobré kontakty s čínskou stranou“. Po stranických čistkách je ale všechno jinak.

„Je to proto, že se čínský vládní systém stal tak autoritářským. Už to není jako za starých časů, kdy běžní akademici mohli psát doporučení ústřední vládě, dokázali navázat kontakt s klíčovými činiteli s rozhodovací pravomocí a říct nám, co si myslí nejvyšší představitelé a podobně,“ řekl.

„V několika posledních letech vidíme, že se čínská akademická obec bojí říkat něco jiného než čínská propaganda. A velmi otevřeně nám řekli, že už nejsou ve spojení s ústřední vládou, nebo i když jsou schopni se spojit s vládní byrokracií, zdá se, že tato byrokracie už nemá důvěru nejvyššího představitele. On je nejvyšší vůdce a nikdo jiný ho momentálně nevyzývá,“ dodal Wu na adresu Siho.

Tchaj-wan se tak v posledních letech snaží vyjednat mezinárodní podporu u „podobně smýšlejících demokracií“. Čína se takové země však snaží zastrašit. Nyní symbolicky, nebo později vojensky, dodal Wu.

„Pokud Čína dokáže takto škodit kvůli návštěvě předsedkyně Pelosiové, myslím, že to v ostatních zemích vyvolá obavy, zda jejich podpora Tchaj-wanu naopak jen nepoškodí národní zájmy Tchaj-wanu,“ řekl.

Peking na jakoukoli mezinárodní podporu Tchaj-wanu reaguje přinejmenším pasivně agresivně.

Čínská armáda navíc na Tchaj-wan stále častěji vytváří nátlak pomocí dronů, jimiž doplňuje svůj „tradiční“ zastrašovací arzenál jako šíření dezinformací a využívání vojenských cvičení, uvedla v září tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen.

Experti varovali, že Čína silně pronikla do tchajwanských masmédií a mohla by na sociálních sítích i jinde zveřejňovat nepravdivé příběhy s cílem narušit vojenskou morálku a důvěru veřejnosti v případě útoku, píše agentura AP. Už v březnu Tchaj-wan obsadil první místo ve světovém žebříčku projektu Digital Society Project, což znamená, že v tamním on-line prostředí se objevuje vůbec nejvíce falešných zpráv.

Na sociálních sítích se také šíří videa z dronů s detailními záběry vojenských základen a jejich personálu na odlehlých tchajwanských ostrovech Kinmen. Klipy odhalují schopnost čínských dronů kdykoli fotografovat zakázané vojenské objekty na Tchaj-wanu, aniž by tamní armáda zasáhla, píše americká CNN.

Zdá se však, že stále agresivnější a expanzivnější chování Pekingu v regionu naopak státy povzbuzuje k hlasitější podpoře ostrova. „Myslím, že mezinárodní společenství se s tím zřejmě vyrovnává,“ řekl Wu o odvetných akcích Číny.

Po zrušení pandemických omezení se na ostrově výrazně zvýšil počet návštěv zahraničních delegací. Tchaj-wan už navštívilo několik amerických skupin a minulý týden se s prezidentkou setkala britská parlamentní delegace, což si také vysloužilo výtky ze strany Pekingu.

Tchajwanci se na možný konflikt s Čínou připravují již nějakou dobu.

Náměstek tchajwanského ministra hospodářství Čchen Čern-čchi nedávno oznámil, že ostrovní stát musí pro vlastní bezpečnost neustále udržovat přiměřené množství zásob důležitých surovin. Co pod pojmem „přiměřené“ myslí, neupřesnil.

„S ohledem na možný vojenský konflikt jsme se připravili na shromažďování potravin, energií a dalších důležitých zásob, včetně výrobních zásob. Máme systém – každý měsíc provádíme inventuru,“ vysvětluje náměstek.

„Chceme dosáhnout toho, abychom měli na Tchaj-wanu zásoby na určité období, včetně potravin, kritických zásob, nerostů, chemikálií a samozřejmě energie,“ dodává náměstek s tím, že přestože se během pandemie covidu-19 vytváření zásob zpomalilo, v posledních měsících opět nabralo na obrátkách.