Článek
Ukrajinu čeká nejtěžší zima od rozpadu Sovětského svazu, kdy země získala svou nezávislost. Neradostnou předpověď zveřejnil ve svém nočním projevu v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že Kyjev nebude vyvážet plyn a uhlí do jiných zemí. Obě suroviny budou použity pro lidi žijící na Ukrajině.
Zelenskyj zároveň Ukrajince ujistil, že vláda vynakládá veškeré úsilí na zvýšení exportních kapacit elektřiny.
Právě export elektřiny by mohl zvýšit devizové příjmy a stabilizovat energetickou situaci v sousedních zemích po vstupu Ukrajiny do jednotné energetické evropské sítě, uvádí server Republic World.
Ukrajinský prezident dodal, že země zároveň s tím zahájí opravy tepelných elektráren, elektráren na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a také kotelen, které byly zasaženy ruskými útoky. Zelenskyj řekl, že program oprav zůstane v nadcházejících měsících jednou z hlavních priorit ukrajinského ministerstva energetiky.
Ve svém nočním projevu Zelenskyj oznámil, že rozhodnutí nevyvážet uhlí a plyn do jiných zemí bylo učiněno během jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, dalšími ministry a Národní komisí pro státní regulaci energetiky a veřejných služeb, napsala ruská státní agentura TASS.
Nejvyšší vedení Ukrajiny během jednání diskutovalo také o adekvátním množství plynu na zimní sezónu nebo o tom, kolik bude potřebovat země nashromáždit uhlí.
Premiér Denys Šmyhal v úterý uvedl, že těžba uhlí v ukrajinských státních dolech klesla od konce února zhruba o třetinu. Doporučil tak podobně jako Zelenskyj „připravit se na nejtěžší topnou sezónu v historii Ukrajiny“.
Ukrajinská vláda mezitím nařídila společnosti Naftogaz, aby do začátku zimy zajistila minimálně 19 miliard metrů krychlových plynu ve státních rezervách. Premiér Šmyhal upřesnil, že Ukrajina završila poslední topnou sezónu s devíti miliardami metrů krychlových plynu, aktuálně má pak země k 1. červnu ve svých podzemních rezervách mít okolo deseti miliard metrů krychlových plynu.
Přestože toto množství klesá, přes Ukrajinu v roce 2021 proudilo přes 40 miliard metrů krychlových ruského plynu, což byla asi třetina ruského exportu do evropských zemí. Některá energetická infrastruktura byla nicméně zničena při ruské invazi na Ukrajinu.
Primárním palivem v zemi je tradičně uhlí, jehož podíl nicméně v roce 2018 klesl na 30 procent. Následuje zemní plyn (28 procent) a jádro (24 procent.)
Největšími příjemci ukrajinského uhlí jsou pak podle serveru The Observatory of Economic Complexity Rusko, Polsko, Německo, Maďarsko nebo Bulharsko.
Před kritickým zimním obdobím nicméně nevaruje jen Ukrajina, ale také Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle výkonného ředitele agentury Fatiha Birola by dlouhá a tuhá zima mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě.
„Obzvláště se obávám o trhy se zemním plynem. (…) Pokud budeme mít tuhou a dlouhou zimu, mohou nás čekat velmi těžké časy,“ řekl Birol na výroční konferenci IEA o energetice v Sönderborgu na jihu Dánska.
Podle Birola je důležité, aby vlády přijaly opatření ke snížení spotřeby. Pokud spotřebitelé v Evropě doma sníží teplotu o dva stupně, ušetří se dvacet miliard metrů krychlových zemního plynu, uvedl šéf IEA. To odpovídá objemu, který přichází z Ruska do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
