Čeho si všimnout v Putinově projevu: Nejostřejší výpad proti Západu a USA

Ruský prezident Vladimir Putin v páteční řeči opakoval mnohé, co už na pozadí války s Ukrajinou v uplynulých měsících prohlásil vícekrát. Přinejmenším v jednom ohledu byl ale jeho projev pozoruhodný - asi nikdy v minulosti se tak obšírně a zároveň tvrdě nevyjadřoval na adresu Západu a především Spojených států.

Trefně tento aspekt zhodnotila zvláštní zpravodajka moskevského listu Kommersant Jelena Černěnková.

„Toto je zřejmě nejvíce antiamerický projev, jaký kdy Vladimir Putin přednesl. Mnichov 2007 je pouhé žvatlání ve srovnání s tím, co bylo dnes řečeno v Kremlu,“ napsala na twitteru ruská novinářka. Páteční proslov přirovnala k 15 let staré Putinově přednášce na bezpečnostní konferenci v Mnichově, ve které se ruský vůdce poprvé razantně vymezil vůči zahraniční politice USA a především rozšiřování NATO.

V aktuálním projevu, který pronesl před slavnostním stvrzením anexe čtyř východoukrajinských regionů k Rusku, Putin vyčetl Západu doslova všechno možné včetně kolonialismu, podněcování humanitárních katastrof a migrace, obchodu s drogami, vyhlazování celých etnických skupin nebo propagandy ve stylu nacistického pohlavára Josepha Goebbelse.

Sáhl přitom ještě více do minulosti, než má ve zvyku, a to až do středověku.

„Stojí za to připomenout Západu, že svou koloniální politiku začal již ve středověku. A pak následoval globální obchod s otroky, genocida indiánských kmenů v Americe, drancování Indie a Afriky, války Anglie a Francie proti Číně, v důsledku čehož byla nucena otevřít své přístavy pro obchod s opiem,“ řekl Putin.

Ještě pozoruhodnější výpady teprve následovaly. Za povšimnutí stojí především Putinova věta, že USA v roce 1945 vytvořily „precedens pro použití jaderných zbraní“, když zničily japonská města Hirošima a Nagasaki.

O hrozbě nasazení atomových zbraní ve válce s Ukrajinou se v posledních týdnech opět více hovoří. Podle vojenského analytika Vladislava Šurygina, kterého citoval web deníku Moskovskij Komsomolec, se dají uvedená Putinova slova číst tak, že by Rusko mohlo atomové zbraně použít proti Západu.

„Rusko se dříve zavázalo, že nepoužije jaderné zbraně proti zemím, které je nemají. Proto nevidím možnost použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Ale nakonec, být ve stavu velké jaderné raketové konfrontace s těmi, kdo to ve skutečnosti organizovaly – se Spojenými státy a NATO – to plně připouštím,“ uvedl analytik.

Putinova řeč obsahovala i další protizápadní „perly“. Například tu, že Spojené státy fakticky stále okupují Německo, Japonsko a Jižní Koreu. Na konci 20. století se pak Západu podle prezidenta podařilo zmocnit bohatství Ruska, když „byly ze země vypumpovány biliony dolarů v rámci různých plánů“. Zdůraznil, že nic z toho nebylo v Rusku zapomenuto.

Zopakoval také své tradiční výtky z porušování slibů včetně toho, že se nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance na východ. Označil to za „špinavý podvod“ a dodal, že USA a NATO lžou, když tvrdí, že jejich doktríny jsou založeny na „odstrašení“: Ve skutečnosti chtějí ovládnout svět.

Spojené státy a další západní země jsou podle Putina připraveny udělat cokoli pro udržení mezinárodního statutu hegemona. „Západ je připraven překročit vše, aby zachoval neokoloniální systém, který mu umožňuje parazitovat a ve skutečnosti drancovat svět silou dolaru a technologických diktátů,“ řekl ruský vůdce.

Nechybělo ani obvinění z nedávného poškození plynovodů Nord Stream. „Sankce Anglosasům nestačí, přešli na sabotáž organizováním výbuchů na mezinárodních plynovodech Nord Stream, které vedou po dně Baltského moře. Ve skutečnosti začali ničit celoevropskou infrastrukturu,“ uvedl prezident.