Článek
Většina z desítek tisíc civilistů, kteří zemřeli během dvou válek v Čečensku, přišla o život během bombardování ruskými jednotkami. Kromě masivních kobercových náletů a ostřelování obytných čtvrtí, které zdecimovaly hlavního město Groznyj, se však na severním Kavkazu odehrály také válečné zločiny.
Na přelomu let 1999 a 2000 se na předměstích Grozného a v jeho okolí udály tři masakry civilního obyvatelstva. Podle zaznamenaných svědectví došlo ve vesnici Alchan-Jurt a městských okrscích Staropromyslovsky a Novyje Aldy k hromadným popravám lidí zastavených na ulici, zatýkání mužů, kteří měli sloužit jako lidské štíty, a také ke znásilňování, vraždám a mizení žen.
Krutá válka vynesla Putina k moci
„Tyto násilné činy se odehrály na pozadí rozsáhlého rabování. Domy byly vydrancovány, cenné předměty, koberce, nábytek, televize a hospodářská zvířata odvezena. Vojáci vymáhali peníze a kradli šperky a zlaté zuby; několik domů bylo vypáleno a sousedé často nacházeli v troskách ohořelá těla,“ napsaly francouzské výzkumnice Anne Le Huérouová a Amandine Regamey, které se dlouhodobě zabývaly válkami na Kavkaze.
Události staré více než 22 let evokují podobně hrůzné výjevy jako nynější snímky z ukrajinského města Buča po stažení ruských vojsk z oblasti kolem Kyjeva. I tentokrát světovou veřejnost šokovala krutost, s jakou byli zabíjeni a týráni civilisté.
Je příznačné, že právě druhá válka v Čečensku se stala odrazovým můstkem Vladimira Putina k nejvyšší politické funkci. Jako předseda vlády, jmenovaný tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem, vystupoval jako hlavní velitel tažení, navštěvoval bojové linie a podněcoval k tvrdému postupu proti čečenským separatistům.
Když Jelcin na samém konci roku 1999 rezignoval, Putin se stal úřadujícím prezidentem a v březnu 2000 na pozadí válečné euforie vyhrál své první prezidentské volby. S krutostí vůči civilistům je tak současný režim spjatý od počátku.
Prohnilé jádro
„Pod leskem luxusního vybavení a vychytralých hesel jako ‚aktivní obrana‘ se skrývá prohnilé jádro nedbalé a zkorumpované ruské vojenské kultury. Záměrné soustředění se na civilisty ve městech po celé Ukrajině během uplynulého měsíce dokazuje bezcitné ignorování lidského života v celém ruském velení,“ uvedl vysloužilý australský generál a vojenský teoretik Mick Ryan.
Bezohlednost vůči civilistům ostatně ruská armáda projevovala také v uplynulých letech v Sýrii, kde rozhodujícím způsobem pomohla udržet u moci prezidenta Bašára Asada v bojích proti povstalcům.
Aby se ruské velení vyhnulo těžkým ztrátám pozemních jednotek, vsadilo na plošné bombardování, přičemž jako cíle byly vybírány i nemocnice nebo školy. Podobný postup aplikovalo letos v březnu v Mariupolu a dalších ukrajinských městech.
Russian air raids destroyed homes in Syria's Idlib and Syrian artist Aziz Al-Asmar is painting murals on those ruins to show solidarity with the people of Ukraine 👇 pic.twitter.com/unUDgKNVsg
— Al Jazeera English (@AJEnglish) April 3, 2022
Z čeho pramení krutost ruských vojáků, je otázka spíš pro sociální psychology nebo historiky. Hovoří se o všeobecně nízké pozornosti, která je v ruské armádě věnována ochraně civilistů, nebo o tradicích sahajících až do dob carské vlády, ke kterým patří brutální šikana v mužstvu zvaná „dědovščina“.
To neznamená, že západní armády jsou na rozdíl od Ruska úplně bez viny. Tisíce civilistů zahynuly i během amerických leteckých kampaní v Iráku a Afghánistánu.
Jak nedávno připomněl list New York Times, v Afghánistánu shodili Američané 1200 kazetových bomb, které velká část světa zakázala. Za prezidenta Baracka Obamy se USA přiklonily k náletům bezpilotními letouny, které měly na svědomí chybné zásahy nevinných skupin lidí, například svatebčanů.
Válka na Ukrajině nicméně demonstruje, že mezi přístupem západních zemí a Ruska je podstatný rozdíl. Zatímco USA a další členské země NATO nepopírají, že si jejich operace vyžádaly civilní oběti (a mnoho z nich má ve svých zákonech ukotvená přednostní práva civilistů ve válečných konfliktech), Kreml ani v nejmenším nepřipouští, že by ruští vojáci páchali zločiny a snaží se zpochybňovat i digitální záznamy, které to dokazují.
Například bývalý prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv označil četné zprávy o ruských zločinech za podvrhy a za skutečné vrahy označil ukrajinské nacionalisty. „V zájmu dehumanizace Ruska a jeho maximálního očernění jsou rozzuřené bestie z národních praporů a teritoriální obrany připraveny náhodně zabíjet své vlastní civilisty,“ prohlásil v úterý Medveděv.
