Část EU chce pomoci Ukrajině ruskými miliardami. Má to ale úskalí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedná se o obrovské peníze. Suma, kterou různé evropské státy zmrazily Rusku, přesahuje 200 miliard eur (v součtu s dalšími zeměmi dosahují zmrazená aktiva až 300 miliard), tedy více, než poslala Evropská unie Ukrajině za celou dobu ruské invaze.

V době, kdy evropští spojenci i samotná Ukrajina čelí nepředvídatelné administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, se nabízí využití zmrazených fondů více než kdy jindy. Už od začátku války k tomu Evropany vyzývali Američané, stejný názor měli i Britové a země, které se cítí Ruskem ohroženy nejvíce, jako je Polsko a baltské státy. Teď se o této možnosti na Západě znovu mluví.

Pro použití peněz je i Česko. „Česko podporuje využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. Jakým způsobem a v jaké chvíli to udělat, je nyní předmětem jednání s partnery v EU,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Uvolnění ruských aktiv má ale i své hlasité odpůrce. Patří k nim zejména Francie, Belgie, Německo a Bulharsko. Tyto země mají obavy hlavně ze dvou důvodů - jedním je možný konflikt s mezinárodním právem, druhým pak možné snížení důvěryhodnosti eurozóny i samotného eura v očích investorů.

„Myslím, že dosavadní pozice většiny členů Evropské unie byla ta, že z hlediska mezinárodního práva by to byl extrémně problematický krok. Už od loňského roku se ale objevují názory, že by mohly existovat nějaké právní cesty, které by takový krok legalizovaly,“ řekl Seznam Zprávám Michal Parízek z Institutu politologických studií FSV UK.

Ve středu o uvolnění zmrazených miliard, které jsou uloženy v budově společnosti Euroclear v Bruselu, diskutovali i poslanci Evropského parlamentu.

Některé unijní vlády jsou dle europoslance Sandra Gozziho z liberální frakce Renew v tomto směru aktivnější než jiné: „Společně s Evropskou centrální bankou a dalšími institucemi EU se snaží ověřit, jaké jsou právní a finanční možnosti. Je jasné, že pokud by neexistovalo žádné tržní a právní riziko vyplývající z konfiskace ruských fondů, tlačili bychom na to okamžitě,“ citoval ho server Euronews.

Evropská unie až dosud používala na pomoc napadené Ukrajině pouze úroky získané ze zmrazených fondů, z nich až dosud poslala Ukrajině asi tři miliardy eur. U nich prakticky žádné riziko nehrozí, v případě konfiskace ruského majetku se ale už může EU dostat do křížku s mezinárodním právem. „Jakékoli rozhodnutí musí být zakotveno v mezinárodním právu,“ zdůraznil finský europoslanec za Zelené Ville Niinistö.

Akademik Michal Parízek vidí jako podobně zásadní i druhou námitku odpůrců uvolnění zmrazených aktiv: „Jde o důvěryhodnost v očích jednak ekonomických partnerů a investorů z celého světa, jednak dalších států, které uvažují o tom, do jaké míry chtějí věřit euru jako rezervní měně. Například německá vláda byla velice výrazně proti takovému kroku právě z obavy o věrohodnost eurozóny a eura, což může mít dalekosáhlé dopady na roky a desítky let dopředu,“ myslí si.

Německo i další státy se obávají, že zabavení ruských aktiv by mohlo odradit státní investiční fondy, centrální banky, korporace a soukromé investory ze zemí globálního Jihu od investování do evropských aktiv. Případný odliv investic v eurech by měl vážné důsledky: zvýšení výpůjčních nákladů, inflaci a pokles daňových příjmů.

Naopak Kanada se použití zmrazených aktiv nebojí. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve čtvrtek oznámil, že Ukrajina dostala první tranši ve výši 1,7 miliard dolarů.

Expert Parízek upozorňuje i na rozdílné pohledy na jedné straně vlád, které musí sehnat velký balík peněz na financování zbraní a později i obnovy Ukrajiny, a na druhé straně centrálních bank a regulátorů finančních trhů, které jsou mnohem konzervativnější. Jako příklad uvádí Evropskou centrální banku, jež byla jedním z nejhlasitějších odpůrců tohoto kroku.

Francie má navíc jiný plán. „Je to páka na Rusko a nástroj pro vyjednávání,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad.

Francouzští poslanci se s ním ale neshodnou - v Národním shromáždění schválili tento týden rezoluci vyzývající ke zvýšení podpory Ukrajiny a použití zmrazených aktiv. Rezoluce má nicméně spíše symbolický význam, vláda se jí řídit nemusí. Rusko se navíc nechovalo nijak pragmaticky už ve chvíli, kdy zahájilo před třemi lety invazi.

Příklady konfiskací v podobném stylu jsou známé i z minulosti. Ekonomové loni upozornili na sovětské zabavení zlata z rumunské centrální banky v roce 1918.

Nynější ruská aktiva budou do budoucna ztrácet vyjednávací hodnotu - čím déle zůstanou zmrazena, tím méně je bude Rusko potřebovat. Porazit agresora a vyhnat ho z okupovaných území Ukrajiny ale potřebuje Evropa co nejdříve.