„Čas se měří lidskými životy.“ Kyjev už nemá čím sestřelovat ruské rakety

Když ruské rakety a drony udeřily v pondělí na malé město Vyšneve na západním okraji Kyjeva, lidé v panice vybíhali z domů. Někteří jen v pyžamech běželi ve tmě pryč od hořících budov a míst zasažených útokem, zatímco kolem nich dál padaly trosky a ozývaly se další výbuchy.

Jednadvacetiletá Diana Ljaščuková byla v době útoku ve svém bytě. Tlaková vlna ji odhodila a krátce poté se spolu s desítkami dalších lidí vydala pryč z oblasti, kde dál hrozilo nebezpečí. Kolem čtvrté ráno utíkali přes pole a hřbitov na okraji města, zatímco kolem nich dopadaly trosky.

„Obrovský hřib dýmu vystoupal k obloze. Hořící trosky létaly za námi. Byly tak vysoko, ale připadalo mi, jako by hořelo úplně všechno,“ popsala Diana situaci, kdy po ruském úderu explodoval sklad s municí.

V jednu chvíli zavolala své matce, jen aby jí řekla, že je naživu. „A pak přišel další obrovský výbuch. Měla jsem strach, že uslyší, jak umírám během toho hovoru.“

Ještě několik hodin po útoku se nad městem držel hustý dým. Hořely budovy, záchranáři prohledávali zasaženou oblast a více než 600 obyvatel muselo dočasně opustit své domovy.

Pro Kyjev a okolí to byl neobvyklý obraz.

Ukrajinská metropole čelí ruským útokům už více než čtyři roky a Moskva na ni postupně vysílá stále větší množství dronů a raket. Přesto se Ukrajině dlouhodobě dařilo část nejnebezpečnějších hrozeb odrážet, zejména díky západním systémům protivzdušné obrany.

Tentokrát ale obránci narazili na velký problém: Kritický nedostatek střel, které dokážou zastavit ruské balistické rakety. Ukrajinské síly podle dostupných informací nedokázaly během útoku zničit žádnou z 29 balistických střel.

Kyjev na nedostatek střel pro systémy Patriot upozorňuje spojence od začátku roku. „Současná situace je mimořádně vážná,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč a stejně jako prezident Volodymyr Zelenskyj žádá spojence o pomoc. „Pro Ukrajinu se čas měří lidskými životy. Každý den prodlení znamená další oběti mezi civilisty,“ dodává diplomat.

Ukrajina podle mluvčího letectva Jurije Ihnata čelí nedostatku interceptorů PAC-2 a především PAC-3 pro systémy Patriot, čehož si je Moskva vědoma a snaží se této slabiny využít. Tyto střely jsou klíčovou součástí celého systému, protože právě ony rozhodují o tom, zda Patriot dokáže zasáhnout nejnebezpečnější ruské balistické rakety.

Patriot není jedna raketa, ale celý propojený systém tvořený radarem, velitelským stanovištěm, odpalovacími zařízeními, komunikací a různými typy interceptorů. Zatímco PAC-2 je určen hlavně proti letadlům a střelám s plochou dráhou letu, PAC-3 je navržen přímo pro boj s balistickými raketami.

(Text pokračuje pod grafikou.)

Zatímco střely PAC-2 ničí cíl pomocí tříštivé hlavice, která exploduje v jeho blízkosti, střely PAC-3 fungují na principu takzvaného „hit-to-kill“, tedy přímého zásahu. „Interceptor se s přilétající raketou přímo srazí vysokou rychlostí a fyzicky ji zničí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik ukrajinského deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.

Pokud Ukrajině tyto střely chybí, neznamená to, že přichází o celou protivzdušnou obranu. „Ukrajinské systémy dál dokážou velmi účinně bojovat proti velkému množství dronů a části řízených střel,“ říká Sybera.

Právě balistické rakety ale představují největší problém. Kvůli své rychlosti a obtížné zachytitelnosti patří mezi zbraně, které dnes způsobují nejzávažnější škody a nejvyšší počty civilních obětí.

Počet zabitých a zraněných civilistů na Ukrajině v roce 2026 postupně roste a podle OSN je výrazně vyšší než ve srovnatelných obdobích předchozích let. Jedním z hlavních důvodů je stále intenzivnější používání ruských dálkových střel a dronů proti městům.

Poslední dva útoky na Kyjev a jeho okolí, které přišly v rozmezí čtyř dnů, ukázaly hloubku tohoto problému. „Situace, která nastala, přímo vedla ke smrti více než padesáti civilistů. Pokud bude nedostatek střel do systémů Patriot pokračovat, tyto počty budou narůstat,“ říká analytik Sybera.

Podle něj ale nejde jen o rostoucí počet obětí. „Lze očekávat také větší škody na civilní infrastruktuře, častější využívání krytů a silnější psychologický dopad útoků na obyvatele. Armáda bude muset více rozptylovat techniku, Rusko tím ale nezíská zásadní výhodu na bojišti. Výrazně se však zkomplikuje běžný život na Ukrajině,“ dodává.

OSN navíc upozorňuje, že obzvlášť alarmujícím důsledkem krizové situace v ukrajinských městech je, že se rostoucí intenzita útoků promítá i do počtu dětských obětí. Počet zabitých a zraněných dětí na Ukrajině se v posledních měsících výrazně zvýšil. Mezi březnem a květnem 2025 narostl o více než 200 procent více než v předchozím sledovaném období.

Například po prvním červencovém útoku na Kyjev pozvala matka ukrajinského fotoreportéra do svého zničeného bytu se slovy: „Můžete se podívat dovnitř, ale můj syn Roma tam leží. Je mrtvý. Už nedýchá.“

Nedostatek interceptorů přitom mění i způsob, jakým Ukrajina systémy Patriot používá. Zatímco američtí instruktoři původně učili obsluhy odpalovat na každou balistickou raketu dvě nebo více střel, Ukrajinci nyní kvůli omezeným zásobám často riskují a vypouštějí pouze jediný interceptor.

Zároveň přestali využívat automatický režim systému. Patrioty tak už automaticky nereagují na pomalé a levné drony, které mohou zničit jiné prostředky – od kulometných týmů až po speciální protidronové drony. Drahé střely PAC-3 si ukrajinská armáda šetří téměř výhradně na balistické rakety.

Následky ruského útoku na Kyjev a okolí:

„Po zahájení bojového nasazení jsme pochopili, že musíme změnit taktiku a opustit postupy, které nás učili ve Spojených státech,“ popsal velitel jedné z ukrajinských jednotek Patriot Vjačeslav Ahejev, který se na systém školil v Oklahomě.

Ukrajinské posádky navíc po odpálení střel baterie okamžitě přesouvají, aby je Rusko nemohlo zničit při odvetném úderu. Skutečné systémy také maskují a nahrazují věrohodnými maketami, které mají přilákat ruské rakety.

Právě navýšení dodávek střel do systémů Patriot je jedním z hlavních témat, se kterým Zelenskyj dorazil na summit NATO do Ankary, kde se očekává, že bude o protivzdušné obraně jednat i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten zatím nechává evropské spojence v nejistotě ohledně další podoby americké vojenské podpory.

„Pro Ukrajinu je to dnes naprostou prioritou,“ potvrdil pro Seznam Zprávy velvyslanec Zvaryč.

Trump se k dodávkám zbraní na Ukrajinu zatím nevyjádřil. Po příletu do Ankary však uvedl, že po telefonátech se svými protějšky v Kyjevě a Moskvě věří, že válku bude možné „brzy urovnat“. Se Zelenským se má setkat ve středu na okraj summitu NATO, kde chce ukrajinský prezident jednat především o naléhavé potřebě posílení protivzdušné obrany.

Jak nakonec upozorňuje Sybera, problém nicméně není jen v politických rozhodnutích. Výroba interceptorů PAC-3 je dlouhodobě nižší než současná spotřeba, na což po masivních útocích na Kyjev opakovaně upozornil sám Zelenskyj. „Je absurdní, že ani dnes výroba nedosáhla úrovně, která by dokázala ochránit lidi před balistickým terorem,“ prohlásil prezident.

Spojené státy i jejich spojenci čelí omezeným zásobám, protože v posledních týdnech část svých zásob využili při obraně Izraele a amerických základen během konfliktu s Íránem.

„Během několika dnů této války bylo spotřebováno přes 800 střel PAC, tedy více než Ukrajina obdržela za celou dobu války. Rozhodující tak je, zda budou Spojené státy a jejich spojenci schopni vyrábět dostatek interceptorů rychleji, než Rusko dokáže vyrábět nové balistické rakety,“ uzavírá Sybera.