Článek
Evropští politici požadují, aby Peking vysvětlil páteční slova svého velvyslance v Paříži Lu Ša-jieho z rozhovoru pro francouzskou televizi LCI. Ambasador zpochybnil suverenitu postsovětských států, výslovně jmenoval Ukrajinu a pobaltské země, když řekl, že „nemají skutečnou oporu v mezinárodním právu“ (psali jsme zde).
Lu Ša-jie v rozhovoru navazoval na vyhýbavé vyjádření k otázce Krymu, když zpochybnil, že Ruskem nezákonně anektovaný poloostrov patří podle mezinárodního práva Ukrajině. Čína přitom ruskou okupaci regionu neuznává.
Čínský radikál
„Lu Ša-jie má radikální názor mimo střední proud, který se odchyluje od oficiálního názoru Pekingu a jeho praxe,“ zhodnotil pro server Financial Times diplomatova slova analytik Čínského centra Paula Tsaie na americké Yaleově univerzitě Moritz Rudolf.
Čína totiž oficiálně udržuje vztahy se všemi postsovětskými státy, byť jsou někdy napjaté, a nezávislost republik uznává i Rusko. Ministerstvo zahraničí v Pekingu v pondělí potvrdilo, že status zemí vzniklých po rozpadu SSSR respektuje.
Velvyslancovo prohlášení už o víkendu kritizovali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska i Ukrajiny, a ministerstva zahraničí pobaltských zemí si proto na pondělí předvolala čínské velvyslance.
Ruský vliv ve Střední Asii
Zatímco se Rusko soustředí na Ukrajinu, kterou napadlo mimo jiné ve snaze zamezit odklonu země od Moskvy na Západ, ubývá mu sil k udržení vlivu v dalších postsovětských státech.
Více než osmdesát evropských zákonodárců pak v otevřeném dopise zveřejněném v deníku Le Monde vyzvalo francouzskou ministryni Catherine Colonnovou, aby Lua vyhostila. Diplomata podle francouzského zdroje agentury Reuters čeká v pondělí na ministerstvu „velmi rázná“ diskuze.
Už v sobotu velvyslancova slova kritizoval i šéf evropské diplomacie Josep Borrell, označil je za „nepřijatelná“. „EU může jenom předpokládat, že tato prohlášení nevyjadřují oficiální postoj Číny,“ napsal španělský socialista na twitteru.
V pondělí při příchodu na setkání ministrů zahraničí sedmadvacítky v Lucemburku řekl, že vyjádření přijde na přetřes i na tomto jednání. Borrell očekává od evropských států „důraznou odpověď“ žádající vysvětlení, podobná vyjádření podle něj jen přiživují „pocit ohrožení“, který postsovětské státy v současnosti cítí.
Na červnovém summitu pak podle Borrella Evropská unie „provede přehodnocení a rekalibraci vztahů s Čínou“. Obavy EU ze zahraničně politického směřování Číny rostou už delší dobu, a to nejen kvůli obavám, že Peking může poskytnout Rusku vojenskou pomoc při invazi na Ukrajinu, ale i kvůli rostoucímu napětí v Jihočínském moři nebo ve vztazích s Tchaj-wanem.
Peking považuje samosprávný ostrov za svou vzbouřeneckou provincii a čínský prezident Si Ťin-pching se netají tím, že chce do budoucna dostat Tchaj-wan pod kontrolu komunistické země, a to klidně i silou. Peking provádí ve vodách okolo ostrova rozsáhlá vojenská cvičení (více zde) a připravuje plány na případnou invazi (více zde).
EU se nicméně snaží jednotnou pozici vůči Číně najít už dlouho a bez výraznějších úspěchů.
Borrell chce evropské hlídky u Tchaj-wanu
Borrell o víkendu navrhl, aby se Evropská unie v Tchajwanském průlivu více angažovala. V komentáři pro francouzský list Journal Du Dimanche navrhl, aby evropská námořnictva v oblasti hlídkovala. Zdůraznil, že EU musí být v „této otázce velmi přítomná“, protože se jí to týká ekonomicky, obchodně i technologicky.
Jeho slova jsou v kontrastu s nedávným vyjádřením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten po návštěvě Pekingu doporučoval, aby Evropa snížila závislost na USA a vyvarovala se zavlečení do konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy ohledně Tchaj-wanu. Právě Washington platí za nejdůležitějšího spojence Tchaj-peje.
Rozhovor s tchajwanským vyslancem v Česku
Zástupce Tchaj-wanu v Česku mluví se Seznam Zprávami o tom, jak si pamatují na ostrově Václava Havla, i o hrozbě globálního konfliktu. O umístění továrny na čipy v Evropě podle něj ještě není rozhodnuto, spekuluje se o Drážďanech.
„Evropané nemohou vyřešit krizi na Ukrajině; jak bychom mohli věrohodně mluvit k otázce Tchaj-wanu: ‚Pozor, pokud uděláte něco špatného, my tam budeme?‘ Pokud chceme zvýšit napětí, tak přesně tohle je způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Macron v interview.
Macronova slova vyvolala pobouření na obou stranách Atlantiku (více zde) a francouzský prezident je pak telefonicky vysvětloval i šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi. Ujišťoval ho, že Evropa a Spojené státy sdílí „geopolitickou vizi“.
Čína mluví o spolupráci s EU bez limitů
Evropské obavy ze směřování Pekingu se zjevně snažil v rozhovoru pro čínský server The Paper mírnit čínský velvyslanec při EU Fu Cchung. Řekl, že čínská spolupráce s Evropou je „neomezená“, stejně jako jsou i rusko-čínské vztahy „bez limitů“. Narážel tak na dohodu mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem uzavřenou ještě před ruskou invazí na Ukrajinu (více zde).
„Evropská strana by měla zmínku o „žádném horním limitu“ chápat správně. Přátelství a spolupráce mezi státy jsou neomezené a neměly by být uměle limitovány. Čínsko-ruská spolupráce je bez limitů a to stejné platí pro Čínu a Evropu,“ citovala z rozhovoru agentura Reuters.
Zároveň podotkla, že není jasné, jestli Fu Cchung reagoval přímo na slova Lu Ša-jieho.
