Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jimmy Carter byl člověk zásad, víry a pokory. Uvedli to dosluhující americký prezident Joe Biden a první dáma USA Jill k úmrtí prezidenta z let 1977 a 1981. Biden na 9. ledna vyhlásil státní smutek za zesnulého exprezidenta, oznámil Bílý dům.
Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter byl prezidentem v rozhodující době pro Spojené státy a dělal vše pro zlepšení životů Američanů, vyzdvihl Trump.
Jako obhájce míru či lidských práv Cartera vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III., premiér Keir Starmer a papež František. Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia.
Vrcholní politici ze Spojených států i ze zahraničí oceňují Cartera nejen jako státníka, ale také jako skromného bojovníka za mír či lidská práva v dlouhém období po odchodu z Bílého domu.
„Dnes Amerika a svět přišly o mimořádného lídra, státníka a humanistu,“ uvedli Bidenovi, kteří Cartera označili za „drahého přítele“. Tak o něm podle prezidentského páru smýšleli i lidé, kteří se s Carterem nikdy nesetkali. Každý, kdo chce vědět, co znamená žít smysluplný život, by se měl učit u Cartera, „muže zásad, víry a pokory“, zdůraznili Bidenovi.
Biden vyhlásil den národního smutku za Cartera na 9. leden. „Vyzývám Američany, aby se v ten den sešli ve svých místech pobožností a uctili tam památku prezidenta Jamese Earla Cartera,“ uvedl v oficiálním prohlášení Bílého domu Biden, který Cartera označil za svůj vzor a přítele. Biden v neděli rovněž řekl, že hovořil s některými z Carterových dětí a ve spolupráci s nimi se dolaďuje podoba pietních akcí ve Washingtonu.
I zvolený republikánský prezident Trump uznal, že „výzvy, jimž Jimmy jako prezident čelil, přišly v rozhodující době“ pro USA a že „udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zlepšil životy všech Američanů“. „Za to vše mu všichni dlužíme uznání,“ dodal někdejší 45. a nadcházející 47. prezident Spojených států k úmrtí 39. prezidenta USA.
Slova uznání našli pro Cartera i všichni další bývalí prezidenti USA, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama. Podle Bushe bude Carter „inspirovat generace Američanů“.
Francouzský prezident Macron v prohlášení na síti X uvedl, že Carter byl po celý život „neochvějným obhájcem práv těch nejzranitelnějších a neúnavně bojoval za mír“.
Britský premiér Starmer ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že Carterovo prezidentství zůstane v paměti díky historickým mírovým dohodám z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem a že svou celoživotní oddaností míru si vysloužil Nobelovu cenu za mír. „Motivován svou silnou vírou a hodnotami prezident Carter znovu definoval postprezidentství pozoruhodnou oddaností sociální spravedlnosti a lidským právům doma i ve světě,“ zdůraznil Starmer.
Zpráva o Carterově smrti zarmoutila i papeže Františka, uvedl Vatikán. Podle textu kondolence se americký exprezident usiloval o „usmíření a mír mezi národy, ochranu lidských práv a blaho chudých“. Ve svých činech byl Carter „motivován hlubokou křesťanskou vírou“, dodal Vatikán.
Britský král Karel III. uvedl, že zprávu o smrti bývalého prezidenta Cartera přijal s velkým zármutkem. „Věrně sloužil veřejnosti a zasvětil svůj život podpoře míru a lidských práv,“ uvedl také panovník.
Jimmy Carter se musel potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let minulého století. Podílel se však také na dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem, dohody o odzbrojení SALT II nebo dohody o navrácení Panamského průplavu Panamě.
Generální tajemník OSN António Guterres také připomněl Carterovu „oddanost světovému míru a lidským právům, která se také naplno projevila poté, co opustil prezidentský úřad“. „Hrál podstatnou roli ve zprostředkování při urovnávání konfliktů, v monitoringu voleb, v podpoře demokracie, v prevenci a mýcení nemocí,“ dodal mimo jiné Guterres.
Norský Nobelův výbor, který uděluje cenu za mír, připomněl ve své kondolenci „dekády neúnavné snahy při hledání mírového řešení mezinárodních krizí a pro rozvoj lidských práv a demokracie“ bývalého amerického prezidenta. Výbor vyjádřil naději, že na Carterovy činy se bude pamatovat „dalších 100 a více let“.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na síti X uvedl, že Carterova významná úloha při dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem „zůstane vryta do historických análů“. Panamský prezident José Raúl Mulino zase připomněl, že Carterovo prezidentství bylo zásadní pro to, aby Panama vyjednala a podepsala dohody z roku 1977, které předaly Panamský průplav do panamských rukou a podle Mulina učinily Panamu skutečně suverénní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Carter byl lídrem v době, kdy Ukrajina ještě nebyla nezávislá, „ale jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“.
Slova soustrasti a uznání do USA zaslala také například venezuelská vláda nebo kubánský prezident Miguel Díaz-Canel.
