Článek
Ruské bezpečnostní požadavky se podle slovenského prezidentky Zuzany Čaputové zdaleka netýkají jen Ukrajiny, ale i Slovenska. „Od bývalých komunistických států, které už jsou členy NATO, jako je například Slovensko, Rusko požaduje, aby se vzdaly práva přijmout spojeneckou pomoc,“ prohlásila v úterý Čaputová.
Podle ní by tak závazek aliance pomoct Slovensku v době krize zůstal jenom na papíře a znamenalo by to návrat k době, kdy si velmoci rozdělovaly sféry vlivu.
Čaputová zdůraznila, že vůči krokům Ruska je třeba zachovat velkou ostražitost. Že Slovensko momentálně není v hledáčku Moskvy, podle ní neznamená, že případný konflikt na Ukrajině nepocítí a že není potenciálně ohrožená i jeho svoboda.
„Slovensko nikdy nemělo takovou svobodu rozhodovat o vlastním osudu, jakou má skrze členství v NATO a EU,“ uvedla Čaputová v době, kdy aliance uvažuje o rozmístění svých vojáků mimo jiné i na Slovensku. Bratislava si podle ní nemůže dovolit vystupovat jako slabý článek na východním křídle aliance.
Slovenská prezidentka uznala, že mezi bezpečnostními požadavky Ruska jsou i takové, které by Západ měl vyslechnout, například návrh na zákaz některých zbraňových systémů umístěných v Evropě. „Mezi legitimní práva Ruska ale nepatří to, že může rozhodovat o osudu jiných bez ohledu na jejich zájmy,“ zdůraznila Čaputová. Moskva požaduje například záruky, že Ukrajina se nestane členem NATO, což aliance odmítla.
Prezidentka zároveň vyzvala k rozlišování faktů a propagandy. „Ukrajina v roce 2014 nenapadla Rusko, ale naopak. NATO neshromažďuje vojska na hranici s Ruskem, ale naopak. Rusko má u hranic s Ukrajinou 100 tisíc vojáků, aliance má u hranic s Ruskem 5 tisíc příslušníků ozbrojených sil a naši vojáci v Lotyšsku jsou mezi nimi,“ uvedla Čaputová.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle ní připravený použít sílu. Posílení obrany východního křídla aliance proto Čaputová považuje i za slovenský zájem. Úvahy NATO o nasazení jednotek na Slovensku minulý týden potvrdil ministr zahraničí Ivan Korčok.
„Není to požadavek NATO, je to něco, čím aliance reaguje na vzniklou situaci. Takové struktury jsou v Pobaltí, v Polsku a jsou tam v reakci na to, co se stalo v roce 2014 (anexe Krymu, pozn. red.), kdy jsme mysleli, že nedojde k žádné takové eskalaci,“ vysvětloval podle slovenského Denníku N ministr zahraničí Ivan Korčok. Zdůrazňoval, že zatím jde pouze o úvahy.
Úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
