Článek
Bývalý ředitel pařížského muzea Louvre Jean-Luc Martinez čelí obvinění z praní špinavých peněz a spoluúčasti na organizovaném podvodu s cílem utajit původ archeologických pokladů, které měly být vyvezeny z Egypta během „arabského jara“, vlny protestů, nepokojů a revolucí v blízkovýchodních zemích, uvedla dnes agentura AFP.
Jeana-Luca Martineze obvinili tento týden poté, co ho policie předvedla k výslechu, sdělil agentuře AFP zdroj od francouzské justice. Martinez vedl pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, mezi lety 2013 a 2021. Na Martineze byl v rámci vyšetřování obchodu se starožitnostmi z Blízkého a Středního východu uvalen soudní dohled.
Martinez, který z funkce prezidenta Louvru odstoupil loni, působí jako vyslanec pro mezinárodní spolupráci v oblasti kulturního dědictví. Pro francouzské ministerstvo kultury a ministerstvo zahraničních věcí by tak kauza mohla být velmi nepříjemná, napsal web The Guardian.
Martineze zadrželi v pondělí spolu se dvěma významnými egyptology v kanceláři Úřadu pro boj proti obchodu s kulturními statky (OCBC). Dva odborníci na egyptské umění byli v této fázi vyšetřování propuštěni, aniž by je úřady začaly trestně stíhat, uvedl zdroj AFP.
Případ byl otevřen v červenci 2018. Podle zprávy investigativního deníku Le Canard enchaîné (Spoutaná kachna), který o zadržení informoval, vyšetřovatelé prověřují, zda Martinez „přivřel oči“ nad falešnými potvrzeními o původu pěti egyptských starožitností. Obvinění se mimo jiné mají týkat i životopisné stély z růžové žuly, na níž je vyobrazen faraon Tutanchamon. Kamennou desku podle francouzského webu získal Louvre v Abú Zabí „za několik desítek milionů eur“.
Martinez byl obviněn ze spoluúčasti na podvodu a zatajení původu nelegálně získaných děl, potvrdil agentuře AFP soudní zdroj. Podle Le Canard enchaîné do podvodu bylo údajně zapojeno několik dalších odborníků na umění. Martinez již dříve pro The Art Newspaper uvedl, že jakékoli pochybení popírá.
Německo-libanonský majitel galerie, který prodej zprostředkoval, byl v březnu zatčen v Hamburku a vydán k výslechu do Paříže.
Francouzští vyšetřovatelé mají podezření, že stovky artefaktů byly uloupeny během protestů v rámci arabského jara, které na počátku roku 2010 zachvátily několik blízkovýchodních zemí. Artefakty pak byly pravděpodobně přeprodány do galerií a muzeí, které se příliš neptaly na předchozí vlastnictví ani se dostatečně nezabývaly případnými nesrovnalostmi v certifikátech o původu děl.
Podle webu The Guardian lze předpokládat, že artefakty byly uloupeny hned z několika zemí, včetně Egypta, Libye, Jemenu a Sýrie.
Vyšetřování se dotklo i dalšího ceněného egyptského díla, pozlacené rakve kněze Nedjemankha, kterou v roce 2017 zakoupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku. To následně uvedlo, že v situaci bylo obětí, že dokumentace u prodeje byla falešná a že rakev bude vrácena do Egypta.
