Posedlý nacismem. V letadle byla i Prigožinova pravá ruka

Zůstával v ústraní, přestože nejznámější ruští žoldnéři bojovali pod jeho přezdívkou. Dmitrij Utkin je vedle šéfa vagnerovců jedním z deseti lidí na seznamu pasažérů a členů posádky havarovaného letadla v ruské Tverské oblasti.

Telegramový kanál Grey Zone spojovaný s vagnerovci krátce po havárii letadla uvedl, že Prigožin i Utkin po incidentu zemřeli v důsledku činů „zrádců Ruska“. U sídla žoldnéřské skupiny v Petrohradě zřídili její příznivci provizorní památníky, kde se objevují květiny. Není divu - oba muži nechvalně proslulou skupinu „tvořili“.

Utkinovo jméno se v souvislosti s vagnerovci - na rozdíl od Prigožinova - objevovalo už od jejich vzniku. Když se žoldnéřská skupina poprvé objevila po boku proruských separatistů na Donbasu během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014, v jejím čele stál právě on. Dlouho pak panoval předpoklad, že Utkin je samotným zakladatelem skupiny.

V době údajné smrti třiapadesátiletý voják se vyznačoval svojí fascinací nacistickým Německem. Proto také jeho krycí jméno „Wagner“, které si vypůjčil od německého skladatele Richarda Wagnera, jehož dílo obdivoval také Adolf Hitler.

Podle investigativního webu Bellingcat byl Třetí říší až posedlý. Na sociálních sítích se rovněž objevovaly snímky jeho četných nacistických tetování, včetně hákového kříže, nacistické orlice a symbolů SS.

Utkin se narodil v Rusku v roce 1970, vychovávala ho pouze matka, ještě v raném dětství se s ním přestěhovala na Ukrajinu. Později nastoupil na vojenskou akademii v tehdejším Leningradu.

Bojoval ve válce v Čečensku, do roku 2013 sloužil jako velitel oddělení speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU. V posledních letech se dostal s několika dalšími představiteli vagnerovců na sankční listinu Evropské unie i Spojených států .

Jen krátce poté, co se vagnerovci v roce 2015 přemístili do občanskou válkou zmítané Sýrie, se Utkin objevil na slavnostní recepci v Kremlu, kde byl vyfotografován s Vladimirem Putinem. Tehdy ještě ruský prezident vazby na skupinu odmítal, až letos přiznal, že ji financoval.

Společná fotografie tak podporovala teorii, že Utkin hraje zásadní roli ve fungování vagnerovců. Bellingcat v roce 2020 ale přišel se závěrem, že Utkin ani nebyl u zrodu žoldnéřské skupiny, ale spíše fungoval jako pouhý voják.

I přesto se Utkin vyznačoval pevným vztahem s Prigožinem. Někdejší pracovník GRU se často objevoval po jeho boku a média ho tak začala označovat za pravou ruku šéfa vagnerovců.

Prigožin nicméně až do loňského roku jakékoliv napojení na žoldnéřskou skupinu popíral. Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, získali vagnerovci významnou roli - především v krvavé, téměř rok trvající bitvě o Bachmut, který nakonec padl.

Utkin po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu žoldnéřům velel a je velmi pravděpodobné, že se bojů sám účastnil, napsal ruský exilový server Meduza.

Dlouhé spory mezi ruským ministerstvem obrany a Vagnerovou skupinou pak vyvrcholily červnovým pochodem žoldnéřů na Moskvu. Podle zdroje blízkého okupačním úřadům v samozvané Doněcké lidové republice, který hovořil s agenturou Reuters, Utkin nejspíše vedl kolonu bojovníků z Vagnerovy skupiny směřující na ruskou metropoli.

Vzpoura vedená Prigožinem nicméně netrvala ani dva dny, než vagnerovci oznámili stažení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak prohlásil, že se šéf žoldnéřů spolu s některými bojovníky přesune do Běloruska.

Odtamtud se pak podle telegramových kanálů blízkých žoldnéřské skupině přihlásil i Utkin na jednom z videí určených vagnerovcům. „Tohle není konec, je to jen začátek té největší akce na světě, kterou provedeme velmi brzy,“ zněla jeho slova.

Aktualizace: Opravili jsme informaci o Utkinově místě narození. Za chybu se omlouváme.