Bývalí spojenci se příští rok utkají o Bílý dům. Kandidaturu oznámil Mike Pence

Americké prezidentské volby v roce 2024 slibují dlouhý a náročný boj o Bílý dům. Současný prezident Joe Biden hodlá v úřadu setrvat.

V cestě mu bude stát řada vyzyvatelů. Jak už bývá zvykem, do primárek strany, která zrovna vládne Bílému domu, se v případě, že sloužící prezident obhajuje, příliš kandidátů nepouští. V demokratických primárkách hodlá současného prezidenta zatím vyzvat pouze právník Robert F. Kennedy Jr. (syn Roberta F. Kennedyho) a spisovatelka Marianne Williamson.

Na straně republikánů je pole kandidátů, kteří se zúčastní primárek, o mnoho širší. Kandidaturu už oznámil bývalý prezident Donald Trump, floridský guvernér Ron DeSantis, bývalá americká velvyslankyně u OSN Nikki Haley, senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson a mnoho dalších.

Posledním, kdo dal o své kandidatuře za Republikánskou stranu vědět, se v pondělí stal bývalý viceprezident Mike Pence. Oficiálně Pence plánuje svůj úmysl kandidovat veřejnosti oznámit ve středu v hlavním městě Iowy Des Moines. Nicméně už dnes podal formální přihlášku do prezidentských voleb u Federálního volebního úřadu, takže je jasné, že se bitvy o Bílý dům za rok a půl zúčastní.

Město Des Moines a stát Iowa si pro oznámení kandidatury nevybral náhodou. Iowa je jedním ze států, kde primárky začínají, a jeho důležitost není radno podceňovat. Pence zde také cílí na evangelické obyvatelstvo, jež ve státu tvoří většinu. Podle jeho poradců je Pence připraven navštívit všech 99 okresů státu a vést zde tvrdou kampaň.

Bude pro něj důležité, aby se voličům představil v novém světle, protože mnoho z nich ho vnímá jako viceprezidenta, který snášel a toleroval Trumpovy přešlapy, kdežto Trumpovi stoupenci ho vidí jako politika, který je v důležitý okamžik zklamal, když odmítl změnit výsledek voleb v roce 2020.

Voličům se chce představit jako křesťan, konzervativec a republikán. Pořadí těchto přívlastků je podle něj důležité. Do popředí tak dává své náboženské vyznání, kterým cílí nejenom na iowské voliče, ale širší republikánskou voličskou základnu.

Mnoho expertů jeho kandidaturu označilo za návrat reaganovské Republikánské strany. On sám po odchodu z Bílého domu mnohokrát vyjádřil obavy nad rostoucí vlnou populismu uvnitř Republikánské strany, což lze vnímat jako kritiku Trumpa, jenž staví na populismu společně s ostatními MAGA republikány jako Marjorií Taylorovou-Greenovou nebo Joshem Hawleyem. Naproti tomu on vystupuje jako ryzí tradicionalista reaganovského typu.

Pence otevřeně podporuje plošný zákaz potratů a mnoho jiných ultrakonzervativních agend. Vnímá důležitost americké pomoci Ukrajině při její obraně svého území před ruskou agresí a podporuje zvýšení dodávek vojenské a ekonomické pomoci napadené zemi.

Už teď je jasné, že důležitým faktorem republikánských primárek bude jeho vztah s Donaldem Trumpem. Po celé Trumpovo prezidentství byl Pence vnímán jako benevolentní přisluhovač, který se za všech okolností stavěl na stranu prezidenta. To se změnilo po porážce Trumpa v prezidentských volbách 2020.

Donald Trump už před začátkem voleb nesnesl myšlenku, že by z klání odešel jako poražený. Měsíce před volbami mezi svými příznivci vytvářel narativ, že volby budou demokraty určitě zmanipulované kvůli korespondenčnímu hlasování. Ve stejném kurzu se držel i po vyhlášení výsledků.

Jak se blížilo oficiální sčítání hlasů a potvrzení Bidenova vítězství naplánované na 6. ledna 2021, stupňoval Trump tlak na svého viceprezidenta, který byl ze své pozice pověřen potvrzením výsledku, aby volby prohlásil za neplatné a zmanipulované.

Mike Pence odmítl přání svého prezidenta splnit. Argumentoval tím, že to není v jeho pravomocích. To Trumpa neuspokojilo a rozbouřený dav, který se postupně shromažďoval v okolí amerického Kapitolu, sídla amerického Kongresu, usvědčoval v tom, že za jejich zklamání může Mike Pence, jenž je zradil. Z rozzuřeného davu, který v ten den vtrhl do Kapitolu, se ozývala hesla jako „Mike Pence musí viset“. Ve strachu o svůj holý život se Pence musel v Kapitolu ukrýt.

Krátce po útoku Pence Trumpa obvinil z toho, že ohrozil jeho, jeho rodinu a všechny, kdo v ten den v budově byli. Prohlásil také, že Trump se za svůj podíl na nešťastných událostech z 6. ledna 2021 bude zodpovídat historii.

I přesto ale odmítl proti Trumpovi nesčetněkrát vypovídat.

Trumpovy kroky z tohoto období označil za „nebezpečné“. Země podle něj touží po novém velení. „Američané si přejí návrat politiky naší administrativy, nicméně si myslím, že si přejí velení, které lépe odráží charakter Američanů,“ řekl pro AP. Na otázku, co si myslí o další kandidatuře Donalda Trumpa, odpověděl: „Myslím si, že v roce 2024 budeme mít lepší možnosti.“