Článek
Město Darája, ležící jen několik kilometrů od Damašku, mezi 24. a 26. srpnem 2012 obsadily síly loajální prezidentovi Bašáru al-Asadovi.
Během 72 hodin brutálního zásahu vládních sil ve městě zemřelo nejméně 700 lidí. Vojáci obcházeli domy, rabovali, zabíjeli a zatýkali muže, ženy i děti. Vyděšení lidé se ukrývali ve sklepech, někteří z města jednoduše zmizeli a jsou nezvěstní dodnes.
OSN incident označila za „otřesný a brutální zločin“. Asad jej však několik dní po útoku popsal jako legitimní operaci s tím, že vyčistil oblast od „teroristů“.
Tým syrských vyšetřovatelů za podpory organizace zvané Syrsko-britské sdružení (SBC) při příležitosti desátého výročí masakru vystopoval přeživší a svědky po celém světě. Ve zprávě zaznamenali a zanalyzovali jejich svědectví. Vznikl tak první ucelený výstup o událostech v Daráje. Některá jména byla z bezpečnostních důvodů změněna.
Tým doufá, že zpráva dovede OSN a další právní instituce ke stíhání některých osob odpovědných za činy.
Více o konfliktu v Sýrii
Je to už deset let, co se do Sýrie přelilo arabské jaro. Lidé vyšli 15. března do ulic několika měst protestovat proti režimu nelítnostného diktátora Bašára Asada. Chtěli změnu. Byli beze zbraní. Druhá strana nikoli.
„Navzdory uplynulým 10 letům shromažďování podstatných důkazů se lidem z Daráji nadále nedostává odpovědnosti a spravedlnosti. I přes zklamání z mezinárodního systému poskytli svá svědectví a vyprávěli o ohavných zločinech spáchaných jejich vlastní vládou. Jsou totiž přesvědčení, že jejich příběh, jejich pravda, si nezasluhuje pouze dokumentaci, ale může jednoho dne pomoci přivést spravedlnost a odpovědnost,“ uvádí zpráva.
Události v Daráje jsou považovány za jeden z nejhorších masakrů syrské občanské války. Ve světě zůstávaly bez většího povšimnutí. Zprávy o nich se objevily v dokumentu OSN o Sýrii z roku 2013. Konstatuje se v něm, že vojáci spáchali válečné zločiny a že je potřeba dalšího vyšetřování.
„Armáda tam (v Daráje) zasahovala už předtím, střílela na demonstranty. Toto ale byla první událost, která vedla k dalším cíleným kampaním proti městu, dalším masakrům, obléhání a bombardování,“ řekla pro britský The Guardian právnička Jasmína Nahlávíová, odbornice na mezinárodní právo.
Svědci uvádí, že již několik dní před masakrem Asadovy síly město ostřelovaly a bombardovaly. „Eskalace režimu proti městu začala prvního nebo druhého dne Svátku obětí (19. nebo 20. srpna). Bombardování bylo horší než obvykle. Docházelo k ostřelování minomety a bombardování zbraněmi, které jsme neznali, s novými zvuky,“ popisuje události jeden ze svědků.
Další svědek popsal, že scény v nemocnicích, kam přiváželi raněné, připomínaly „soudný den“. „Všichni hledali své blízké, aby je ošetřili. Lidé pobíhali a snažili se schovat. Mnoho jich dorazilo do nemocnice a dožadovali se, aby lékaři ošetřili jejich blízkého, nebo hledali příbuzné,“ popisuje s tím, že slyšel křik lidí volajících jména. „Pamatuji si, že jsem přemýšlel, zda jsou někteří lidé mrtví, nebo živí, protože přestali křičet.“
O válce v Sýrii
Sýrii zachvátila občanská válka poté, co režim prezidenta Bašára al-Asada brutálně potlačil prodemokratické protesty v březnu 2011. Severozápad země poblíž tureckých hranic je poslední oblastí, kterou mají rebelové usilující o svržení Asada stále pod kontrolou.
V konfliktu ovšem působí více stran, část povstalců se radikalizovala (i vlivem muslimských extrémistů z celého světa, kteří do Sýrie přijeli bojovat) a opozice se tak rozdělila na umírněnější a radikálnější frakce.
Do konfliktu se, přímo i nepřímo, zapojilo mnoho regionálních aktérů i globálních mocností. Vláda v čele s Asadem se těší podpoře Íránu a Ruska. Své síly má v jižní a centrální části země, včetně Damašku.
Opozici se sídlem na severozápadě země, kterou vede Haját Tahrín al-Šám, podporuje Turecko. Syrské demokratické síly mají podporu Spojených států a západních spojenců. V zemi působí také Islámský stát.
Občanská válka si vyžádala životy více než 300 tisíců lidí. Ze Sýrie kvůli konfliktu uprchlo do zahraničí zhruba 5,6 milionu lidí.
Zpráva o masakru uvedla, že vyšetřovatelé identifikovali vládní síly, íránské milice a milice Hizballáhu zapojené do masakru na základě jejich uniforem, odznaků a zbraní. Tým identifikoval i konkrétní osoby zodpovědné za činy.
Vyšetřování v interpretacích masakru a jeho následků popisuje i roli dezinformací. Přineslo důkazy, že televizní reportéři vyvíjeli nátlak na těžce zraněné civilisty, aby podpořili vládní narativ, že za zabíjení jsou odpovědné povstalecké síly.
„Myslím, že je důležité mít oficiální dokumentaci, vyšetřování, které říká, že tyto skupiny jsou zodpovědné a můžeme to dokázat. Ale všichni lidé z Daráji vědí, kdo za to může,“ řekl Mohamad Zarda, který během útoku ztratil otce, bratra a bratrance.
„Pokud dovolíte, aby se tyto zločiny děly v Sýrii, stanou se normou a budou se dít i jinde. Syřané, kteří tak činí, dláždí cestu obětem v jiných zemích k použití stejných nástrojů k prosazení spravedlnosti,“ řekla ke zprávě vyšetřovatelka Yafa Omarová.
Syrský režim byl opakovaně obviňován z páchání zločinů proti lidskosti včetně mučení, poprav či chemických útoků v občanské válce. Na začátku roku se v Německu sice uskutečnil proces s bývalým syrským důstojníkem, který byl odsouzen za zločiny proti lidskosti, ovšem pokusy Rady bezpečnosti OSN dostat Sýrii k mezinárodnímu trestnímu soudu vetovaly Rusko a Čína.
