Článek
„Není možné vyjednat mír, pokud Ukrajina nezíská zpět své území a pokud ruské jednotky neopustí Ukrajinu.“ Ve středu to v televizi France 2 prohlásil Jordan Bardella, šéf krajně pravicového Národního sdružení. Usoudil také, že Kyjev musí vyhrát, píše server Huffington Post. Bardella je přesvědčen, že není možné být vlastenec a zároveň zavírat oči před „porušením suverenity evropského státu“.
O několik hodin později v rozhovoru pro L’Opinion europoslanec v názorové otočce tradičně proruské partaje pokračoval: „V souvislosti se záměry a ambicemi Vladimira Putina došlo ke kolektivní naivitě,“ řekl s tím, že „Vladimir Putin před pěti lety nebyl tím, kdo se o pět let později rozhodl napadnout Ukrajinu a páchat válečné zločiny v Oděse nebo Mariupolu“.
Vyjednávání s Putinem
Zprávy o tom, jak složité je vyjednávat s ruským vůdcem, obvykle stojí na anonymních zdrojích. Britská BBC teď přinesla zpověď bývalého velvyslance Johna Sullivana. Řekl mimo jiné, že šance, že Putin ukončí válku, je velmi malá.
Bardellova strana (tehdy ještě vedená Marine Le Penovou) v roce 2014 uznala ruskou anexi Krymu a s Kremlem ji pojily úzké vazby. Nyní ale nový šéf Bardella razí podobnou politiku jako italská premiérka Giorgia Meloniová, která má sice ve své vládě proruské politiky, sama ale slíbila Ukrajině podporu (více o její politice zde).
Bardella naznačil obrat ve věci války už v listopadu, kdy měl ve francouzském parlamentu projev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mladý europoslanec tehdy povstal a spolu s většinou poslanců vyprovodil prezidenta potleskem.
To bývalá šéfka strany a prezidentská kandidátka Marine Le Penová nikdy svou slabost pro Putina neskrývala. Po loňské invazi na Ukrajinu v televizi BFM řekla, že svých předchozích výroků o něm „nelituje“, zároveň ale usoudila, že „překročil červenou čáru“.
Kritika Ruska ano, dovoz zbraní ne
Když mluvil Bardella o „kolektivní naivitě“, zahrnul do ní i prezidenta Macrona. Právě on se s ruským diktátorem scházel ve Versailles i v pevnosti Fort de Brégançon ve snaze vylepšit anexí Krymu poškozené vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií.
Obratu lepenovců ale ostatní francouzští politici nevěří. Vlivná europoslankyně z liberální frakce Renew Nathalie Loiseauová mluví v této souvislosti o „okázalém oportunismu“, ministr dopravy Clément Beaune pak napsal, že „krajní pravice znamená vždy lež“.
Poslankyně Prisca Thévenotová pak lepenovcům připomněla jejich poslední hlasování týkající se Ukrajiny. V říjnu v Národním shromáždění jejich zástupci odmítli podpořit rezoluci odsuzující zločinnou agresi Ruska.
Obrat lepenovců má nicméně své limity. Strana je proti tomu, aby Francie dodávala ukrajinské vládě tanky, což už slíbila, nebo bojové letouny, což zvažuje. „Pokud by zítra Ukrajina použila rakety, které by mohly zasáhnout Rostov nebo Sevastopol, otevřeli bychom tím de facto dveře k eskalaci,“ míní jeden z poslanců.
Když pak Bardella mluví o potřebě stažení Rusů z Ukrajiny, zmiňuje pouze „území okupované během posledního roku“. Krym by tedy lepenovci Putinovi i nadále nechali.
