Byla to chyba, měli jsme Ukrajině dát více zbraní dříve, říká bývalý šéf NATO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsem hrdý na to, co jsme udělali, ale bylo by velkou výhodou, kdyby se začalo dříve,“ řekl dnes bývalý šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, když hodnotil pomoc Ukrajině, píše server Politico.

Stoltenberg, bývalý norský premiér, vedl NATO v letech 2014 až 2024, v úterý ho na postu nahradil bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. To z něj činí druhého nejdéle sloužícího šéfa v historii Aliance.

Vysílání smrtících zbraní na Ukrajinu podle něj bylo před plnohodnotnou invazí Moskvy na začátku roku 2022 předmětem velké diskuze.

„Jestli něčeho svým způsobem lituji a nyní to vidím mnohem jasněji, pak toho, že jsme měli Ukrajině poskytnout mnohem větší vojenskou podporu mnohem dříve,“ řekl Jens Stoltenberg listu Financial Times.

„Většina spojenců byla před invazí proti. Velmi se obávali následků,“ řekl a dodal, že je velmi hrdý na to, jak Aliance situaci zvládla. Kdyby se ale začalo dříve, bylo by to podle Stoltenberga velkou výhodou. „Možná by to dokonce mohlo invazi zabránit, nebo alespoň ztížit Rusku to, co udělalo.“

Kyjev prosil své západní spojence o modernější zbraně, včetně raket dlouhého doletu, bojových tanků a systému protivzdušné obrany Patriot po celou dobu války na Ukrajině. Některé státy Kyjevu zbraně posílají, další, jako například Německo, nakonec v určitých žádostech ustoupily, jiné poskytnutí pomoci odmítaly.

Spojenci Ukrajiny „měli napadenému státu poskytnout modernější zbraně, a to rychleji“, řekl Stoltenberg. „Beru na sebe svůj díl odpovědnosti,“ dodal.

Během Stoltenbergova desetiletého působení v čele NATO se Aliance stáhla z Afghánistánu z iniciativy Spojených států. Stoltenberg uvedl, že rychlý odchod NATO ze země se rovnal porušení slibu neodcházet, dokud „Afghánci nedokážou ochránit svou vlastní zemi a zajistit, aby se Tálibán nevrátil“.

Stoltenberg stál v čele NATO i během funkčního období bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a byl chválen za to, že udržel Alianci pohromadě, i když Trump opakovaně hrozil vystoupením, pokud ostatní členové nezvýší své vojenské výdaje. „Ať už byla pravděpodobnost, že se NATO za Trumpa rozpadne, 10 procent, nebo 90 procent, nic to nezměnilo na tom, co jsme museli udělat,“ řekl Stoltenberg.

Stoltenberga v úterý nahradil bývalý nizozemský premiér Mark Rutte a očekává se, že se ujme nové role předsedy Mnichovské bezpečnostní konference, píše Politico.