Byl u výměny zajatců: „Rusové se nikdy nezmění. Nevěřím, že to lze“

Už osmý měsíc zveřejňuje ukrajinský bloger Volodymyr Zolkin na svém kanále na YouTube rozhovory s ruskými zajatci, ke kterým dostal od vlády přístup. Původně chtěl „jen“ ukázat Rusům doma, že podléhají kremelské propagandě. Ať jim členové vlastních rodin popíší, jak vypadá realita na Ukrajině.

Mnozí se až díky Zolkinově práci dozvěděli, že jejich otec, syn či zeť není mrtev. A že mají tlačit na vlastní úřady, aby se zasadily o výměnu. „Rusové se informace o zajetí snaží skrývat i před příbuznými těch lidí. Říkají jim, že jsou buď mrtví, nebo se pohřešují, ale my natáčíme videa, která dokazují, že jsou živí a zdraví,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Volodymyr Zolkin.

Redakce s ním už jedno interview pořídila. Bylo to v červnu v Kyjevě a bloger, původní profesí záchranář, v něm dopodrobna popisoval, jak rozhovory s ruskými vojáky probíhají. Co od nich slýchá, jak sami na válku nahlížejí. Video s rozhovorem najdete zde.

Na konci října se Zolkin s reportérem Romanem Havelkou setkal znovu. Tentokrát v Praze během Zolkinovy kratičké návštěvy Česka. Řeč se stočila především na to, jak probíhají výměny zajatců. Zolkin byl osobně u toho, když Rusové propustili ze zajetí některé z obránců Mariupolu – bojovníky z Azovstalu.

Promluvil i o tom, jak se podle něj změnila nálada mezi Rusy poté, co Vladimir Putin spustil částečnou mobilizaci.

Před měsícem obletěly svět dojemné záběry, na kterých se obránci Mariupolu, které drželo Rusko v zajetí a hrozilo jim popravou, objímají po propuštění se svými blízkými. Sehrál jste v téhle výměně zajatců nějakou roli?

Já osobně ve výměnách vlastně žádnou roli nehraju. Jen natáčím videa s ruskými zajatci, což pomáhá vracet naše lidi. Protože pomocí těch videí se v Rusku dozvídají, že jsou jejich blízcí v zajetí. Rusové se to snaží skrývat i před příbuznými těch lidí. Říkají jim, že jsou buď mrtví, nebo se pohřešují, ale my natáčíme videa, která dokazují, že jsou živí a zdraví.

S kolegou Dmytrem jsme u té výměny byli jen jako novináři.

Jakým způsobem probíhala?

Dorazili jsme na místo už v 9 hodin ráno. Výměna byla plánována kolem 12. nebo 13. hodiny. Čekali jsme, po 17. hodině jsme se začali bát, že k té výměně nedojde. Ale pak jsme si uvědomili, že Rusové prostě čekají do soumraku, do noci, aby nebylo vidět, v jakém stavu naše lidi vracejí. Aby nebyl vidět ten kontrast.

My vracíme ruské zajatce čisté a zdravé, každému je poskytnuta lékařská péče, každý má čerstvé obvazy, někdo má Ilizarovův aparát (typ zevní fixace používaný v ortopedické chirurgii, pozn. red.). Poskytli jsme jim veškerou pomoc. Propouštíme je s plnějšími tvářemi, než měli, když byli zajati. Můžeme to doložit, protože zaznamenáváme, jací byli před zajetím.

Rusové ale naše vojáky propouštějí hubené a roztrhané jako po týraní. Ne „jako“, oni jsou po týrání, vlastně všichni zažili týrání, prošli si strašným peklem. Rusové vraceli těhotné ženy, invalidy a lidi na nosítkách. A aby ten kontrast nebylo vidět, abychom to nemohli natočit, tak to táhli do noci. Ale je dobře, že alespoň v noci ta výměna proběhla. Vrátili jsme naše lidi.

Co jste od nich slyšeli? Jaká byla jejich první slova?

Našim lidem vždycky říkáme, že je moc rádi vítáme doma. A oni odpovídají vždycky stejně: „Sláva Ukrajině, dostali jsme se z pekla.“ Nemluví mnoho. Říkají, že se znovu narodili. Jsou prostě šťastní, že jsou doma, na druhou stranu přemýšlejí, co dál říct. Nechtějí mluvit o tom, co zažili. Nechtějí mluvit o týrání, kterému byli vystaveni, protože si uvědomují, že v Rusku zůstali jejich spolubojovníci, které je také potřeba vrátit. Mají totiž obavy, aby se kvůli jejich slovům s nimi nezacházelo ještě hůř.

Každopádně to byla velká výměna. Od té doby se odehrály další dvě nebo tři – neustále se na tom pracuje.

Když jsme se viděli před pěti měsíci, v souvislosti s Rusy jste říkal, že jsou „zombifikovaní“. Že když s nimi začínáte rozhovory, máte pocit, že proti vám sedí zombie bez mozku a opakuje věci, které nedávají smysl, ale jsou v souladu s propagandou. Jsou Rusové stále ještě takoví?

Rusové se nikdy nezmění. Ani v jejich hlavě se nic nezmění. Aby se nějak „převychovali“, trvalo by to padesát let. A já z principu nevěřím, že to vůbec lze.

Rusové na začátku psali, že nás zničí za 3 dny. Pak, že stejně získají celou Ukrajinu. To, že dobýváme zpět naše území, třeba Charkovskou oblast, je nepřesvědčilo. Stále píší, že jsou silní. Ale chápu, že jsou to většinou trollové nebo boti z FSB, takže osobně bych se tímto názorem neřídil.

Co se týče ruských vojáků – během první a druhé vlny to byli ti, které údajně poslali na výcvik. Nebo vojáci s hypotékami. Pokud to nevíte, v Rusku je takový háček, který se v armádě často používá. Rus vstoupí do armády, dostane hypotéku na byt, za který 20 let platí stát, ale pokud neodslouží 20 let, dostane výpověď nebo nesplní příkaz, bude vyhozen a musí zaplatit vše, co za něj Rusko platilo. Jinými slovy: odsuzuje svou rodinu k bezdomovectví.

V té třetí vlně již jsou ti částečně mobilizovaní Rusové. Chápeme, že nejde o částečnou mobilizaci, v Rusku mobilizují tolik lidí, kolik bude Putin potřebovat. Protože nemají žádná čísla, nepočítají je, nikdo vám nikdy neřekne, kolik jich na Ukrajinu odešlo.

Zásadní rozdíl je ale v tom, že zatímco během prvních dvou vln to byli vojáci z povolání, během té třetí vlny jsou to prostě bezdomovci či trestanci. Již máme první zajatce s AIDS nebo tuberkulózou. Mají speciální náramky, které svědčí o jejich nemocech. Alkoholici, narkomani, násilníci, prostě kdokoliv.

Pokud Rusové z těch prvních dvou vln alespoň věděli, co je boj a co by měl dělat voják, tak tady je to jiné. Bohužel je jich ale hodně. Rusko bude posílat svou hordu tak dlouho, dokud to bude Putin potřebovat.

Co bych rád zdůraznil: HIMARSy či jiná moderní zařízení nerozlišují, zda jde o stovky, nebo tisíce lidí. Hlavní je, že máme dostatek kazet na likvidaci tohoto „mletého masa“.

A změnilo se podle vás něco v hlavách ruského civilního obyvatelstva? Ptám se proto, že voláte rodičům nebo manželkám zajatců; často vám říkají, že se nezajímají o politiku, že nemohou nic změnit.

Naprosto všichni odmítají mluvit o něčem po telefonu. Vědí, že je sleduje FSB a bojí se, že půjdou do vězení, protože tohle je prostě nacistický režim, naprostá totalita. Musíte chválit prezidenta-vůdce a myslet na cenzuru, která je zakotvena v ruské propagandě. Pokud by to udělali jinak, mohli by jít do vězení.

Proto bych moc nevěřil tomu, co říkají. Ale v zásadě jsou Rusové takoví, že když se jich to přímo dotkne, začínají si něco uvědomovat. Velmi těžko, ale začínají.

Když byla vyhlášena mobilizace, když si každý z nich uvědomil, že oni nebo jejich příbuzní mohou zemřít, začali si klást otázku – proč se v televizi říká, že Ukrajina měla vstoupit do NATO, a proto by na ni Rusko mělo zaútočit? Když třeba Finsko vstupuje do NATO, tak na tuto zemi neútočí. Nebo třeba – jak mohu věřit tomu, že Ukrajina chtěla zaútočit na Rusko, o čemž se jim také říkalo, když Ukrajina prostě neměla zbraně? Takže o tom začínají přemýšlet a začínají se ptát, proč musejí jet na Ukrajinu bojovat.

Na jednu stranu věřím, že tohle všechno postupně povede ke krizi Putinova politického režimu. Na druhou stranu však taky vím, že Rusové nikdy nebudou schopni udělat revoluci vůči Putinovu režimu. Protože ten se ze 60 procent skládá z příslušníků policejních orgánů, kteří běhají s obušky a bijí lidi… Takhle to tam vypadá.

Tak mi ještě na závěr řekněte, jak se vám líbí v Praze.

Přijel jsem do Prahy bohužel jen na jeden den, ale Praha je láska. Chtěl bych poděkovat všem obyvatelům České republiky za velkou podporu: všude vidíme ukrajinské vlajky, cítíme tu podporu, vaše zbraně nám pomáhají. Pomáháte morálně i technicky, takže všem Čechům patří velké díky. A nezapomeňte, že máte Královec. Je to vaše území. Neustále komunikuji s obyvateli Královecké lidové republiky, chtějí uspořádat referendum, vrátit se do Česka a žít podle evropských standardů. Jistě ne tak, jak žijí nyní, kdy je utlačuje moskevský režim.