Burcují za odtržení části Pobaltí: Jakou sílu má separatismus v Lotyšsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Naším cílem je osvobodit naši rodnou zemi od americko-lotyšské okupace a vyhlásit nezávislost naší republiky.“

Věta jakoby vystřižená z úvodu špionážního románu o dystopickém světě je ve skutečnosti součástí nedávno zveřejněného manifestu skupiny, která si říká Latgalská povstalecká armáda.

Osmibodová deklarace se objevila na Telegramu v okrajovém kanálu nazvaném Latgalská lidová republika. Odkazuje se na Latgalsko, historický region na východě Lotyšska u hranic s Ruskem. V manifestu se otevřeně vyhrožuje ozbrojeným odporem a partyzánskou válkou.

Téma „Latgalské lidové republiky“ se loni v listopadu do online prostoru vrátilo po deseti letech a jde zřejmě o další metodu Ruskem vedené hybridní války, která má destabilizovat situaci v Evropské unii a v NATO. Na věc upozornila ruskojazyčná polská stanice určená zejména pro Bělorusko s názvem Belsat na svém portálu Vot Tak.

Správci kanálu tvrdí, že „nepodporují současný režim v Rusku“, nicméně Latgalsko i Lotyšsko považují za „součást ruského miru“, tedy „ruského světa“, jakési vlivové sféry, kterou si sama v rámci nacionalistické a imperialistické ideologie ruské velikosti nárokuje Moskva. Autoři podporují i ruskou válku na Ukrajině.

„Ukrajina a Lotyšsko budou poraženy!“ píše se také v příspěvku v telegramovém kanálu. Má jít o „večerní fotopozdrav latgalským separatistům“ od bojovníka údajné povstalecké armády. A odkud? Z války na Ukrajině, kterou kanál podle kremelské příručky nazývá zkratkou SVO tedy „speciální vojenskou operací“.

Přímo o „společném boji s Rusy“ píše i zmíněný kanál. Zdůvodňuje to tím, že Rusové tvoří 40 procent obyvatel Latgalska a jsou „hybnou silou revoluce“ a že je Rusko bratrská země Latgalska. Ve zdůvodňování hrají roli i odkazy na slovanskou část původu latgalské etnografické skupiny.

„Rusové na rozdíl od většiny evropských národů nejsou koloniální národ. Pokud tvrdí, že bojují za svobodu našeho lidu – prosazují jeho vůli a neženou do postkoloniálního otroctví,“ píše dost průhledně propagandistický kanál – navíc v ruštině.

V ruštině jsou psané i ostatní příspěvky, a to navzdory tomu, že se v Latgalsku používá také latgalština, dialekt lotyštiny, který někdy bývá označovaný za samostatný jazyk.

Autoři telegramového kanálu přiznávají, že žádný z nich neumí latgalsky dostatečně dobře na to, aby psali příspěvky bez chyb. Poptávají proto překladatele z ruštiny.

Podle analytika polského Centra pro východní studia (OSW) Bartosze Chmielewského nejsou nezájem a dokonce kritické reakce Lotyšů ve zmíněné telegramové skupině překvapivé.

„Vzniku a existenci této telegramové skupiny bych nepřikládal velkou váhu. Určitě to není jediný kanál na sociálních sítích, který má za úkol šířit teze ruské propagandy v Lotyšsku. Takových kanálů je pravděpodobně mnoho, například na YouTube nebo TikToku,“ napsal na dotaz Seznam Zpráv odborník na dění v baltských republikách.

Chmielewski upozorňuje, že tématu údajného separatismu se v Lotyšsku důkladně věnovali místní sociologové. „V akademické sféře od levice po pravici panuje shoda – separatismus je mýtus,“ zdůrazňuje polský expert.

Lotyšsko podle něj navíc od ruské invaze na Ukrajinu proti „pseudoseparatistům“ a „proruským radikálům“ postupuje striktně. „Lotyšské bezpečnostní složky a prokuratura tyhle lidi zadržují a stíhají je. Ti, co očekávali zatčení nebo obvinění, emigrovali do Ruska nebo Běloruska,“ dodává Chmielewski.

Podle zjištění portálu Vot Tak je administrátorem skupiny Rus Svjatoslav Znamenskij. Na svých profilech na sociálních sítích propaguje ruský národní bolševismus a separatistické ideologie a sám se označuje za „latgalského separatistu“.

V současnosti prý bojuje na Ukrajině v batalionu spojeném s proruskými separatisty. Telegramový kanál spravuje na dálku zřejmě s dalšími dvěma administrátory. Jeden je nejspíš z ruského Petrohradu a druhý z Běloruska.

Předchozí pokusy o „Latgalskou lidovou republiku“ z doby před deseti lety podle Znamenského selhaly kvůli nedostatečné komunikaci a slabé organizaci. „My pracujeme jinak. A nestavíme to jako projekt, ale jako hnutí,“ cituje ho Vot Tak. Server se se Znamenským spojil pod falešnou identitou, vydával se za zájemce o „latgalskou myšlenku“.

V Latgalsku teď chce Znamenskij najít příznivce, kteří se do aktivit zapojí a budou vylepovat plakáty a roznášet letáky. Součástí je i propaganda po sítích VKontaktě a Telegram, které jsou populární zejména ve východní Evropě.

Cílem je dostat se do lotyšských médií, ta dosud o skupině blíž neinformovala. Tématu se ale loni v létě věnovala lotyšská televize TV3. Podle veřejnoprávního média se Rusko snaží v Latgalsku posilovat svůj vliv už desítky let, a to prostřednictvím různých kulturních, vzdělávacích a informačních akcí.

„Snaží se ovlivnit místní obyvatele a šířit proruské nálady. Tahle činnost často probíhá bez výraznější reakce ze strany lotyšských úřadů,“ píše TV3. Jedním z nástrojů jsou kulturní a vzdělávací programy zaměřené na rusky mluvící obyvatelstvo Latgalska, například stipendia na studium v Rusku. Cílem je podle televize posílení kulturních vazeb a šíření pozitivního obrazu Ruska mezi místními.

Ještě zásadnější je pak podkopávání důvěry v lotyšské instituce a šíření ruské propagandy v ruskojazyčných médiích. „Pokud by v Kremlu vznikl plán zopakovat v Latgalsku krymský scénář, mohl by být spokojený se stupněm přípravy informačního prostoru,“ psala loni v létě veřejnoprávní televize. „Dalším krokem by pak bylo zinscenování místního separatistického hnutí,“ dodala.

Televize zároveň připomíná, že před deseti lety měly snahy o autonomii Latgalska mezi lidmi jen minimální odezvu. A to se opakuje i teď, což v komunikaci se serverem Vot Tak přiznal i sám administrátor telegramové „Latgalské lidové republiky“ Svjatoslav Znamenskij. Navíc prozradil, že nikdo z autorů kanálu v Lotyšsku nikdy nežil.

Podle analytika Bartosze Chmielewského jsou aktuální zprávy o „Latgalské lidové republice“ hlavně mediální šum. „Popularitu získaly vytvořením falešné analogie s ruskou vojenskou operací na Krymském poloostrově. Zajímavé je, že tento příběh opakují spíše evropská než ruská nebo prorusky orientovaná média,“ upozorňuje expert na baltské státy.

S hypotetickým scénářem jaderné války mezi Západem a Ruskem, ve kterém hrálo roli právě Latgalsko, přišla už před osmi lety britská BBC. V příběhu se de facto opakoval scénář ruského obsazení Krymu, ovšem s tím rozdílem, že se tentokrát zapojily síly NATO a konflikt přerostl v jadernou válku.

„Pouze na základě faktu, že v Lotyšsku existuje poměrně velká skupina lidí, která denně mluví rusky, se dělá falešný závěr, že situace z Krymu v roce 2014 by se mohla zopakovat i v Lotyšsku. Problém je v tom, že v Lotyšsku nikdy neexistoval ani neexistuje ‚ruský separatismus‘ – ani v Rize, a už vůbec ne v Latgalsku, což je chudý zemědělský region,“ napsal Seznam Zprávám analytik Bartosz Chmielewski.

Připomeňme, že Rusko a Bělorusko už roky vyvíjí nátlak na východní země NATO organizovanou nelegální migrací. Podle zpravodajských služeb evropských států stojí Moskva i za celou řadou sabotážních akcí po celé Evropě. V Polsku už kvůli tomu odsoudili několik diverzantů naverbovaných na Telegramu.

Naposledy došlo k poničení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem. Finská policie z činu podezírá sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S spojovaného s Ruskem.

Cílem ruské hybridní strategie je i Lotyšsko, které podobně jako Litva nebo Polsko čelí na hranicích s Ruskem migračnímu tlaku. Analytik Chmielewski zmiňuje také pašování zboží, ale i vážnější incidenty – například pád ruského bojového dronu na lotyšském území loni v září.

Šlo o dron typu Šáhid s výbušninami, který používají Rusové k bombardování Ukrajiny. Podle lotyšských úřadů se do země „zatoulal“ zřejmě po trase z Běloruska. Dron dopadl v Latgalsku na pole u obce Gaigalava, asi 40 kilometrů od hranice s Ruskem. Nikomu se nic nestalo a nevybuchlé nálože v dronu zlikvidovali pyrotechnici.

V reakci na incident se v Lotyšsku zjednodušily postupy pro start stíhaček NATO v případě nebezpečí.