Hlavní obsah

Buldozery ničí starověká naleziště v Afghánistánu. Tálibán dovoluje rabování

Foto: sayed ahmad, Shutterstock.com

Místo, kde stály tehdy největší sochy Buddhy na světě. Symbol destruktivního přístupu Tálibánu ke kulturnímu dědictví z období jeho první vlády.

Vláda hnutí Tálibán ničí archeologická naleziště, přestože slibovala ochranu starobylého dědictví Afghánistánu. Podle vědců z Chicagské univerzity ale na některá místa vjely buldozery, aby umožnily systematické rabování.

Článek

Radikální hnutí Tálibán, které už přes dva roky fakticky řídí Afghánistán, pokračuje ve zvyku z dob své předchozí vlády a ničí unikátní historické dědictví této země. Vědci z Chicagské univerzity mají nové satelitní snímky dokládající rabování památek, píše BBC.

Mezi poškozenými místy jsou i starověká sídla z pozdní doby bronzové a železné – některá z nich jsou starší než tři tisíce let. Většina identifikovaných lokalit se nachází v severoafghánské oblasti Balch, která byla před více než dvěma tisíciletími srdcem Baktrie. Oblast bývala centrem zoroastrické víry i buddhistického učení. Později se Balch stal významným islámským městem.

V Afghánistánu se podařilo identifikovat více než 29 tisíc archeologických nalezišť. V roce 2001 Tálibán šokoval celý svět, když během své první vlády vyhodil do povětří 1500 let staré bámjánské Buddhy, kdysi největší stojící sochy Buddhy na světě. Když se však o dvě desetiletí později Tálibán vrátil, prohlásil, že bude respektovat starobylé dědictví země.

Výzkumníci z Centra pro ochranu kulturního dědictví Chicagské univerzity od roku 2018 na satelitních snímcích pozorují „skvrny“, které považují za buldozery, protože se objevují a mizí v průběhu času a zanechávají za sebou stopy.

Plochy čerstvě srovnané buldozerem se zemí se pak objevují na pozdějších snímcích a jsou pokryté jámami vykopanými drancovníky, vysvětlil podle BBC ředitel centra Gil Stein.

Podle jeho týmu bylo v letech 2018 až 2021 zničeno 162 starověkých sídel „ohromující rychlostí jednoho za týden“. Tato praxe pokračovala na 37 místech i poté, co se vlády chopil Tálibán. Přesné lokality výzkumníci nezveřejňují, aby neposkytli informace potenciálním rabujícím. Práce na zdokumentování lokalit je v počáteční fázi.

Said Reza Huseini, výzkumný pracovník na Cambridgeské univerzitě, pochází z Balchu a ve svých 20 letech strávil nějaký čas jako dobrovolník průzkumem archeologických nalezišť v severním Afghánistánu. Říká, že některá naleziště v oblasti byla vyrabována ještě před jeho odchodem ze země v roce 2009.

„Nikdo nemohl provádět vykopávky bez povolení místních vládců a milicí. Pro ně není historická hodnota důležitá, kopou a ničí, aby zjistili, co najdou,“ řekl a dodal, že se kdysi podílel na snaze zajistit archeologický přístup na starobylé místo, kde velitel milice pěstoval opium.

Dva roky Tálibánu

Dva roky poté, co se v Afghánistánu opět chopil moci Tálibán, čelí země humanitární krizi. A západní mocnosti znovu řeší citlivou otázku, jak se k zemi vedené radikálním hnutím vlastně stavět.

Úřadující náměstek ministra informací a kultury Tálibánu Atiqullah Azizi odmítl tvrzení, že dochází k rabování. Na péči o historické památky podle něj byla vyčleněna jednotka o 800 lidech. Pro BBC uvedl, že některé organizace zaslaly ministerstvu snímky, které mají ukazovat „pohyb buldozerů a lidi, kteří přemísťují zeminu“. Tvrdí, že v blízkosti žádné památky nedošlo k žádnému incidentu.

Doporučované