Putinův riskantní plán s jadernou elektrárnou a jak ho zastavit

Ve středu přišly z ruské a ukrajinské strany rozporuplné zprávy. Rusko oznámilo přípravu Záporožské jaderné elektrárny a veškerého zařízení nutného pro její fungování „na přijetí do federálního vlastnictví“. Šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin nedlouho předtím prohlásil, že „přebírá vedení elektrárny“.

Přímo v elektrárně se ale podle dostupných informací nic zásadního nemění - měla by být spravována nadále ukrajinským personálem pod dohledem ruských vojáků.

Ze zprávy agentury TASS o Putinově dekretu nevyplývá, že by se dosavadní režim fungování okamžitě změnil. Putin v něm vyzývá vládu, aby vytvořila „státní podnik zajišťující bezpečnost“ elektrárny a aby „převzetí“ budov s veškerým zařízením připravila. Dekret tedy mluví v budoucím čase a Putin v něm navíc vládě dává na řešení podrobností fungování elektrárny lhůtu do roku 2028.

Šéf Enerhoatomu Petro Kotin „převzetím vedení elektrárny“ reagoval na ruský zásah proti dosavadnímu řediteli zařízení Ihoru Murašovovi. Toho podle ukrajinských úřadů zadržela v pátek na několik dní ruská hlídka. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý sdělila, že už byl propuštěn a je v bezpečí na území kontrolovaném Ukrajinou, ale do své původní práce se už nevrátí.

Kotin ve středu uvedl, že místo Murašova bude řídit elektrárnu on z Kyjeva, a děje se tak už od chvíle, kdy byl Murašov unesen.

S výjimkou změny ve vedení se na provozu elektrárny nic nezměnilo, nebo o tom alespoň nejsou žádné zprávy. Trvá rozpolcený stav, kdy zařízení ovládá ukrajinský personál pod dohledem ruských vojáků.

Stejně tak by mělo i nadále a beze změny platit, že elektrárna nevyrábí elektřinu a všechny bloky má odstavené. Domácnostem a firmám přestala elektrárna energii dodávat už zkraje minulého měsíce, o odstavení posledního aktivního reaktoru informoval Enerhoatom 11. září.

Neobjevila se zároveň ani žádná nová zpráva o problémech s připojením elektrárny k síti. Elektřina by do elektrárny měla proudit z ukrajinské sítě od poloviny září, kdy se podařilo dodávky obnovit po posledním výpadku.

K těm už došlo několikrát v důsledku ostřelování vedení, z něhož se vzájemně obviňují obě strany. Přísun energie je klíčový pro bezpečnost, protože i odstavené reaktory se musí chladit. V době odstávek bylo chlazení odkázáno na energii z dieselových agregátů.

Putinův dekret sice zatím přímo v elektrárně zřejmě nic nezměnil, vyslal ale jasný signál, že dosavadní režim má být podle ruského prezidenta jen dočasný a že Záporožská elektrárna má sloužit Rusku. To pochopitelně budí obavy, protože potenciální odpojení od ukrajinské sítě nebo například i výměna ukrajinského personálu za Moskvou dosazené pracovníky by dávala hodně prostoru k chybám.

„Odpojení jaderné elektrárny od ukrajinské a tedy i evropské sítě nelze udělat jen tak, je to technicky velmi náročné. Pokud se v okolí střílí, tak to platí obzvlášť.“ řekl k tomu Seznam Zprávám odborník na elektrické sítě a rozvoj soustav Jiří Ptáček z poradenské firmy EGÚ Brno.

Rusko podle něj nejdřív muselo zajistit stabilní přísun energie do elektrárny a pak připravit přenosovou soustavu na obrovský výkon, který by šel v případě znovuspuštění bloků z elektrárny ven. „Takové věci se v energetice připravují dlouho dopředu a technici (z obou stran, pozn. red.) se spolu na tom musí domluvit,“ řekl Ptáček.

Vyhrocenou situaci se chce pokusit zklidnit Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její šéf Rafael Grossi má v „nejbližších dnech“ vyrazit vyjednávat do Kyjeva a následně i do Moskvy. Jasnější stanovisko k Putinově dekretu ale Grossi veřejně neventiloval.

Kromě rozhodnutí Ruska začít s uplatňováním plánů zmiňovaných v dekretu může situaci změnit ještě vývoj na bojišti. Že by ale Kyjev získal nad elektrárnou v nejbližší době kontrolu, není moc pravděpodobné.

Elektrárna leží u města Enerhodar na Ruskem kontrolovaném břehu řeky Dněpr, která je zde několik kilometrů široká. Po souši je to z nejbližšího Ukrajinou kontrolovaného města do Enerhodaru asi 80 kilometrů tou nejkratší cestou po silnici. Momentálně ukrajinští vojáci útočí hlavně v Luhanské a Chersonské oblasti. Je nicméně pravdou, že vojenští analytici jižní směr od Záporoží považovali za jeden z možných směrů příští ukrajinské protiofenzivy.

Ruská ofenziva, která by mohla Moskvě dát klid na realizaci vlastních plánů s elektrárnou, je ještě nepravděpodobnější než ta ukrajinská. Rusové v posledních týdnech nemají kapacitu útočit nikde a nedaří se jim ani bránit ukrajinským postupům.

Záporožská elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě, má šest bloků o výkonu tisíc MW, což je asi třikrát víc oproti nejvýkonnější české jaderné elektrárně Temelín.

Momentálně ale nemá prakticky žádný přínos pro ukrajinskou energetiku. Hlavním důvodem, proč je nyní elektrárna ve středu zájmu, jsou obavy o bezpečnost.