„Budím se zimou.“ Číňanům nepomáhá ani ruský plyn, k lidem se nedostává

Pětačtyřicetiletý Li Jung-čchiang pochází z provincie Che-pej na severu Číny. Zima je v jeho domovině letos obzvlášť mrazivá, jenže země nemá dostatek zemního plynu na vytápění. Každou noc se tak Li choulí pod přikrývkami a třese se zimou.

„Neodvažujeme se zapnout topení na noc. Po pěti nebo šesti hodinách používání se totiž přívod plynu zastaví,“ vysvětlil muž pro americký deník The New York Times. „Nedostatek plynu opravdu ovlivňuje naše životy,“ postěžoval si.

Podobné problémy jako on mají desítky milionů lidí po celé Číně. Země je na používání plynu závislá, vytápí jím jak domy, tak podniky. Na sociálních sítích si tak teď mnozí stěžují na nepohodlí a nesnesitelnou zimu.

Jeden z uživatelů popsal, že se čtyřikrát týdně v noci probudil zimou i přes to, že měl na sobě dvě přikrývky. Virální video kolující po čínském internetu pak ukazuje výškový dům v severní provincii Šan-si, který má polepená okna jasně červenými plakáty s výraznými nápisy: „zima“.

Čínská města a obce teď bojují s nedostatkem peněz, za které by dostatečné dodávky plynu obyvatelům zajistily. Na vině je zmatená politika týkající se covidu-19. Ačkoli původní myšlenku nulové tolerance covidu už prezident Si Ťin-pching opustil, místní vlády kvůli ní vyčerpaly většinu rozpočtů. Extrémně nákladné bylo třeba donedávna povinné hromadné testování.

Krutá zima, se kterou se letos Čína potýká, ale tlačí ceny zemního plynu stále výš. Tamní provinční a komunální vlády přitom omezily obvyklé dotace na jeho spotřebu. A ústřední vláda sice těm místním doporučila, aby obyvatelům teplo i nadále poskytovaly, ale nedodala na něj peníze. V důsledku toho je plyn přidělován tak, že domácnosti dostávají nezbytné minimum potřebné k vaření, ale na vytápění to nestačí.

Experti poukazují také na systémové slabiny v čínských energetických předpisech a infrastruktuře. Vliv na současnou krizi mají pak v neposlední řadě i otřesy na globálním trhu, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Těch se sice původně nejvíc bála Evropa, díky neobvykle teplé zimě a pomoci od jednotlivých vlád ale závažným problémům nečelí.

Čína ale takové štěstí nemá. V provincii Chej-lung-ťiang v nejsevernější části Číny naměřily meteorologické stanice o víkendu historická minima. Teplota v Mo-che, nejseverněji položeném městě země, dosáhla tři dny v řadě pod minus padesát stupňů Celsia. Čínská meteorologická agentura pak tento týden vydala celostátní varování před velmi chladným počasím.

Vláda si je sice problému s nedostatkem plynu vědomá, peníze pro jeho řešení ale zjevně poskytnout nechce. „Některé lokality a podniky nezavedly opatření pro zajištění dodávek a cen energie pro lidské živobytí,“ konstatoval místopředseda Národní komise pro rozvoj a reformy Lien Wej-liang.

Dodal, že národní vláda požene místní úředníky k odpovědnosti za zásobování domů. Že by se ale Peking chystal poskytnout peníze, nenaznačil. Země podle něj také plánuje vybudovat další úložiště zemního plynu, aby do budoucna podobným problémům předešla.

Odbornice na energetiku z datové společnosti Refinitiv Jen Čchin pak vysvětlila, že čínský problém nespočívá ani tolik v nedostatku plynu, jako spíš v cenových regulacích a klesajících dotacích.

Čína totiž v loňském roce výrazně posílila dovoz zemního plynu z Ruska. Co se týká zkapalněného zemního plynu, importy loni vyskočily o 42,3 %. Čína se jednoduše stala odbytištěm pro náklad, který už kvůli ruské invazi na Ukrajinu nechtělo nakupovat Japonsko.

Velká část tohoto ruského plynu pak byla dovezena za velmi vysoké ceny. Čínské interní předpisy ale přísně omezují cenu, za kterou mohou komunální a městští distributoři plyn prodávat domácnostem. „Letos v zimě je tato cena třikrát nižší než ta, za kterou mohou distributoři prodávat plyn průmyslovým a komerčním uživatelům,“ vysvětlila expertka na zemní plyn Jenny Čangová.

Když tedy ceny za nákup plynu rostou, což se tuto sezónu přesně stalo, plynárenské společnosti komoditu raději prodávají průmyslovým podnikům než jednotlivým domácnostem. Právě proto je problém dodat plyn třeba lidem žijícím na severu země, kteří by jej ale kvůli klesajícím teplotám potřebovali nejvíc.

Nejhorší situace je pak právě ve výše zmiňované provincii Che-pej s téměř pětasedmdesáti miliony obyvatel. Národní vláda v posledních pěti letech trvala na tom, aby všechny tamější domácnosti a podniky začaly vytápět plynem. Dokud se topilo uhlím, znečištěné ovzduší se totiž často šířilo až do nedalekého Pekingu. Mnoho obyvatel tam teď proto nemá jinou možnost, než je právě plynové topení - kamen a uhlí už se dávno zbavili.

Teploty v provincii Che-pej teď ale klesají hluboko pod bod mrazu a místním vládám chybí finance na to, aby rychle obnovily dotování plynu pro své zákazníky. „Tento nedostatek by neexistoval, pokud by to vlády byly schopné dotovat,“ uzavírá energetička Jen Čchin.