Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zpátky na Ukrajinu
- Od chvíle, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se reportéři Seznam Zpráv už popáté vydávají do zasažené země, aby čtenářům přinesli svědectví o životě ve válce.
- Reportér Seznam Zpráv Jan Novák a fotograf Stanislav Krupař se vypravili na východ Ukrajiny pro reportáže z oblasti, na kterou se v posledních týdnech soustředí ruská ofenziva.
- Zvolili takzvanou jižní cestu – přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Moldavsko.
- Právě Moldavsko je zasaženo bezprecedentním přílivem uprchlíků, na počet obyvatel jich má zdaleka nejvíce. První reportáž tedy nemůže být o ničem jiném, než jak to nejchudší země Evropy zvládá.
/Od našich zvláštních zpravodajů/
Hraniční přechod Vama Sculeni na rumunsko–moldavských hranicích. Místo, kde uprchlíci z východní Ukrajiny poprvé vstoupí na území Evropské unie. Dobrovolníci tu běžencům nabízejí jídlo, pití, oblečení pro děti, ale hlavně rady, jak se dostat dál do Evropy.
„Zrovna před chvílí tu projela rodina z Oděsy. Měsíc strávili v Moldavsku, ale protože se bojí, že válka vypukne i tam, rozhodli se raději Moldavsko opustit,“ popisuje nový trend mezi prchajícími lidmi realitní makléř a nyní dobrovolník Eduardo.
Se svou sedmiletou schovankou Krínou sedí u stanu a nabízejí pomoc běžencům a jejich dětem.
Eduardo a jeho schovanka u stanu pro uprchlíky.
V Moldavsku panují obavy, že Moskva bude chtít získat kontrolu nad celou jižní Ukrajinou, a otevřít si tak pozemní přístup do Podněstří, což je separatistická oblast na východě země. Od devadesátých let ji prakticky okupuje Rusko a má tam kontingent zhruba 1500 ruských vojáků.
Reportéři Seznam Zpráv byli na hraničním přechodu s Podněstřím a vstup na separatistické území hlídali vojáci s ruskými insigniemi na rukávech.
Ač je Rusko daleko, v metropoli Kišiněv zní zcela běžně ruština. V restauracích, hotelech i v ulicích. Na billboardech a zdech jsou k vidění nápisy a reklamy v azbuce. Silnice ale současně lemují i billboardy vyjadřující podporu Ukrajině. Přesto hotelová recepční přivítala reportéry slovy: „Už aby tady ten Putin byl a byl konečně klid.“
Jen v samotném půlmilionovém Kišiněvu je třicet pět uprchlických center. Jedno je však specifické a nedávno kritizované nevládní organizací Human Rights Watch. Nalézá se v bývalé budově fakulty politologie a mezinárodních vztahů v centru města. V učebnách a kabinetech přebývají bezmála dvě stovky uprchlíků z Ukrajiny, přičemž 165 z nich jsou Romové.
Human Rights Watch kritizuje moldavskou vládu, že romské uprchlíky segreguje. Dobrovolnice Madaline Iachiová, která v uprchlickém centru působí od počátku, tedy od počátku března, s interpretací nevládní organizace nesouhlasí.
„Je to jednoduší pro nás i pro ně. Oni se cítí pospolu lépe a beztak mají vesměs stejný cíl: Míří do Německa, kde mají své příbuzné.“ vysvětluje Madaline. „Ano, před budovou sice hlídkuje policie, ale ta je i u dalších uprchlických center. Žádné větší problémy tu nebyly. V budově má azyl drtivá většina žen a dětí.“ Ukazuje přitom seznam ubytovaných: 77 dětí, 66 žen, 47 mužů.
Fotogalerie: S uprchlíky na hranicích i v Kišiněvu
Pod tabulí v učebně číslo 305 je z matrací vytvořené velké letiště na spaní. Na dece leží teprve šestitýdenní chlapec Artur. Směje se. Mazlí se s ním starší bratři: desetiletý Rosťa a sedmiletý Maxim.
Artur se narodil 18. dubna v Olexandriji na střední Ukrajině. „Rodila jsem ve sklepě špitálu během ostřelování,“ vypráví jeho matka Katja. Devětadvacetiletý otec Ilja dodává, že jejich dům sice stojí, ale okna jsou vymlácená a zdi poškozené. Proto se rozhodli utéct do Moldavska. Jestli tu zůstanou, ještě nevědí.
O dveře vedle, v bývalém kabinetu děkana politických věd, leží na koberci dvanáctiletá Ramina a jedenáctiletá Malina. Vymalovávají v sešitu draky. Dopoledne prý už měly on-line výuku, tedy teď si užívají čas pro sebe. Kabinet s nimi krom maminky a babičky sdílí osmapadesátiletá bývalá pianistka Světlana.
Všechny utekly před ruskou agresí z Oděsy a bojí se, že toto není jejich poslední destinace.
Nevěří, že Putinův apetit uspokojí pouze jejich rodná Ukrajina.
