Sankce přehledně: Tak vypadá odpověď mocností, jak ztrestat Rusko

Lídři států EU se v noci ze čtvrtka na pátek shodli na zavedení dalších sankcí proti Rusku za jeho vpád na Ukrajinu. Nové sankce jsou podle prohlášení evropských představitelů „masivní a tvrdé“.

Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy, se lídři EU během summitu neshodli. „Bude se to dál řešit, je to na úrovni diskuse,“ řekl k tomu český premiér Petr Fiala reportérovi Seznam Zpráv.

Britský premiér Boris Johnson vystoupil ve čtvrtek odpoledne s projevem, ve kterém odsoudil kroky Ruska a oznámil, že Spojené království spolu se spojenci uvalí na Kreml další sankce. Podle agentury Reuters slíbil přijetí masivního balíku ekonomických sankcí.

V podvečer pak Londýn ohlásil dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Johnson také vyzval k ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu, díky kterým měl ruský prezident Vladimir Putin páku na západní politiku. Stejně jako EU i Británie už v předchozích dnech pohrozila přijetím tvrdších sankcí v případě, že dojde k napadení Ukrajiny. Bližší informace o tom, o jaká ekonomická opatření půjde, budou jasné ve čtvrtek večer.

Poslední sérii sankcí oznámil americký prezident Joe Biden ve čtvrtek večer středoevropského času. Jejich cílem je podle něj po „brutálním útoku na ukrajinský lid“ omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky.

Nová opatření míří přímo na největší ruské banky, vývoz telekomunikačního vybavení a dalších technologií a další vysoce postavené ruské představitele. Vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale Biden zatím neavizoval.

Premiér Scott Morrison podle televizní stanice 7News uvedl, že i Austrálie přijme další balík sankcí vůči Rusku. Ty namíří proti dalším 25 ruským představitelům ruské politiky i armády, kterým zmrazí majetek a zakáže vstup do země. Sankce mají dopadnout i na čtyři „subjekty zodpovědné za nevyprovokovanou a nepřijatelnou agresi“, stejně jako na další čtyři finanční instituce.

Další kanadské sankce se mají podle serveru The Globe and Mail zaměřit na další ruské finanční instituce a oligarchy, jak uvedla šéfka kanadské diplomacie Mélanie Jolyová. Nová opatření se mají týkat i kanadského vývozu do Ruska – mohlo by jít zejména o produkty potřebné v těžebním průmyslu.

Japonský premiér Fumio Kišida řekl, že Japonsko rozšíří sankce proti Rusku na tři oblasti, včetně finančních institucí a vývozu vojenského vybavení. Podle agentury Reuters zároveň řekl, že udělá vše pro omezení ekonomického dopadu ukrajinské krize na Japonsko.