Brutalita a výhrůžky v Gruzii. „Budeme protestovat až do konce,“ zní z ulice

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky v Tbilisi/

„Byl jsem na demonstraci před budovou parlamentu, když policie nedaleko mě bila a snažila se unést pryč mladého muže. Chtěl jsem mu pomoci, ale namísto toho policie svalila na zem i mě a po dobu asi 10 minut mě bila,“ vypráví Levan Chabeišvili, poslanec a jeden z lídrů gruzínské opozice.

Na obličeji mu zůstávají i několik dní po útoku podlitiny i tržné rány. Na snímku ale ukazuje, jak vypadal po zásahu policie. Vážně poraněné oko, zlomený nos a obličej od krve.

Navzdory svému stavu nahrál politik ze Sjednocené národní strany video na sociální sítě a prohlásil, že „boj proti putinovcům“ bude pokračovat. Odkazuje tak na vládnoucí stranu Gruzínský sen, která v zemi prosazuje zákon o zahraničním vlivu. Ten by podle protestujících a opozice přiblížil zemi k ruskému autoritářství. Ostatně režim Vladimira Putina využil podobný zákon k tomu, aby zlikvidoval opozici a nezávislá média.

Vláda ovšem tvrdí, že zákon vnese větší transparentnost do financování nevládních organizací. A již dříve předeslala, že zákon prosadí za každou cenu.

Protesty tak v posledních týdnech eskalovaly a policejní brutalita se postupně stala jedním z jejich symbolů.

Poté, co zákon prošel třetím čtením v parlamentu, se policie snažila vytlačit demonstranty z prostranství před budovou, už dříve proti nim používala slzný plyn, gumové projektily i vodní děla.

S možností, že policie použije násilí, tak už demonstranti počítají. „Jakmile vidíme větší skupinu mužů v černém, raději jdeme dál. Mně se sice zatím nic nestalo, ale všichni máme vztek za ty, které policie zbila nebo zatkla,“ popisuje mi na jedné z větších demonstrací 25letá Elene, která pochází z Batumi a do metropole přijela za přáteli kvůli protestům.

Přitom protesty působí většinu času klidně a vesele. V průvodech se píská a skanduje „Gruzie je Evropa“ nebo „Ne Rusku“. Z pódia zní proslovy, zpívá se a panuje dobrá nálada, a to i v situaci, kdy počasí shromažďování venku zrovna nepřeje.

O to větší šok pak způsobuje každý brutální zásah policie, která je během akcí přítomná téměř všude. Někteří strážníci mají na sobě výrazně označené uniformy, jiní jsou spíše skrytí v celočerných oděvech a s kuklami na obličeji.

Širokému zastoupení policie na protestech odpovídají i desítky zatčených demonstrantů, z nichž některým hrozí i několik let ve vězení.

„Gruzínský sen využívá policii k tomu, aby lidi zastrašila. Ti, kdo byli zbití na protestech i mimo ně, ale jen poukazují na důvody, proč jsou tyhle demonstrace důležité a proč musí pokračovat,“ domnívá se Marika Mikiašviliová z opoziční strany Droa.

Odkazuje i na příběh známého gruzínského aktivisty Davida Katsaravy, kterého právě během protestů brutálně zbili policisté poté, co se kriticky vyjadřoval k návrhu čerstvě schválenému v parlamentu.

Kromě demonstrací se ale násilí a nenávistné útoky přelily také do ulic. Skupiny útočníků minulý týden zbily několik opozičních politiků přímo u jejich domů v Tbilisi.

Ve stejné době začaly také nenávistné útoky na nezávislé organizace, na jejichž kancelářích se začaly objevovat kritické letáky. Podle Mikiašviliové čelí někteří politici i představitelé organizací zastrašování a vyhrožování.

Ostatně násilí se nevyhýbá ani parlamentu, kde se poslanci několikrát během jednání pošťuchovali a porvali. Příčiny rozporů si ale v různých částech politického spektra vysvětlují jinak.

Náměstek ministra vnitra Aleksandre Darachvelidze poznamenal, že protestující a opoziční vůdci se „neustále dopouštějí násilí“. Podle něj doposud bylo během demonstrací zraněno šest policistů.

Premiér Irakli Kobachidze ze strany Gruzínský sen pak kritizoval policejní násilí proti demonstrantům. „Takové incidenty se mi opravdu nelíbí. Znovu všechny vyzývám, aby na provokace reagovali s maximální tolerancí,“ řekl Kobachidze na tiskové konferenci, když byl požádán o komentář k policejním akcím.

Tlak na poslance vládní strany nicméně nevyvíjí pouze Gruzínci v ulicích. Násilí na protestech rázně odsoudili i politici z Evropské unie, kteří varují i před schválením kontroverzního zákona.

Norma by podle nich mohla ohrozit směřování země do EU a naopak ji přiblížit do sféry ruského vlivu. Část gruzínské společnosti se opětovného prosazování zájmů Moskvy vzhledem ke geografické poloze země neustále obává.

Josep Borrell, šéf zahraniční politiky EU, tak odsoudil násilné zásahy proti demonstrantům a označil je za „nepřijatelné“.

Podobně se vyjádřili i evropští politici, kteří dorazili až do Tbilisi. „Žádáme Gruzii, aby dodržovala své evropské závazky a respektovala základní práva, jako je svoboda pokojného shromažďování a sdružování,“ napsala lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová, která spolu s dalšími ministry z pobaltských zemí dala osobně najevo podporu demonstrantům před gruzínským parlamentem.

„Naše návštěva chce vyslat vzkaz, že Gruzie je pro nás důležitá. Chceme dát najevo také obavy o směřování této země, které nemá jen Pobaltí, ale vyjádřila je i Evropská unie a NATO,“ vysvětlila svou přítomnost v Tbilisi v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Gruzínská metropole nezažívá tyto protesty a brutální zásahy policie poprvé. Vládnoucí strana se velmi podobnou normu zaměřenou proti neziskovým organizacím a nezávislým médiím snažila prosadit už loni, ale právě po rozsáhlých demonstracích ji stáhla.

Nyní chybí k jejímu přijetí poslední krok, a to opětovné schválení v parlamentu, který musí přehlasovat veto prezidentky Salome Zurabišviliové.

Na demonstracích nicméně panuje odhodlání dávat najevo nesouhlas, dokud to půjde. „Budeme protestovat až do konce. Ať to stojí cokoliv, tenhle zákon nemůže projít. Byl by to konec Gruzie, kterou dnes známe,“ říká mi hrdě během večera, kdy parlamentem prošel zákon, 27letá Irine.

Podobný postoj zaujímá i Chabeišvili, který v parlamentu prosazuje stažení tohoto zákona. „Naše rány se uzdraví, ale reputace vlády už ne,“ uzavírá.