Článek
V březnu 2016 zažil Brusel šok, na letišti Zaventem a ve stanici metra Maelbeek se odpálili islámští radikálové. Zahynulo při tom více než 30 lidí a přes 300 dalších bylo zraněno. Sebevražední atentátníci byli napojeni na teroristy, kteří o necelý půlrok dříve pozabíjeli tři stovky lidí na několika místech v Paříži.
Pozdější vyšetřování ukázalo, jak byl systém ochrany před teroristy v Belgii až tragicky nefunkční. Vláda a bezpečnostní složky se ho proto snažily zdokonalit tak, aby další potenciální atentátníky odhalily a zadržely ještě před osudným činem.
Nedávný případ muže tuniského původu, který v pondělí v Bruselu zastřelil dva švédské fotbalové fanoušky, však naznačuje, že belgická síť proti teroristům je stále děravá. Konkrétně ze dvou důvodů – kvůli neschopnosti deportovat odmítnuté žadatele o azyl a shovívavému vyhodnocování rizikových osob mezi radikálními islamisty.
Bruselský atentátník, pětačtyřicetiletý Abdesalem Lassoued, žil několik let v Belgii, i když neměl schválený azyl nebo povolení k pobytu. Zároveň byl registrován na policii kvůli podezření z trestné činnosti.
Do Belgie se muž dostal oklikou. V roce 2011 připlul na italský ostrov Lampedusa a následně se přesunul do Švédska. Odtud byl ale vyhoštěn a vrátil se zpět do Itálie, kde byl v roce 2016 podle italského tisku zaregistrován jako osoba se sklonem k islámskému radikalismu. Pak jeho stopy na Apeninském poloostrově končí.
Ve druhé polovině roku 2019 Lassoued požádal o udělení azylu v Belgii. Po necelém roce, v říjnu 2020, ale belgické úřady jeho žádost zamítly. Rozhodnutí bylo zasláno na mužovu adresu v bruselské čtvrti Schaerbeek.
Tresty za atentáty v Bruselu 2016
Při dvou teroristických útocích v Bruselu zabili útočníci v březnu 2016 v ranní špičce 32 lidí, z toho 17 Belgičanů a 15 cizinců z 13 zemí.
Letos v září belgický soud poslal několik teroristů do vězení na doživotí, jiné na 30 nebo 20 let. Už v červenci bylo několik odsouzených shledáno vinnými z teroristické vraždy a z účasti na činnosti teroristické organizace. Další dva byli odsouzeni za členství v teroristické organizaci.
Mezi odsouzenými jsou i Salah Abdeslam a Mohamed Abrini, kteří byli loni ve Francii odsouzeni k doživotnímu vězení za teroristické útoky v Paříži z listopadu 2015, při nichž sedm sebevražedných atentátníků zabilo 130 lidí a dalších více než 400 osob zranilo.
Jak ale poznamenala státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole De Moorová, budoucí atentátník si dopis nikdy nepřevzal. V únoru 2021 byl oficiálně vyřazen z příslušného národního registru. Protože nikdy nepobýval v přijímacím středisku pro azylanty, nebyl z pohledu úřadů k zastižení.
Postupně vyšlo najevo, že Tunisan neúspěšně požádal o azyl celkem ve čtyřech evropských zemích. Kromě Švédska a Belgie to podle informací belgické vlády zkoušel v Norsku a v Itálii.
Švédská média navíc upozornila, že Lassoued byl v září 2012 zatčen v Malmö kvůli obchodování s drogami a odsouzen k více než dvouletému vězení. Podle portugalského týdeníku Sabado byl v roce 2015 zadržen v Portugalsku, a když soud nevyhověl žádosti o jeho vyhoštění, zmizel.
Abdesalem L. had applied for asylum in Belgium https://t.co/kHLTx6p8bd
— The Brussels Times (@BrusselsTimes) October 18, 2023
V posledních letech se Lassoued zdržoval v Belgii. Tamní bezpečnostní složky ho měly v hledáčku. Ze středečního vyjádření ministra spravedlnosti Vincenta Van Quickenborna pro média vyplývá, že získaly zmíněné informace od italských kolegů. Později zaznamenaly také jeho další „podezřelé aktivity“, včetně obchodování s lidmi nebo ohrožování bezpečnosti státu.
Přesto se ale Lassoued nikdy neocitl na federálním seznamu islamistických teroristů a extremistů, který vznikl po atentátech v Bruselu roku 2016.
„Ačkoli byl vyšetřovacím orgánům známý, neexistovaly žádné konkrétní známky jeho radikalizace,“ zdůvodnil ministr Van Quickenborn.
Loni v červnu měl být Lassoued podle belgických médií spatřen v jedné z bruselských mešit. Bezpečnostní úřady ale na základě tohoto hlášení nepodnikly žádné další opatření.
Na začátku letošního roku byl muž dokonce vyslýchán na prokuratuře kvůli podezření, že vyhrožoval jednomu z obyvatel azylového centra v Campine. Udání přišlo prostřednictvím sociálních sítí. „Byl touto osobou nahlášen kvůli terorismu v Tunisku před rokem 2012,“ uvedl ministr.
Přísné Dánsko
Dánsko si svojí přísnou regulací migrace vysloužilo kritiku některých mezinárodních organizací, ve světle současných problémů jiných evropských států, které se potýkají s následky otevřené migrační politiky, však dánská metoda stojí přinejmenším za pozornost.
Informace se dostala k belgické federální policii, která svolala jednání antiteroristické vyšetřovací jednotky, aby se začala Lassouedem zabývat. Schůzka se měla uskutečnit v úterý 17. října, terorista ale udeřil o den dřív.
„Neexistoval žádný konkrétní náznak toho, že by se něco mělo stát. Tohoto muže sledovaly naše bezpečnostní služby, ale nebyl znám pro násilné extremistické činy, ale pro činy obecného práva,“ hájil postup úřadů ministr Van Quickenborne.
Podrobnosti o postupu úřadů vůči budoucímu atentátníkovi vyvolaly tento týden plamennou debatu v belgickém parlamentu.
Poslanec Tim Vandeput, který je členem liberální strany Open VLD premiéra Alexandera De Crooa, připustil, že belgická vyhošťovací politika je příliš laxní. „Tato procedura musí být nepropustná,“ řekl pro zpravodajský web Politico.eu.
Atentát a zveřejněné informace o zamítnutém azylu a neschopnosti pachatele deportovat ze země jsou vodou na mlýn populistické straně Vlámský blok, která se i díky požadavkům na omezení přistěhovalectví umisťuje na prvním místě volebních průzkumů. Federální volby v Belgii budou už v červnu 2024.
