Brusel doufá, že se Meloniová stane Trumpovou „našeptávačkou“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obchodní válka Donalda Trumpa, kterou rozpoutal s desítkami zemí i Evropskou unií, nabrala minulý týden nečekaný směr – americký prezident na devadesát dní velikou část uvalených cel pozastavil.

Dočasná stopka ze strany Spojených států, na niž Unie reagovala pozastavením platnosti odvetných cel, která minulý týden schválila, je pro unijní lídry bezpochyby dobrou zprávou.

Nejistota a zejména obezřetnost ale přetrvává. „Jedinou jistotou je, že nestabilita bude trvat celé čtyři roky,“ shrnul stav vztahů mezi Bruselem a Washingtonem francouzský eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné.

Trumpovo ustoupení nicméně otevřelo prostor pro vyjednávání. „Chceme dát vyjednávání šanci,“ potvrdila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která možnost obchodně výhodné dohody se Spojenými státy nechávala na stole i v době Trumpových nejostřejších výpadů.

Evropští lídři nyní stojí před výzvou, jak v následujících třech měsících přesvědčit Donalda Trumpa k uzavření dohody výhodné pro obě strany a cla co nejvíce omezit.

Otázkou je, jak bude jednání vypadat a kdo v nich bude mít hlavní slovo.

Do Washingtonu zkraje týdne zamířil slovenský eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který se setkal s několika představiteli americké administrativy, cesta ale nepřinesla žádný výrazný posun.

Zraky evropských lídrů se nyní upínají jinam: K italské premiérce Giorgie Meloniové, která do Bílého domu zamíří ve čtvrtek.

Od návštěvy se zatím neočekává uzavření nějaké konkrétní dohody. Brusel podle serveru Politico spíše doufá, že se Meloniové podaří Trumpův tvrdý přístup k EU, o níž dlouhodobě tvrdí, že se snaží Spojené státy pouze využívat, obměkčit, a připravit tak půdu pro další jednání.

Je to právě Giorgia Meloniová, kdo má z evropských politiků k Trumpovi nejblíže. O političce se po amerických volbách dokonce psalo jako o možném prostředníkovi mezi Evropou a USA a ženě, která by mohla využít svého vlivu na Donalda Trumpa.

Události posledních týdnů – ať už jde o Trumpovy ostré výroky vůči Ukrajině nebo cla uvalená na Evropu – italskou premiérku postavily do složité pozice a donutily ji balancovat mezi tím⁠⁠⁠ zavděčit se šéfovi Bílého domu, k němuž má ideologicky blízko, a táhnout za společný provaz s dalšími evropskými státy, s nimiž ji pojí strategické vazby.

Mnozí spekulovali, že spojenectví s nevyzpytatelným Trumpem je pro ni spíše přítěží. Nyní, s návštěvou Bílého domu, dostala Meloniová šanci přesvědčit je o opaku a dát najevo, na jaké straně stojí.

„Evropská unie bude spoléhat na to, že někteří politici mají k Trumpovi blíž – a Meloniová je právě jedna z nich. Je to vyjednávají strategie, na které se Evropská unie shodla, protože má větší naději na úspěch,“ hodnotí cestu do Washingtonu odborník na unijní otázky v oblasti ekonomiky a hospodářské soutěže Filip Křenek z think tanku Europeum.

Sázka na Meloniovou je ale podle některých politiků riskantní. Italská premiérka k americké administrativě zatím razila spíše smířlivější přístup jak v reakci na uvalení cel, tak ve věci snahy Evropy navyšovat obranné kapacity a pomoci Ukrajině.

Někteří politici se proto obávají, že by mohla premiérka porušit evropskou jednotnost.

Skeptický ke vztahu Meloniové a Trumpa je dlouhodobě francouzský prezident Emmanuel Macron, který stále platí za jednoho z nejsilnějších evropských lídrů.

Macron dlouhodobě upozorňuje, že se Donald Trump snaží Unii vnitřně rozdělit tím, že se pokusí vést jednání nikoliv s bruselským kabinetem, který zastupuje Evropskou unii jako celek, ale s konkrétními osobnostmi, se kterými souzní na osobní úrovni.

Právě Meloniová je ukázkovým příkladem. „Musíme být jednotní. Pokud začneme vést bilaterální jednání, zlomí evropskou jednotnost,“ vyjádřil se v souvislosti s cestou Meloniové do USA francouzský ministr průmyslu Marc Ferraci.

Turbulentní dění posledních týdnů nicméně přinutilo i ty nejzarytější odpůrce Meloniové v Unii doufat, že by se mohla stát Trumpovou „našeptávačkou“ a vyjednat pro sedmadvacítku přívětivější podmínky.

Dohodnout se se Spojenými státy na co nejlepších obchodních podmínkách, ideálně s co nejnižšími cly, je navíc i v zájmu Itálie. Ta je po Německu a Irsku třetím největším exportérem produktů do USA. „Francouzská obezřetnost namístě úplně není. Giorigia Meloniová se bude nyní snažit reprezentovat Unii navenek. Není to žádná sólo akce,“ potvrzuje Křenek.

Na Meloniovou aktuálně spoléhá i Německo. „Výjezd Meloniové do Washingtonu je důležitým signálem. Italská premiérka má na prezidenta Trumpa dobré vazby, které může nyní dát do služeb Evropy,“ komentoval diplomatickou cestu Johann Wadephul, německý politik blízký Friedrichu Merzovi, který se nejspíše stane novým spolkovým kancléřem.

Je to právě jednota Evropské unie, která je v současné turbulentní době zásadní, na což evropské špičky opakovaně upozorňují. A to zejména nyní, kdy se Unie nachází v poměrně prekérní situaci.

Na jedné straně musí totiž korigovat silná slova vůči nevrlé americké administrativě, na druhé straně ale musí sama prokázat svou vlastní sílu a dát Trumpovi jasně najevo, že je Unie schopná se bránit.

Balancování se evropským lídrům zatím daří, podle experta Křenka nyní pozice Unie navíc lehce posílila. Evropské unii se totiž minulý týden – krátce před tím, než Trump platnost cel pozastavil – podařilo odhlasovat první balík odvetných cel reagující na první vlnu tarifů týkající se hliníku a oceli, které USA na Evropu uvalily již před několika týdny.

„Donaldu Trumpovi a jeho lidem musí být jasné, že by se Unie vážně bránila. To jim dává nějaký jednací prostor,“ říká s odkazem na schopnost unijních lídrů prosadit konkrétní seznam produktů, na které cly zacílí.

„Už jen to, že byl seznam zveřejněn, tak to dává Evropské unii nějakou páku vůči Spojeným státům,“ dodává.