Článek
Lékaři ve Velké Británii dospěli k závěru, že záhadný růst případů těžkých hepatitid u malých dětí způsobily adenoviry a adeno-asociované viry (konkrétně AAV2), píše o tom BBC.
Ty se v populaci sice vyskytují běžně a za normálních okolností se s nimi děti potkávají už v útlém věku, aniž by to působilo problémy. Kvůli lockdownům se s nimi ale setkaly později, což u některých způsobilo silný zánět jater.
Podle BBC se těžké hepatitidy vyskytly dosud asi u tisícovky dětí v 35 zemích světa, přičemž „mnoho“ pacientů bylo mladších pěti let. Záněty jater byly v některých případech tak vážné, že děti musely podstoupit transplantaci jater.
Na příčině spočívající v promarněné příležitosti vytvoření imunity v důsledku protikoronavirových opatření se podle BBC shodly dva týmy vědců z Londýna a Glasgow.
Dříve zvažovanou variantu, že hepatitidy souvisí s covidem-19, vědci vyloučili, stejně jako vliv očkování proti této nemoci. Další možností, o které se odborníci původně domnívali, že by mohla hrát roli, byla potenciální mutace adenovirů a změna jejich chování. Ani o tom se ale nenašly žádné důkazy.
„Během lockdownu se děti nestýkaly a nepředávaly si mezi sebou viry. Nevytvářely si imunitu proti běžným infekcím, se kterými by se za normálních okolností setkaly,“ řekla členka vědeckého týmu Judith Breuerová, viroložka z Londýnské univerzity a dětské nemocnice Great Ormond Street Hospital. „Když se opatření zrušila, děti se začaly stýkat a viry začaly volně cirkulovat - děti tak byly s nedostatkem imunity náhle vystaveny celé baterii infekcí,“ dodala.
Vědci své závěry předložili ve dvou studiích, které zatím neprošly recenzním procesem, takže je nelze považovat za potvrzené. Opírají se o zjištění, že virus AAV2 byl nalezen v 96 % případech hepatitid. Tento virus se ale podle medicínského serveru Medical Xpress nemůže replikovat bez „pomocných virů“, kterými bývají právě aderoviry, nebo méně často herpesviry.
Vědci podle BBC doufají, že bude pokračovat klesající trend nových případů, ale zůstávají na pozoru. Podle Emmy Thomsonové, která vedla tým výzkumníku z Glasgowské univerzity i nadále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. „Urgentně potřebujeme větší studie, abychom prošetřili roli viru AAV2 v případech hepatitid dětí,“ řekla.
Na otázky spojené se zvýšeným výskytem zánětů jater u dětí odpovídal Seznam Zprávám před několika měsíci gastroenterolog a hepatolog Nabil El-Lababidi, vedoucí lékař 1. oddělení Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu ve VFN v Praze. „Máme tady generaci dětí, které se narodily těsně před pandemií nebo při ní, byly pořád doma a přišly do styku jen s rodiči. Teď se ale dostávají do kolektivu, kam každé dítě přináší své viry a bakterie a protože jejich systém předtím nebyl stimulovaný, může to vést i k extrémním reakcím,“ pojmenoval už tehdy jednu z možných příčin lékař.
Jak se pozná a léčí hepatitida?
Příznakem, na který by si podle britských lékařů rodiče měli i nadále dávat obzvlášť pozor, je zežloutnutí kůže nebo očního bělma. Předcházet tomu může celá řada příznaků včetně tmavé moči, světlé stolice, svědění kůže, bolesti kloubů a svalů, vysoké teploty, neutuchající silné únavy, nechutenství a bolesti břicha.
Akutní záněty jater se podle odborníka z VFN léčí nejprve léky pro odvedení odpadních látek z těla a kapačkami pro výživu jater. „Až když to nefunguje, přistupuje se k transplantaci,“ řekl El-Lababidi s tím, že to se standardně stává u prudkých žloutenek typu A, nebo po otravě paracetamolem při pokusech o sebevraždu či otravě z jedovatých hub.
Naštěstí mají podle El-Lababidiho játra „úžasnou regenerační schopnost“. Což podle něj jednak znamená, že transplantace nakonec není potřeba i když jsou játra hodně zničená a zároveň při transplantaci lze využít i jen část jater z živého dárce, který dítě zachrání a sám si funkci jater zachová.
