Článek
Velká Británie a Francie připravují plány na vytvoření „podpůrných sil“ pro Ukrajinu pod evropským vedením, které mají zajistit, aby Rusko v případě vyjednání příměří a mírové dohody na Ukrajinu znovu nezaútočilo, píše Bloomberg.
Plán, jehož podrobnosti se stále projednávají, by si pravděpodobně vyžádal nasazení necelých 30 000 evropských vojáků ve velkých ukrajinských městech, přístavech a při kritické národní infrastruktuře, uvedli představitelé. Evropské jednotky by nebyly vyslány na východ země, kde jsou boje mezi Ukrajinou a invazními ruskými silami nejostřejší.
Velká Británie a Francie se v současné době snaží přesvědčit ostatní evropské země, aby poskytly těmto silám personál a vybavení. Britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington a pokusí se Trumpa přesvědčit, aby souhlasil.
Není jasné, zda evropský návrh uspokojí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl dosud z jednání mezi USA a Ruskem vynechán. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nebude souhlasit s žádnou dohodou, na jejímž vyjednávání se nepodílela. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v úterý prohlásil, že Rusko evropské jednotky jako mírové síly na Ukrajině nepřijme.
Podle západních představitelů je plán podmíněn souhlasem prezidenta Donalda Trumpa s tím, že tyto síly budou mít k dispozici ochranu USA, včetně amerických letadel a zpravodajských služeb.
Trump nazval Zelenského diktátorem
V posledních dnech se podle Bloombergu zdá, že se Trumpova administrativa chystá s Kremlem uzavřít rychlou dohodu a evropské mocnosti z jednání vyloučit. Ve středu Trump nazval Zelenského „diktátorem“ a varoval, že ukrajinský prezident by měl „raději jednat rychle“, aby dosáhl dohody s Ruskem, „jinak mu nezbude žádná země“.
USA již dříve vyloučily vyslání vojáků na Ukrajinu a naznačily, že odpovědnost za bezpečnost na kontinentu musí převzít Evropa. USA také prohlásily, že by se na evropské mírové síly v případě napadení nevztahovaly dohody o kolektivní obraně NATO. To spolu se signály, že USA jsou ochotny učinit Kremlu značné ústupky v otázce členství Ukrajiny v NATO, zanechalo v evropských představitelích obavy, že po přeskupení sil a přezbrojení by Rusko jen máloco odradilo od porušení příměří.
„Jsem trochu podrážděný, že všichni ti Evropané už zvedají ruce nad hlavu a stanovují, co jsou připraveni udělat. Komu prospěje, když budeme v tuto chvíli diskutovat o tom, zda a kolik vojáků jsme připraveni nasadit, dokud není jasné, jak bude vypadat mír? Nemá to žádný smysl. Spekulovat o tom nyní jen pomáhá vyjednávací pozici Vladimira Putina,“ řekl ve středu německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk.
Pistorius také vyjádřil pochyby o tom, že prezident Putin je skutečně ochoten zastavit boje a znepokojení ohledně ústupků, které jsou USA podle všeho ochotny Rusku udělat. Podle Bloombergu se obává, že Evropa bude zodpovědná za kontrolu dohody na Ukrajině, na jejímž vyjednání se nepodílela, což Pistorius označil za „naprosto nepřijatelné“.
Mírové síly na frontové linii
Podle Bloombergu existuje varianta, že by evropské země rozmístily mírové síly na celé frontové linii, které by čítaly více než 100 000 vojáků. Do toho se ale evropským zemím příliš nechce – Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko a Polsko vyloučily, že by přispěly svými vojáky. Itálie ohledně toho vyjádřila skepsi a německá vláda uvedla, že je na závazky příliš brzy.
Britsko-francouzský plán by vyžadoval menší nasazení než plné mírové síly, mírová dohoda a vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad zemí by podle Bloombergu stačily k tomu, aby byly Ukrajině a jejím obyvatelům „poskytnuty jistoty“. V takovém případě by vojenská letadla byla umístěna v Polsku a Rumunsku a pozemní síly by byly rozmístěny na východních hranicích těchto zemí, aby je bylo možné v případě potřeby rychle vyslat na Ukrajinu.
Evropské země by také pomáhaly poskytovat úplný obraz o jakékoli aktivitě na ukrajinské hranici s Ruskem. K tomu by využívaly drony, satelity nebo zpravodajské a pozorovací letouny. V Černém moři by pravděpodobně byly nasazeny dvě pracovní skupiny: první k odstraňování případných námořních min a druhá k hlídkování ve vodách.
Ačkoli je tento návrh podstatně méně ambiciózní než některé, o nichž se diskutovalo v uplynulém týdnu, stále by vyžadoval značné lidské zdroje a mohl by zatížit evropské vojenské kapacity. To ale podle analytiků není hlavní potíž.
„To, co chybí, nejsou tanky a dělostřelectvo, chybí politická vůle,“ řekl pro Bloomberg Ben Hodges, bývalý velící generál americké armády v Evropě. „Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Polsko mají velmi početné armády. Jak ubohé tedy je, že 30 členů NATO bez USA nedokáže dát síly dohromady?“ dodal.
„Nebude se jednat o mírové síly. To, o čem mluvíme, jsou síly, které budou zapotřebí k zajištění toho, aby obě strany – a skutečně mluvíme o Rusku – dodržovaly dohodu o příměří,“ řekl. „Musí být připraveny k boji, pokud bude příměří přerušeno, což, jak víte, Rusko okamžitě udělá,“ vysvětlil Hodges.
Analytici, včetně Hodgese, poukazují na to, že pokusy definovat, jak by síly vypadaly, jsou předčasné, dokud se evropské země skutečně nerozhodnou, čeho chtějí dosáhnout a co jsou ochotny riskovat.
